Zvířetník Neviditelného psa
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996ZANINY CESTY: Jak jsme letos slavili státní svátek 28. října
Dlužno říct, že období totáče mě odnaučilo slavit státní svátky. I letos jsme proto s potěšením vzali na vědomí výhodnou konstelaci školních prázdnin a 28. října a naplánovali výlet do Litoměřic a Úštěku.
A tak jsme to taky provedli, byli jsme na hradě Helfenburku (hrad postavený počátkem 14. století vzorně opatruje občanské sdružení, může se i na věž. I když to schodiště není pro padavky).
Pak jsme byli v Úštěku na jarmarku, o tom za chvíli.
Prošli jsme se po Litoměřicích a jejich okolí a zjistili, že v Litoměřicích mají úplně stejného Máchu, jako stojí v Praze na Petříně, co se u něj líbají zamilovaní (je to nedávno pořízená kopie).
A taky že tam prodávají tunel. Koleje totiž původně vedly trochu jinudy a, když je posunuli a postavili nové nádraží, zbyl nevyužitý tunel. A nádraží, ale z toho je krásná kavárna.
28. října, na Den vzniku samostatného československého státu, pořádají v Úštěku jeden z pravidelných jarmarků, akci s názvem Den českých řemesel ve stylu 1. republiky s T. G. Masarykem.
Akci, kde kromě stánků s opravdovými hezkými věcmi a opravdovým jídlem najdete i kostýmované účastníky oné 1. republiky, kteří se mísí s davem. Potkáte legionáře, nafintěnou slečinku v kloboučku, děcka v dobovém oblečení...
A pak se legionáři začnou řadit, že už se blíží ten okamžik. Z tribuny hlásí, že pan prezident za chvíli přijede a upozorňují lidi, že se bude střílet čestná salva, tak ať si hlídají děti a psy. Pak se vysoko v davu objeví hlava – ano, pan prezident Masaryk na koni. Sestupuje a přichází, velitel velí legionářům „pozor“ a „k poctě zbraň“ a pak se má střílet a jednomu z nich se vzpříčila patrona nebo co a, jak s ní zápasí, je to tak nějak lidské a hezké a doopravdy. Nakonec ji tam dostane a čestná salva práskne náměstím. Pana prezidenta vítá nejdřív trochu uštvaně vypadající starosta, pak dvojice dětí a tetičky v krojích.
Pan prezident je příjemný a vážný muž, docela je T.G.M. podobný. Působí... tak akorát. Legionáři ho odvedou na tribunu, má projev. Řekla bych, že nějaký autentický. Po projevu se ještě fotí mezi maminkami s kočárky a odjíždí.
Víme, že je to jen jako, víme, že ani 1. republika nebyla procházka růžovou zahradou, ale stejně je to krásné, takhle bychom si ty oslavy představovali.
Pak se radši jdeme projít do přírody, abychom si ten zážitek uchovali co nejdéle.
Přeji vám všem poklidný sváteční den.
Foto: autorka. Další fotografie si můžete prohlédnout tady na Rajčeti.
Vše potřebné zjistíte zde...