22.4.2018 | Svátek má Evženie


MAĎARSKO: Nic nového pod sluncem

11.4.2018

Volby do maďarského parlamentu skončily jen drobnými číselnými změnami proti těm předchozím.

Z hlediska evropského vývoje posledních let představuje Maďarsko nápadnou výjimku: tamní politické poměry zůstávají stejné jako v roce 2014. Zatímco Francie, Itálie, Německo, Británie, Polsko, Rakousko, Česká republika či Nizozemí se musejí vyrovnávat se zásadními posuny v popularitě stran a s obtížností či nemožností uzavírat dříve obvyklé koalice, složení nového maďarského parlamentu se natolik podobá tomu poslednímu, že na hledání rozdílů musíte vzít (s trochou nadsázky) lupu.

Maďarsko 1

Východ slunce v pusztě

Maďarský volební systém není úplně přímočarý. Parlament má 199 křesel, aby nevznikaly patové situace. Země je rozdělena na 106 volebních okrsků, které každý posílají do sněmovny jednoho poslance většinovým systémem. Zbylých 93 křesel se rozděluje poměrným systémem podobným, jako v ČR, ale bez preferenčních hlasů. Některé menšiny mají právo do parlamentu vyslat svého mluvčího, který se vyjadřuje k zákonodárnému procesu, nesmí však hlasovat. Shromáždění má jen jednu komoru, žádný ekvivalent senátu v Maďarsku neexistuje. Je možné hlasovat poštou.

Tento systém vznikl v roce 2012 zjednodušením systému předešlého, v němž bylo poslanců 386 a většinovým způsobem jich byla volena polovina. Svým charakterem podporuje silnější strany, jako je právě Fidesz. Umožňuje však také opozici, aby „hlasovala takticky“ a v každém okrsku se domluvila na jednom konkrétním protikandidátovi, který má proti favoritovi voleb největší šance.

Přesně taková jednání mezi opozičními stranami před těmito volbami probíhala. Lídři ostatních stran se však nedokázali dohodnout a úsilí o jednotný protiorbánovský postup nakonec „odpískali“. Mezi maďarskými opozičními vůdci je hodně osobních animozit, minimálně stejně podstatné však byly i věcné rozpory. Takový Jobbik, silně národovecky orientovaná partaj, se těžko může shodnout na jednotném kandidátovi s progresivně-zelenou LMP, leda by vybrali jedince totálně bezbarvého – a ten zase nevyhraje volby.

Maďarsko v dnešních hranicích vzniklo v roce 1920 značným osekáním původního Uherska, čemuž mnozí místní dodnes říkají „Trianonská katastrofa“, podle zámku, kde byla podepsána příslušná mírová smlouva. Mimo hranice Maďarska se ocitlo několik milionů etnických Maďarů – na území Rumunska, Československa, Jugoslávie i Rakouska. (Dnes také Ukrajiny, protože jihozápad Podkarpatské Rusi je rovněž osídlen Maďary). Maďarsky mluvící obyvatelstvo tvoří v sousedních státech kompaktní komunity, které ani za sto let neztratily svůj kulturní charakter.

Kdo se o tom chce přesvědčit, může třeba přejít most mezi Ostřihomí (Esztergom) a sousedním městem Štúrovo (Párkány). Nepoznáte rozdíl. Byl jsem tam jednou v časech před-schengenských a dokonce i pohraničníci nosící uniformu Slovenské republiky spolu mluvili maďarsky.

Maďarsko 2

Rozdělení Maďarska po první světové válce

Tato živá připomínka první světové války má vliv na maďarské politické poměry. V roce 2004 se konalo referendum o tom, zda udělit zahraničním Maďarům státní občanství Maďarské republiky; pro nízkou účast bylo neplatné.

Četl jsem na jednom diskusním fóru, že tehdy maďarská levice proti udělení občanství zahraničním Maďarům velmi silně bojovala a že jeden z lídrů levice se dopustil značného faux pas tím, že je veřejně označil za „rumunský ksindl“. Odkaz nemám, takže to berme jako nepříliš spolehlivý střípek informace z internetové divočiny. Jisto je, že zahraniční Maďaři nakonec získali snadný přístup k občanství poté, co Orbán vyhrál volby v roce 2010 a následně změnil ústavu. Počet občanů narostl tímto způsobem za posledních sedm let o nějaký milion, což už je docela dost potenciálních voličů.

Mezi zahraničními Maďary je Fidesz velmi populární. V neděli odevzdalo svoje hlasy 103 tisíc Maďarů s trvalým bydlištěm v zahraničí a z toho šlo 91 tisíc hlasů Fideszu (odkaz). Hlasy ze zahraničí mají ovšem menší váhu, než hlasy Maďarů „domácích“. Ovlivňují totiž jen rozložení křesel mezi 93 poslanci volenými poměrnou metodou. Na 106 poslanců volených po okrscích nemají vliv.

Volební účast byla poměrně vysoká, 68,1 %, rekordu z roku 2002 však těsně nedosáhla. V některých oblastech byly místní volební komise vysloveně přetíženy, hlavně v Budapešti, kde se stály kilometrové fronty a kde se muselo zavírat až mnoho hodin po oficiálním konci hlasování (19.00). Šlo zejména o studenty a lidi pracující mimo trvalé bydliště, kteří si vyřídili volební průkazy.

Maďarsko 3

Voliči čekající v Budapešti před volební místností

Koalice Fidesz – KNDP, vedená Viktorem Orbánem, vedla předvolební kampaň hlavně na téma „migrace a Soros“. V zemi, která je součástí balkánské stezky, a ve které příval běženců v roce 2015 vyvolal vážné problémy včetně hromadných bitek s policií, je to téma hodně intenzivní. V současné době je balkánská cesta z větší části uzavřena Tureckem, ale hraniční plot stále stojí a vzpomínky jsou čerstvé. Jelikož Orbánovo Maďarsko bylo prvním evropským státem, který v roce 2015 začal podvazovat migrační proud přes svoje území, a jelikož podobnou politiku postupně ve větší či menší tichosti adoptovaly i další země, je migrační téma pro Fidesz nejsilnější kartou.

Maďarsko 4

(Odloveno na maďarském internetu. „Ria-ria Hungaria“ je pokřik, který často slyšíte od fanoušků na sportovních zápasech. Zde si můžete vybrat mezi ním a „Ria-Ria Šaríja“, pokud nevolíte Fidesz. Musím říci, že jsem se zasmál.)

V celkovém součtu získal Fidesz zhruba polovinu všech hlasů, 48,48 %. Proti předešlým volbám roku 2014 přibylo Orbánovi zhruba čtvrt milionu voličů (233 tisíc, abychom byli přesní). Při přepočtu na mandáty to představuje 133 poslanců, nejtěsnější možnou ústavní většinu. Co se geografického rozložení týče, Fidesz dominoval prakticky všude kromě Budapešti.

Maďarsko 5

Výsledky hlasování podle okrsků

Jobbik se stal hlavní opoziční stranou a získal dokonce dva mandáty navíc, v absolutních číslech však o voliče přišel (cca o 13 tisíc). Co se migrační politiky týče, nejsou mezi Jobbikem a Fideszem podstatné rozdíly. Jobbik však vždycky býval ekonomicky více doleva (větší přerozdělování). Pod vedením Gábora Vony se strana pokusila zbavit nejhorších antisemitských elementů a s nimi spojeného stigmatu a přesunout se kamsi na střed, přičemž ústředním motivem její letošní kampaně byl boj proti „korupci nahoře“. Kolem Fideszu je skutečně různých podivných finančních machinací dost, ale Jobbiku to nárůst nepřineslo. Po oznámení výsledků se předseda Vona rozhodl odstoupit.

Maďarští socialisté, MSZP, tráví v opozici už osm let a zdá se, že tam ještě nějakou dobu pobudou. V nedělních volbách přišli o 9 ze 29 mandátů, takže nyní jich mají jen dvacet, a skončili na třetím místě. Jsou jedinou stranou, kterou voliči hromadně opustili: z 1,3 milionu v roce 2014 se propadli na 635 tisíc letos, výsledek značně žalostný. Rovněž celé předsednictvo MSZP po volbách odstoupilo.

Socialisté bývali kdysi silnou stranou a mívali přes dva miliony voličů. Jejich pád odstartoval před dvanácti lety únik tajné nahrávky ze stranického sjezdu, na které mluvil tehdejší premiér Gyurcsány zcela bez servítků:

„Lhali jsme ráno, lhali jsme večer,“ řekl 26. května premiér a šéf Maďarské socialistické strany (MSZP) svým spolustraníkům na uzavřeném jednání poslaneckého klubu.
„Je zřejmé, že jsme se posledními dvěma roky prolhali,“ slyšeli Maďaři na záznamu, který zveřejnil maďarský veřejnoprávní rozhlas.
„Bylo úplně jasné, že to, co říkáme, není pravda. Přitom jsme čtyři roky nedělali vůbec nic. Nic. Nedokážete mi říci jediné podstatné vládní opatření, na které bychom mohli být hrdí. Ovšem s výjimkou toho, že jsme se nakonec z h…a dokázali vrátit k vládnutí,“ nebral si Gyurcsány servítky.
(Zdroj)

Zveřejnění nahrávky způsobilo v Maďarsku rozsáhlé pouliční nepokoje, při kterých demonstranti dokonce vyvezli starý sovětský tank z muzea a jezdili s ním po Budapešti. Policie nepokoje nakonec potlačila, ale popularita MSZP se propadla kamsi do hlubin, ze kterých už se nedokázala dostat zpět. Následná ekonomická krize socialistům také zrovna nepomohla; v Maďarsku mělo totiž mnoho lidí hypotéky ve švýcarských francích a když pak kurz forintu proti CHF propadl, div je to neožebračilo. (Aspoň něco, čemu jsme v ČR ušli. Tady naštěstí nejsou hypotéky v cizí měně populární.)

Hlasy socialistům odčerpala rovněž menší strana DK, do jejíhož čela přeběhl právě Ferenc Gyurcsány, tento Jožin z Bažin maďarské politiky. Může se chlubit 287 tisíci voličů, kteří byli ochotni zapomenout na onen historický projev před dvanácti lety. V přepočtu to znamená devět poslaneckých mandátů.

Poslední význačnou stranou se stala „Politika může být jiná“, LMP, strana hlásící se k zelenému konci evropského spektra. Její volební baštou je Budapešť. Právě LMP byla nejméně ochotna se takticky spojovat s dalšími stranami proti Fideszu, zejména s Jobbikem a zejména v Budapešti. Je možné, že kdyby dokázala ideologické rozdíly překousnout, Fidesz by nezískal v metropoli šest z osmnácti přímo volených poslanců, a nedosáhl by tak na ústavní většinu. Na Facebooku za to dostává od zklamaných opozičníků pěkně „za uši“.

Jen tak pro zajímavost, pravá komunistická strana (Munkáspárt) získala nějakých 15 tisíc hlasů, což představovalo 0,29 %, a na křesla v parlamentu ani nedohlédne, natož aby na ně dosáhla. Podstatně více než komunisté, 1,69 %, získala i ujetá strana „dvojocasého psa”, kterou bych volně přirovnal k Žít Brno, ale ještě šílenějšímu.

Není ovšem třeba mít z toho v Čechách komplex méněcennosti. Socialistický režim v Maďarsku fungoval dost jinak než v Československu a většina jeho fandů dodnes volí spíše MSZP.

*****************************

Co tedy bude? Viz nadpis. Pokračování dosavadního kurzu. Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn, blízký spolupracovník současného předsedy EK Junckera, se vyjádřil, že Německo a Francie, jakož i zbytek EU, musejí zakročit proti „hodnotovému nádoru“, kterým podle něj orbánovské Maďarsko je. Rovněž německé noviny komentují výsledky voleb spíše kriticky (Die Welt, Spiegel Online).

Co se ČR týče, náš současný premiér v demisi byl jedním z prvních, kdo Orbánovi gratuloval, a to dokonce maďarsky. Ne každý z jeho twitterového publika tím byl nadšen.

Maďarsko 6

Praha je ovšem z tohoto hlediska nedůležitá. Skutečně důležitá otázka je, co se bude odehrávat v Bruselu.

*****************************

Hudební epilog
Výjimečně naruším svůj princip, že k jednomu článku patří jeden popěvek.

Před pár dny jsem náhodou objevil maďarskou folkmetalovou skupinu s keltským názvem Dalriada. (Dál Riata bylo irské království v raném středověku). Následující skladbu už jsem od té doby poslouchal několikrát. Podívejte se na anglický překlad textu (v rozšířeném popisu videa nebo v nejvyšším komentáři). To je hotový Silmarillion po maďarsku.


A kdo by měl náladu na něco chraptivějšího…

Převzato z Kechlibar.net se souhlasem autora



Diskuse


J. Kanioková
21:09
11.4.2018

M. Mikulec
22:24
11.4.2018

V. Halašta
11:57
11.4.2018

V. Novák
12:59
11.4.2018

M. Prokop
13:10
11.4.2018

J. Jurax
21:28
11.4.2018

A. Alda
10:57
11.4.2018

P. Han
15:36
11.4.2018

M. Mikulec
22:30
11.4.2018

P. Zinga
8:53
11.4.2018

K. Janyška
9:31
11.4.2018

F. Houžňák
11:10
11.4.2018

P. Chládek
8:23
11.4.2018

M. Krátký
2:30
11.4.2018

J. Fridrich
6:15
11.4.2018

P. Lenc
9:28
11.4.2018

Z. Čábelka
1:10
11.4.2018

počet příspěvků: 24, poslední 11.4.2018 10:30









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.