V dnešním článku bych se ještě jednou chtěl vrátit k souvislostem mezi volební kampaní a matematikou, tentokrát ovšem ve vztahu ke kampani před volbami do Poslanecké sněmovny.

Není snad nikdo, kdo by nezaregistroval, jak se čeří voda kolem rozhodnutí vedení KDU-ČSL vstoupit do voleb v koalici se Starosty a nezávislými. Zatímco vedení strany to nejspíš připadalo jako „dobrý nápad“, Jiří Čunek ihned prohlásil, že je to sebevražda. A byla to pravda...

Zkušený hejtman, senátor, dříve též předseda strany, místopředseda vlády i starosta Vsetína zcela jistě nepotřebuje detailní matematickou analýzu, aby odhadl, k čemu by taková koalice vedla. My, kdo a priori nevěříme autoritám, pomůžeme si berličkami a začneme počítat.

Kvóta pro to, aby se koalice dostala do Sněmovny, je zákonem stanovena na 10 %. Jelikož kvóta pro samostatnou stranu je 5 %, už na první pohled je zřejmé (z hlediska matematické pravděpodobnosti), že vytvářet koalici ze dvou politických subjektů je nesmysl.

Pro začátek předpokládejme, že šance kteréhokoliv se dvou subjektů „prolomit limity“ by byla 1:1 (pravděpodobnost 50 %), což nastává, když mají oba v předvolebních průzkumech podporu přesně 5 % (kvůli statistické chybě mohou ve volbách dostat méně i více hlasů se stejnou pravděpodobností). V situaci, kdy budou kandidovat samostatně, je pak pravděpodobnost „totálního neúspěchu“, kdy by se do Sněmovny nedostal ani jeden z obou subjektů, 25 %. (Domácí úloha pro studenty: vytvořte si tabulku všech možných výsledků.)

Budou-li oba subjekty kandidovat jako koalice, prostý součet jejich preferencí je přesně 10 %, přitom varianta „propadnout“ (ani jeden kandidát se nestane poslancem) má pravděpodobnost 50 % . Tedy v porovnání se samostatně kandidujícími subjekty dvakrát vyšší.

Jenomže KDU-ČSL a STAN nemají samostatné preference kolem 5 % a jejich prostý součet se ani zdaleka neblíží potřebným deseti procentům. Nevěříte?

Podle dubnového průzkumu STEM (který byl nejnovějším v době, kdy se vedení lidovců muselo „vážně zamýšlet“ nad plánem koalice) byly preference KDU-ČSL 6,8 %, STAN 2,2 %. Při uváděné statistické chybě zhruba 2 procentní body je jasné, že riziko neúspěchu samotné KDU-ČSL je 5 % (1:19), zatímco STAN má neúspěch zaručen. V prostém součtu pak vychází riziko neúspěchu na 75 % (jinými slovy, šance propadnout je 3:1).

Co k tomu dodat? Chcete-li se přiblížit chápání volebních výsledků, oprostěte se od svých preferencí, snů, zbožných přání, osobní zášti, ideologických ukotvení a na některé „volební fenomény“ se podívejte bez předsudků, pouze z hlediska matematické teorie pravděpodobnosti (která je, mimochodem, na pochopení velice jednoduchá, i když se vás kde kdo bude snažit přesvědčit, že je komplikovaná).

Matematická analýza pravděpodobnosti výsledků jakýchkoli procesů (nejen voleb) vám samozřejmě nedá odpovědi na všechny otázky, ale naučíte se hledět na události bez předsudků, a tudíž s hlubším pochopením.

Naučte se chápat běh událostí a souvislosti mezi nimi; budete pak schopni mnohem efektivněji řídit i svůj vlastní život.