28.7.2017 | Svátek má Viktor


LITERATURA: Stephen King, evangelium a psychoterapie

27.2.2010

Původně mělo jít o recenzi knihy Stephena Kinga Svědectví. Během psaní tohoto textu jsem se však postupně přiklonil k tomu, zamyslet se nad něčím, co se celou Kingovou tvorbou vine jako pomyslná „červená nit“. V tvorbě zmíněného autora totiž vystupuje do popředí – způsobem vskutku unikátním – jakýsi triumvirát témat: 1.systematická rehabilitace hororu/sci-fi, 2. “psychoterapie“ čtenáře prostřednictvím autorových hrdinů, 3. pozoruhodná interpretace křesťanského evangelia.

V současné době jsem ovlivněn právě knihou Svědectví; proto se přeci jen v článku budu častěji odvolávat na tento titul. K obdobným závěrům bych však dospěl i při hodnocení jiných děl Stephena Kinga: mé oblíbené Beznaděje, Tommyknockerů či filmové Bouře století.

Systematická rehabilitace hororu

Podobně jako většina Kingových knih, i Svědectví je postaveno na (zdánlivě) banálním námětu: Svět je postižen pandemií chřipky (lépe řečeno, postiženy jsou Spojené státy, jiné části světa nejsou – jak jinak – relevantní). Nemoc se šíří fatální rychlostí, dokud, obligátně vzato, pár skupinek nebojuje o svou novou existenci po „apokalypse“.

Čtenář si možná řekne: Již teď jsem rozhodnut nečíst nejen zmíněnou knihu (notabene o 1200 stránkách (!) ), ale ani zbývající část tohoto článku! Pokud se však nad předsudky z banality americké „post-katastrofické“ konvence přenese, možná bude mile překvapen.

Tak, jako literárními kritiky oblíbení autoři rozehrávají své existencionalistické či nihilistické literární výtvory na pozadí povinně-neutrálních kulis (hlavně si nic nezadat s žánry komercí zprofanovanými), King se nebojí použít kulisy byznysem zdiskreditované, snad aby své romány učinil stravitelnými i pro mainstreamového čtenáře. A rozehrává v nich hry, srovnatelně ideově hutné, jako spisovatelé – z hlediska kulis – „minimalističtí.“ Ostatně, v dobách, kdy sci-fi a horor nebyly ještě rukojmími komerce, troufal si k obdobnému přístupu jako King, leckdo: Vzpomeňme našeho Karla Čapka. Rovněž doboví surrealisté experimentovali s prvky, které si již dnešní art-postmoderna dovolit nemůže a které jsou v současných uměleckých kruzích zapovězeny.

Na rozdíl od Čapka se však King nedistancuje od sci-fi a hororu v jeho autenticitě: Filosofická výpověď zde nevytěsňují kulisy; rovněž kulisy nevytěsňují filosofickou výpověď. Obé se jedinečným způsobem vyvíjí, aby ruku v ruce gradovalo na konci knihy. Jak ideová výpověď, tak sci-fi (nebo hororový) scénář, ve smyslu téměř akčním. A samozřejmě, nepředvídatelným.

Psychoterapie subtilních deviací

V knize Svědectví jsou příběhy některých postav vykresleny způsobem vskutku „psychoterapeutickým.“ Pro čtenáře může být až děsivé nalézat se v mnoha povahových nuancích, odkrývaných Kingem u svých hrdinů. Osobně jsem si musel přiznat, že některé povahové rysy kontroverzních postav v knize jsou mi nepříjemně povědomé (ač jsem si je, kupodivu, dříve neuvědomoval). Byť jsem je, pro jejich odpudivost a jakousi „subtilní úchylnost,“ zatlačil hluboko do nevědomí. Zde jsem se však našel i v aspektech, které jsem si dříve nepřiznal ani sám před sebou, natož před druhými. A to říkám jako „absolvent“ několika psychoterapií. A také jako ten, kdo se nakonec začal považovat – díky svému skepticismu – za „terapeuticky rezistentní osobu“. Popisovaný fenomén bych nazval jakousi „terapií subtilních deviací.“ Tímto svérázným termínem mám na mysli jev, kdy člověk objevuje temné stránky své osobnosti, o kterých se ve slušné společnosti nemluví (například neobvyklé – možná i neuvědomované – zlozvyky či zkratkovité reakce, o nichž se beztak nikdo nemusí dovědět, a proto o nich netřeba přemýšlet, natož je řešit). „Deviace“ (nikoliv nutně sexuální), které snad ani pro svou bezvýznamnost a neškodnost nejsou odborně pojmenovány, přesto je s němi člověk - trochu překvapivě - konfrontován poprvé v životě až prostřednictvím Kingových postav. A jelikož nejde o konfrontaci jedinou, domnívám se, že nejsem sám, kdo k podobným „sebe-terapeutickým“ prozřením při četbě Stephena Kinga dochází.

Pozoruhodná interpretace křesťanského evangelia

Jiný rys Kingových postav se odráží v autorově unikátním zpracování tématu Ježíšova evangelia. Řada Kingových hrdinů je totiž charakteristická velmi osobním vztahem k Bohu, aby byli titíž hrdinové postupně konfrontováni s vkrádající se zahořklostí (vůči svým nenaplněným duchovním očekáváním). Východiskem však u Stephena Kinga není – jak by mohl někdo předpokládat – odmítnutí celé koncepce křesťanství, ale jakési do očí bijící zhmotnění biblického verše Ev.Lukáše 19,20-23 „'Pohleď, Pane, tvá hřivna, kterou jsem měl uloženou v šátku. Bál jsem se tě totiž, neboť jsi přísný člověk. Vybíráš, co jsi neuložil, a sklízíš, co jsi nezasel.' A tomu řekl: 'Soudím tě z tvých vlastních úst, zlý služebníku. Věděl jsi, že jsem přísný člověk, že vybírám, co jsem neuložil, a sklízím, co jsem nezasel. Proč jsi tedy nedal mé peníze na stůl směnárníkům, abych si je, až přijdu, vybral i s úroky?' Tehdy řekl těm, kdo tam stáli: 'Vezměte mu tu hřivnu a dejte ji tomu, který má deset hřiven.“

Ukazuje se, že Kingovy postavy – v různých variacích – přijímají relevanci Ježíšovy odpovědi z citátu (vyznačenou tučně). Ano, Bůh možná je (alespoň řečeno s Kingem, nejvýmluvněji asi u chlapce Dava v románu Beznaděj) krutý, leč odmítnout a zapřít Jej, je i po tomto prozření hloupostí.

Ostatně, jedno se Stephenu Kingovi nedá vytknout určitě: Jeho interpretace evangelia prostřednictvím románových hrdinů (mimochodem, postavy „nekřesťanské“ jsou neméně archetypální ve své terapeutické jedinečnosti) je, jedním slovem, znamenitá. Což oceňuji zvláště z důvodů popsaných v jiném svém článku v Neviditelném psu. A to je, při Kingově extrémně ambivalentním a kontroverzním vztahu k této věci, vskutku pozoruhodné.

http://tombi21.blog.cz



Renault Captur 1.5dCi ZEN LIMITED  ČR ...
Renault Captur 1.5dCi ZEN LIMITED ČR ...

r.v. 2016, naj. 20 325 km, diesel, 1. majitel
389 000 Kč (s DPH)

Diskuse


I. Fencl
11:26
27.2.2010

I. Fencl
11:30
27.2.2010

T. Šmilauer
9:38
27.2.2010

J. Mrázek
11:07
27.2.2010

J. Mrázek
11:01
27.2.2010

T. Šmilauer
22:44
27.2.2010

I. Fencl
7:54
27.2.2010

J. Anděl
21:21
28.2.2010

počet příspěvků: 17, poslední 28.2.2010 09:33









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.