Jak se dalo čekat, invektivy a urážky nebudou chybět v nadcházející debatě na senátní půdě. Jde o schválení či neschválení zákona o církevních restitucích. Levice má v senátu převahu, a tak je velmi pravděpodobné, že zákon vrátí a pak bude nutné v dolní komoře dát dohromady 101 hlas, aby zákon prošel.

Dlouhatánský projev modrého senátora Bratského byl prohlášen za obstrukční. Obstrukce kolem tohoto zákona se už konaly. Teoreticky hrozí nebezpečí, že by liberální senátoři mohli obstrukcí protáhnout senátní jednání natolik, že by se nestihla pondělní lhůta k eventuálnímu vrácení a zákon by šel rovnou pod pero prezidentovi.

Pokud toto byl nějaký projekt, tak zřejmě padl a to je pro liberály jedině dobře. Kdyby totiž zákon prošel touto metodou, mělo by to katastrofální důsledky pro politickou pozici liberálních stran. Pak už by církevní restituce byla definitivně proklamována za loupež za bílého dne a nikdo by jí toto obvinění neodpáral.

Už takto se z restitucí stalo výbušné téma. Politickou pozicí na ně liberální strany krutě doplatí a hlavně, protože jde o dlouhodobou záležitost, ta věc nevyčichne a nezapomene se na ni. Naopak, každý skandál kolem tahanic o majetek bude šíp mířený rovnou do modrého středu.

Ona je vypečená už ta důchodová reforma spočívající v tom, že doposud neznámí finanční géniové ve vedení penzijních fondů budou fondy zhodnocovat, takže se příští důchodci budou mít jako Pánbu v Paříži. Ale ošidnost problému netrčí jako péro z gauče a dovede to postřehnout jen ten, kdo umí do pěti počítat, a tolik lidí v populaci zas tak moc není. Ale co je krádež, ví každý a věřme, že se toto slovo bude skloňovat ve všech sedmi pádech, jež naše libozvučná mluva nabízí.