Před téměř pěti lety jsem se na stránkách Neviditelného psa podivoval nad nestejností v něčem spojených a mnohém tolik jinakých USA států (zde a zde). K tématu se teď vrátím a některými novinkami okošatím.

Po příjezdu k americkým břehům nejednoho našince překvapila různojakost zdejšího kontinentu, například její tak značně rozlišná velikost. Do Aljašky by se stát Rhode Island vešel víc než dvěstěkrát.

Liší se meteorologické podmínky - hurikány na Floridě v podzimní sezoně, tornáda zejména na prériích Středního západu, a to v kteroukoliv roční dobu. Černý kornout, zlověstný, zkázonosný, terénem se žene, obydlí překotí, rozmetá, zděšené kravky letí prý i kilometr daleko nad zemí. Máme snow belt - pásmo sněžné, sychravé, jež se postupně vylidňuje odchodem zájemců za sluncem – onen sun belt, pásmo slunečné. V USA lze být potrhán a pozřen jak ledním medvědem, tak teplovodním aligátorem. Nelze si splést zbožné mormony v utažské poušti s louisiánskými zálesáky, hovořící jakousi pseudofrancouzštinou. Mnohé jižanské osady připomínají Ugandu jak bytovou péčí, tak stavem gramotnosti.

Liší se počet obyvatelstva – i liliputánové ho mají víc, než třeba rozsáhlý kovbojský Wyoming. Nelze si splést hory Colorada s močály Louisiany, liší se složení obyvatelstva, za Indiány je radno se vypravit do Arizony a Nového Mexika, kde v mnohých vědeckých laboratořích je patrný asijský živel. Nejen tedy prádelnami a nudlemi živ je Číňan. Hodně Vietnamců se usídlilo podél mexického zálivu, kde se věnují rybářství. Horalé, příslušníci lidu Hmong z Laosu, našli svůj nový domov ve státě Wisconsinu. Uprchlíci z třeskutého pouštního Somálska hojně zamířili do severské Minnesoty, původně populárního cíle skandinávských pionýrů.

Předchozí text jsem končil větou "V současné době těmto spojeným státům ale začíná hrozit aspoň částečné, pozornost si zaslouživší rozpojení." Parlamenty už osmi států - Arizona, Havaj, Montana, Michigan, Missouri, New Hampshire, Oklahoma a Washington, takto v abecedním pořádku - přijaly rezoluce zdůrazňující svou jednotlivou suverenitu s odvoláním na desátý dodatek (10th Amendment) federální ústavy. Ten totiž zaručuje, že "Práva, jimiž ústava výslovně nepověřuje Spojené státy a nejsou jednotlivým státům zakázána, zůstávají ve výlučné pravomoci těchto států nebo jejich občanů." Jinými a snad srozumitelnějšími slovy: jednotlivé státy a jejich obyvatelstvo jsou páni, kdežto Kongres a Bílý dům ve Washingtonu by měly být jejich služebníky. Státy si vytvořily tento Washington a nikoliv naopak.

- - -

Mezi oněmi osmi státy jmenován ale není Texas, poslední dobou se těšící značné mediální pozornosti. Úspěšný, zdárně si počínající, v kontrastu k hospodářsky i jinak churavějící Kalifornií. Porovnejme, změřme svaly těchto rivalů: Kalifornie, jedním směrem má oceán, opačným do vnitrozemí náramné hory, plno záviděníhodné scenérie, je to magnet zájemců, do značné míry ilegálních, valících se ze sousedního Mexika. Do země pronikají s realistickou nadějí, že za nynějšího politického poměru sil, s notnou Obamovou podporou se podaří prosadit jejich legalizaci a tím ještě víc zmohutní podpora pro Demokratickou stranu.

Nic příliš vábného v plochém, dost fádním Texasu, který disponuje prostorem větším než deset států včetně Kalifornie a New Yorku dohromady. Početně tam nejvíc mohutní vesměs či jen výlučně španělsky mluvící tzv. Hispanics. Texas je jeden ze čtyř států Unie, v níž běloši již nejsou většinou.

Ve většině států kromě daně federální platíme i daň státní. Nejvíc ždímají státy Havaj, Maine, Oregon, Kalifornie, též, žel, náš New York, kdežto v donedávna devíti státech (Aljaška, Florida, Nevada, New Hampshire, Jižní Dakota, Tennessee, Texas, Washington, Wyoming) daně z příjmu jsou neznámé a s radostí nepostrádané. Na Aljašce stát se vyznačuje opačným extrémem, že totiž každému rezidentovi zaplatí nějakou tu tisícovku dolarů za ochotu v tak velikánské, vzdálené končině pobývat.

Texas má druhé nejnižší daňové břemeno s vědomím, že progresivní daň je účinný zabiják produktivity. Produktivitu rovněž nemohou příliš ohrožovat odborové svazy, v jejichž řadách je organizováno pouhých 4,5 % zaměstnanectva (celkový průměr v USA je 12,4 %).

V Texasu státní rozpočet už řadu let končí přebytkem, zatímco v Kalifornii hrozí bankrot do té míry, že z důvodů šetřit za každou cenu z kriminálu tam vrahy předčasně vypouštějí na svobodu.

Texas zaznamenává přírůstek 150 000 přistěhovalců ročně, kdežto z Kalifonie jich 100 000 odchází. Hodně se jich odstěhovalo po ošklivých rasových rebeliích v Los Angeles, metropoli na stovky kilometrů rozlezlé. Mnohé boháče vypuzují vysoké daně a kohokoliv vysoké ceny nemovitostí. Podnikatel kapitalista odjede s celou továrnou, aby unikl restrikcím, byzantinsky komplikovaným úředním požadavkům. Texas poskytuje většinu (70 %) nových pracovních příležitostí v celé Unii. Z deseti největších měst USA tři jsou v Texasu - Houston, Dallas, San Antonio. Houston, ačkoliv 80 kilometrů ve vnitrozemí, je druhým nejpilnějším námořním přístavem země. Po New Yorku a Los Angeles má největší počet konzulátů.

Po takových plusech dlužno přiznat některé minusy jako například značné příjmové rozdíly: na jedné straně magnáti multimilionáři zásluhou ropy, též oni proslulí cattle barons, majitelé mnohatisícových stád dobytka, vlastníci farem velikosti snad i půlky České republiky, a proti nim zdaleka méně úspěšný plebs. Zejména Hispánci zůstávají pozadu, polovina jejich mládeže ani nedokončí povinnou školní docházku.

Zmínku si zaslouží ještě jeden značný unikát Texasu: poté, co se mu podařilo vymknout se z mexického objetí a získal samostatnost, v roce 1845 se stal členem Unie.

Zvláštní smlouvou (Texas-American Annexation Treaty of 1848) si vymínil právo z Unie vystoupit – jediné to privilegium z celkového počtu padesáti států. Však neexistence takového práva vedla k občanské válce Severu proti Jihu s rekordním množstvím ztrát životů na obou stranách.

Přibývá hlasů s předpovědí, že k takovému kroku se Texas třeba skutečně odhodlá. Na rozdíl od jiných států Unie by samostatnou existenci nepochybně zvládl:

Je soběstačný v zásobách energie, zásob ropy má na 300 let a též většina (85 %) rafinerií pohonných hmot pro USA je v Texasu. Rovněž disponuje obrovskými zásobami zemního plynu. V Texasu se též značně poroučí větru, byť ne dešti. V západní části státu, například u městečka Sweetwater, poblíž silnice 84, lze spatřit tisíce mohutných větrných mlýnů, každá jeho blade (lopatka či chapadlo) o velikosti křídla zaoceánského jumbo letadla, co se samovolně otáčí, zapíná a vypíná podle potřeby.

Texaská je soběstačnost se zásobováním masa, obilí, ovoce, zeleniny, mořské potravy. Elektronického průmyslu, předních gigantů má habaděj. Vynikající jsou její střediska lékařské péče. Například Houston Medical Center je kolos s 65 000 zaměstnanci. NASA sídlí jižně od Houstonu, odtud zkoumat vesmír.

V případě nepřátelské invaze Texas sice nemá armádu, ale odhodlané obyvatelstvo, kde každý vlastní aspoň půl tuctu střelných zbraní.

Státy nabízejí různá lákadla. Florida zdůrazňuje neexistenci dědické daně, účinného magnetu pro seniory nad hrobem. Však proto tam míří mnoho penzistů, vábených nejen představou ševelících palem u hebkého pobřežního písku, ale i vědomím, že po odchodu na věčnost jimi zanechaný majetek nepozře stát, vše zůstane vděčným pozůstalým. Nejen Florida poskytuje útulek prchajícím dlužníkům s bankrotem na krku.

- - -

Hodně mě mátly rozdíly v právním uspořádání. Bydlel jsem na Manhattanu, z okna se díval na řeku Hudson, hranici mezi státem New Yorkem a New Jersey, a uvažoval, kam s tou kterou slečnou odjet na weekend. "Ať tě ani nenapadne jet s ní přes most!" kamarád ukázal k velkolepému dvouposchoďovému mostu George Washington Bridge a vysvětlil, že kdyby pak v motelu ječela nebo si třeba příliš libovala, i tak by mi mohli na emigrantská bedra přišít hrozný federální zločin únosu. Pokud bych přes hranici nejel, za vraždu z vilnosti bych v jednom státu dostal trest smrti, kdežto v jiném nikoliv. Na Aljašce kuřba marihuany byla a snad stále je beztrestná, zatímco v Alabamě, státu začínajícím týmž písmenem, hrozil doživotní pobyt za mřížemi.

V nejednom případě o volbě permanentní adresy nerozhodují důvody rodinné, být blízko či třeba naopak hodně daleko od příbuzenstva, či důvody klimatické, ale ony daňové, ba i politické okolnosti. Na Floridě jsem se seznámil s našincem z poinvazní vlny 1968, nyní multimilionářem s vlastním letadlem. Zdrojem jeho hojnosti byl nápad vyrábět užitečnou novinku, započal v New Yorku, ale přesunul se do Severní Karoliny, s tam tehdy dominujícím konzervativním, tuze antikomunistickým senátorem Jesse Helmsem. Ten mu, na rozdíl od newyorských papalášů, znamenitě vyhovoval.

Rozdílná je regionální politická orientace. Jinak žijí a uvažují patricijské kruhy v Bostonu, farmáři v Kansasu, zbohatlíci v Beverly Hills, chudáci v deltě Mississippi. Obyvatelstvo ve státech severovýchodního pobřeží je zřetelně levicovější, než jsou usedlíci v centru země a v oblasti Skalistých hor. Zatímco v prezidentských volbách 2008 Obama nad McCainem v Kalifornii značně zvítězil poměrem 61 % : 37 %, v Texasu vyhrál McCain o 12 bodů.

V nedávném textu (O mohutném tématickém posunu, NP, 21.1.2014) jsem se zmínil o státu Illinois, Obamově politické bázi: víc tamějších obyvatel žije ze státní podpory než těch, kteří jsou regulérně zaměstnaní. V Chicagu učitelé pobírají nejvyšší platy v celé zemi - ročně v průměru 110 000 dolarů. V Chicagu školní výsledky jsou jedny z nejhorších rovněž v celé zemi. Vzdor přísným předpisům o kontrole zbraní víc se tam, zejména mezi černošskou mládeží, vraždí než třeba v Iráku. Místní maloobchodní daň je nejvyšší (10,25 %) v USA. Illinois je státem Demokratů, tam jediné vládnoucí strany. Její významný představitel George Ryan, bývalý guvernér státu, je ve vězení. Jeho nástupce v úřadu, Rob Blagojevich, jugoslávského původu, ho z těchže důvodů - korupce - za mříže rovněž následoval. Toť též případ kongresmana Jesse Jacksona, syna velebníčka téhož jména, černocha z povolání.

Ze státu Illinois či z lidově demokratické republiky Massachusetts zájemce o důkladnou změnu politického klimatu nechť se přesune do státu Oklahoma. Tam v posledních prezidentských volbách Obama nevyhrál ani v jednom obvodě. Oklahomský parlament velkou svou většinou odhlasoval umístění biblického desatera nad vchodem do zákonodárné prostory, bez ohledu na protesty z Washingtonu a od politicky tolik korektní ALCL (American Civil Liberty Union). Taktéž si tihle reakční Republikáni troufli prosadit zákon, že řidičské zkoušky lze absolvovat výlučně v anglickém jazyce. Komu se to nelíbí, nechť ze státu zmizí. V zemi ilegálně setrvávající cizince nikoliv obdarovávat erárními podporami, stipendii (běžná praxe například kalifornská), ale je pochytat, zavřít, ze země jakkoliv nešetrně odstranit. Leckterý konzervativec nad takovými počiny zaplesá ve státě pravidelně trestaném zkázonosnými tornády.

- - -

Česká republika je ovšem menší svou rozlohou i kontrasty, ale místní rozdíly jsou přece jen postřehnutelné. Libeň versus Vinohrady, rudé Kladno lišící se od Hanspaulky, Bořislavky či Svatého Kopečku na Olomoucku. Politické preference v severních Čechách se liší od převážného pražského vkusu. Medituji nad eventualitami porovnávání amerických kontrastů s někdejší československou situací za totality, z bolševického prostředí tehdy mít možnost se odstěhovat, aniž emigrovat - avšak zamířit k tornádům, co terénem se ženou, obydlí rozmetají a zděšené kravky pak skutečně letí kilometr daleko i vysoko nad zemí.

KONEC

Neoficiální stránky Oty Ulče