23.10.2017 | Svátek má Teodor, Theodor


PSI: O dvou hambáčích a půlce rohlíku

26.7.2017

Žili, byli jednou v jedný megarychlý restauraci dva hambáči. Někdo si je koupil, nesl domů, ale jak to tak v našem dnešním světě chodí, protože si jich nevážil, pohodil je za jedním domem do prostoru. Jeden hambáč zůstal ještě v teplým papírovým kabátku, ale ten druhý chudera vypadl rovnou na chodník. A jak tak oba na tom chodníku leží a povídají si o svém smutném nevyužitém údělu, koukají, že opodál leží půlka rohlíku. Ta už se předtím taky někomu znelíbila a tak ji odhodil, coby nepotřebnou věc. A tak si tak notovali v tom, že jim je jich líto, že je nikdo nechce, až přišlo ráno druhého dne.

Kolem chodili lidé do práce a nikdo z těch lidí si jich ani nevšiml. Byli smutní. Po čase se zaradovali, když kolem nich prošel pejsek. Takovej zrzavej, hopíkal si světem a vesele si máchal ocáskem, jako když diriguje celej svět. Ale taky si hambáčů a půlky rohlíku ani nevšimnul. Zase posmutněli. Za pejskem šla osoba nějaká. Byla první, která si těch dvou hambáčů doopravdy všimla, a když pak uviděla půlku rohlíku, měla očividně radost. Všichni tři odhození začali doufat. Ale ani pejsek, ani osoba si je nevzali.

Ale osoba se k velké radosti všech tří zanedlouho vrátila! A měla s sebou zase pejska. Veeeelikýho pejska. Tenhle pejsek nehopíkal, tenhle pejsek se pohyboval jako houpací koník a taky vesele máchal ocáskem. A nejvíc s ním začal máchat v momentě, kdy uviděl hambáče v papírovém kabátku. A hambáč se zaradoval stejně jako ten pejsek! Konečně! Konečně!! Dojde svého naplnění a někdo ho sežere!!!

Štajn

Štajn

Jenže ouha! Lidi jsou hrozně proradní tvorové a tak ta osoba, která se jako jediná původně nadchnula, když je na té zemi spatřila, teď vůbec nebyla radostná. Byla celá pekelně soustřeďovaná a mluvila k pejskovi: „Tali neee-e, neesmííš!“ a pejskovi nedovolila k hambáčovi v kabátku jít. A navíc místo toho dávala pejskovi naopak jíst něco jinýho!! A vždycky nejvíc mu toho dala, když se pejsek od hambáče otočil a poodešel od něj pryč!! Hambáč se úplně rozplakal. Takovou šanci měl a nevyšlo to.

Hambáč bez kabátku tajně doufal a když se pak pejsek pohnul směrem k němu, úplně se tiše tetelil nadějí. Že on to bude, on, koho sežerou! Jenže zase ouha! Pejsek zase nic, nesměl ho sníst a zase, zase naopak dostal něco jinýho k snědku, když si hambáče ani nevšimnul. Taková nespravedlnost!!! Když pak pejsek odcházel, zůstali za ním na chodníku dva hambáči v deprézi. Pejskovi to bylo líto, bylo. Pejsek není necita, rád by ty hambáče i sežral. Jenže – v tý kabelce u tý osoby... tam bylo uzený masíčko! A uzený masíčko, to je přece víc než hambáč! Zvlášť, když je ho přehršel. (Ale co si budem povídat, ono kdyby pejsek nebyl na vodítku, to by měli u hambáčů radost!! To by se ani nepostačili divit a chramst, měli by to za sebou :D ).

Tali a Štajn odpočívají

Tali a Štajn odpočívají

Nejnadějnější to bylo pro toho třetího opuštěnýho, pro tu chudinku půlku rohlíku. Ač oproti dvěma načančaným hambáčům taková šedá myška vzadu, měla šance nejvyšší. Ten pejsek, který procházel totiž kolem, ten má závislost právě na rohlících. Je to veliká závislost a pejsek je velikej. A silnej. A rychlej. Takže... i když je na tom vodítku a ví, že by neměl... A obvykle se i snaží, tak prostě půlka suchýho rohlíku je půlka suchýho rohlíku, no! Ta je dokonce i trochu víc, než to uzený masíčko... takže velikej a silnej pejsek vám uďál hoplá a chramst!! Půlku rohlíku zalila blaženost! Ona to byla, ona! Prachobyčejná půlka rohlíku, která jako první byla sežrána.

Jenže zase ouha. A pýcha přechází pád. Takže najednou se v hrdle velikého a rychlého pejska objevila lidská ruka a... jojo, ani půlka rohlíku neměla nakonec to štěstí, aby ji někdo ten den sežral. Byla potupně ze chřtánu psího vyrvána a nekonala se žádná rohliková nirvána. Půlka letěla potupně zpátky na chodník. A pejsek už nechtěl. Nevděčník jeden!! Mohl si půlkou bříško zasytit! A místo toho teď od ní otáčel hlavu, chodil okolo a nevšímal si jí!! Taková nespravedlnost.

Tali

Tali

A tak si oba hambáči a půlka rohlíku museli ještě chvíli počkat, než se jejich osud skutečně naplnil. Ale vzhledem k tomu, kolik v našem okolí žije tvorů, kterým mohou (i když by leckdy spíše neměli) posloužit, tak už druhého dne nebylo po hambáčích skorem ani památky a... půlka rohlíku to nakonec vyhrála. Tu někdo sežral jako první!!

Foto: autorka

Osobní stránky autorky: http://zrzavec.com.cz/

Petra K. Neviditelný pes


Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Diskuse


V. Glover
23:08
26.7.2017

D. Ruščáková
22:27
26.7.2017

Z. Matylda
18:22
26.7.2017

E. Šusová
19:01
26.7.2017

M. Crossette
17:47
26.7.2017

E. Šusová
19:05
26.7.2017

M. Crossette
23:45
26.7.2017

V. Glover
23:10
26.7.2017

T. Zana
15:51
26.7.2017

E. Šusová
19:08
26.7.2017

Z. Vave
15:40
26.7.2017

E. Šusová
19:09
26.7.2017

Z. Xerxová
14:09
26.7.2017

Z. Lika
15:14
26.7.2017

T. Zana
17:03
26.7.2017

A. Bytová
12:48
26.7.2017

E. Šusová
19:00
26.7.2017

M. Beda
12:26
26.7.2017

E. Šusová
12:31
26.7.2017

Z. Lika
17:24
26.7.2017

E. Šusová
18:59
26.7.2017

Z. Lika
21:50
26.7.2017

Z. Lika
10:33
26.7.2017

E. Šusová
12:26
26.7.2017

Z. Yga
8:32
26.7.2017

E. Šusová
12:28
26.7.2017

Ž. Petrs01
8:14
26.7.2017

E. Šusová
12:28
26.7.2017

K. Miháliková
7:33
26.7.2017

E. Šusová
12:30
26.7.2017

Z. Xerxová
6:33
26.7.2017

počet příspěvků: 31, poslední 26.7.2017 11:45









KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více...
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !