„Jak mohou žít ti folkaři bez hospod?“ „To není život. To je pomalé umírání!“

1.

Ctihodný Kapitán Kid alias Jaroslav Velinský (nar. 1932 - a pozor, vážení na tu tečku nad i, on tamčárku nemá rád), který bohužel do tohoto internetového deníku pro stálou zaneprázdněnost sotva kdy něco napíše, má schopného syna Freda a spolu s ním povolal už začátkem devadesátých let do časopisů Intertramp a Portýr pražského(je ze Stodůlek)výtvarníka a banjistu (mj. Gott Revival) Jaromíra "Járu" Friče – viz také www.zahrada.zjev.cz – podškrtávajícího svá mistrná díla a dílka pseudonymem Billíček. A Billíček, jinak i zapálený letecký modelář, astronom, mineralog a archeolog (to ovšem na čistě amatérské bázi) a taky držitel Zlatého Trapsavce za rok 1985 za fantastickou, hororovou povídku Hagen... se ihned a chutě chopil pera i barviček a rázem byly s námi na světě Šeré zjevy. Promiňte. Správně a po billíčkovsku psáno Šeré Zjevy.

Kdo to je?

Partička fešných chlapíků, která si přímo nehraje na Rychlé šípy, ale rozhodně tyhle Foglarovy hrdiny precizně zná, a tudíž i občas výstižně cituje z bublin v tomhle legendárním seriálu... A někdy, světe kulatý div se, dokonce Šeré Zjevy prožívá i vysoce obdobné příhody.

V Portýru v Ústí však tehdy nakonec vyšlo jen pár prvních epizod tohoto kresleného seriálu a Šeré Zjevy se definitivně etablovaly až roku 1999 v časopise Puchejř. Jest to tak, právě před deseti lety. A posléze dospěly i k internetu (zjev.cz)...

Vedle dosavadních osmatřiceti pokračování se tenhle dnes už legendární komiks ale dočkal samostatné knížky Šerý svět aneb Drsnost sama (2003, napsáno a nakresleno 1986-2000), již vydalo před sedmi lety Sdružení AVALON v Praze a kterou jsem právě po Kidově (ale taky Miky Ryvolově) boku uvedl těmito povznášejícími slovy (str. 2):

Dílo je uměním, když "pučelo" z autorovy potřeby. Jak moc nutkavé?

Nezměříte! Zde se ale přihlásila a Zjevy budou vznikat dál. Ne, život není dokonalý, a tak ho dokreslují tvůrci. A co my ostatní?

Hned jsme fit. Díky nim. A sumou citací i přesahem je Billíčkův komiks navíc i literaturou postmoderní, a to, chválabohu, postmoderní docela lidsky...

2.

"Zjev je šerý, Zjev je přesný, Zjev neuhne ze své cesty..."

Odpovědný redaktor zmíněné publikace Šerý svět (a známý speaker) Michael "Tony" Antony propustil tenkrát, i když jistě po chvíli váhání, tato má slova do úvodu... a nutno rovnou i dodat, že jsem se nemýlil.

V čem? Dalších sedm let uteklo jako voda v Berounce a hle, Jára Frič, občanským povoláním pedagog (a to ještě zdaleka nikoli ve výslužbě, protože je ročník 1963) črtá své Šeré Zjevy dál. A dál. "Většina těch příběhů má předlohu v mém životě a nemalá část dokonce popisuje skutečné příhody," napsal na svých stránkách. "A pravda, ve vlastním seriálu Šeré zjevy vystupuje na rozdíl od publikace Šerý svět méně postav, ale to jen abych se nezbláznil z kreslení tolika obličejů..."

Ano, je ji méně... I tak ale hrdé Zjevy snad už navždycky zůstanou víc než skvělou partičkou, přičemž uprostřed základů jejich světa vězí už tady zmiňované dobromyslné parodování Rychlých šípů. "Hlášky" z nich už více i méně zlidověly, to je všeobecně známo, a dialogy umístěné do bílých bubliny už po desetiletí zůstávají námětem všelikých soutěží, a to rozhodně nejen hospodských, ale i hospodských - a nemohu teď nevzpomenout Honzu Vyčítala a chvílí, v níž kdokoli u jeho slovu vystřelil (dejme tomu):

Mé myšinky! Takovou práci mi to dalo, než jsem si vás vypiplal! Já vás nepřežuju, já umřu s vámi! (V Rychlých šípech tak naříká odsouzený Štětináč.), načež Honza – a to skoro automaticky - zareagoval slovy:

Tak teda šťastnou cestu do myšího ráje!

Což je - ovšem - zase Rychlonořkova odpověď.

A ne, nemusím snad už ani podotýkat, že tyhle hry nehrají ani zdaleka jen Honza Vyčítal a jeho dávný kamarád (a někdejší kolega z kapely Greenhorns) Marko Čermák alias Rychlý šíp... Hrajeme je všichni. Ale k Šerým zjevům.

3.

Hned úvodní část První krůčky má gigantickou "prču" z veleznámé scény Tlouštíkova návratu domů (scény to v podstatě modlitební), ale domnívám se, vážení, že všeobecná vzdělanost je dnes už taková, že je tu zbytečné památná Tlouštíkova slova opakovat a vypisovat.

Tento první díl ovšem pokračoval třeba i veledojemnou scénou o vyhazovu našich hrdinů z pravé klubovny Hochů od Bobří řeky, přičemž děje Billíček už od samého počátku a na rozdíl od Jaroslava Foglara situoval do Prahy.

A psal a psal a kreslil a kreslil. Mezitím mnohé z příhod i sám prožíval. A jistě, vždycky se vyskytnou i výhrady, tak například už ke kresbě, ale osobně je postrádám a Járovy linky i kudrlinky mě baví. Adekvátní jsou i "trampskému" obsahu (vele)díla.

Šeré zjevy dusí husu jmenovala se druhá část Šerých Zjevů... a utahovala si pro změnu z pečlivého číslování schůzek Rychlých šípů, jejichž počet je ovšem u Billíčka extrémně přehnán a cílí do desetitisíců. Ne každému se přitom ale samozřejmě líbí, že se v jejich klubovně už odnepaměti přímo padá pod stůl z chlastu, a to i když jsou to, pravda, stále a pořád ještě Šeré Zjevy... a nikoli nějaké Rychlé pípy.

A dál? V třetí části Zjevů nazvané Sněžné jazyky ještě přibylo jazykového humoru a zaujala i nevrlá postavička průvodčího, který miluje dechovku. I on skutečně žije, anebo tedy žil, a vzory dalších a dalších Billíčkových hrdinů ho na svých křivolakých cestách nejméně jednou potkaly. A kde jinde, než ve vlaku.

Na paškál si ovšem třetí díl vzal i moralistní Foglarovy dovětky typu Kde se stala chyba?, ale nejen Foglarem živ svět, že ano, takže tu rádi narážíme i na parafrázi pasáží z Járy da Cimrmana: "A nejhorší ze všeho jsou omrzliny..."

"A nejhorší ze všeho jsou popáleniny..."

Inu, to víte... Když vám chytí i iglú...

4.

A ještě dál?

V další části Labužníci se Billíček s chutí vnořil i do jazyka slovenského a přímo mistrně navázal na slavného tvůrce českých seriálů Dietla Jaroslava. Dočkali jsme se tak znovu i Nemocnice na kraji města, i včetně neschopného MUDr. Cvacha, a hle, přichází i sama Dáša Havlová a sám doktor Rath, přičemž vcelku geniální zápletka se nám ale otáčí okolo rozmarné záměny žampionů za muchomůrku zelenou, takže... Ou, dobře udělal ten člen Zjevů, který se protentokrát při jídle spokojil s výhonky pýru!

A jsme v nemocnici, už zmíněné, a v jednom ze žaludků je během pumpování nalezena i fajfka, kterou dotyčný... ano, už tak dlouho hledal. A nebyl by to Foglar, omlouvám se, Billíček, abychom se opět nedočkali i závěrečného poučení na téma vyloženě lačných žaludků národa trampského...

A ne, nemyslím si přehnaně, že by snad byl Frič až novým Žákem Jaroslavem (1906-1960), ale po humoristově boku jistě stojí a... Hned v následujícím pokračování Šeré zjevy a krev v Rudohoriju zparodoval i ty nezapomenutelné pasáže z Foglara, ve kterých jeden chlapec Rychlých šípů velice, ale velice sýčkoval.

Ale dost! A ne, vůbec nepopírám, že parafrází a parodií na Rychlé šípy existují dnes už megatuny – a nutno přednostně vzpomenout i zesnulého již Vyčítalova kamaráda a kreslíře Michala Hrdého - , ale Šeré zjevy staví na rozdíl od většiny i na vlastní mytologii, přičemž se nezaleknou ani poškádlení Honzy Nedvěda.

V díle Kočovní herci se má zase titulní skupinka umělců naučit, jak přežít ve volné přírodě, zatímco v pokračování Zátopové pásmo se Billíček otírá o legendu pamětihodné skupiny Brontosauři (zde Tyranosauři) i ty chvíle z Foglara, v nichž se snaživě buduje chata v koruně stromu, jen aby ji už vzápětí smetly vody nedalekého rybníka.

Vtip je zde ovšem v tom, že ti Billíčkovi hoši vyrážejí tábořit do zátopového pásma... už jaksi záměrně.

A ještě dál? V dílu Jeskynní systém hrdinové poprvé reflektují i seriál o nich samých pojednávající, což ovšem také není žádné novum, protože i to již předváděly Rychlé šípy...

5.

Ještě v dalších částech se konečně dostáváme třeba i do Koněpruských jeskyní, ale do Chorvatska nebo Spojených států, a pak zase domů, na osadu T.O. Věrná srdce, jeden jejíž člen pak i pohotově pronese: „Poznáváme vás! Jste Šeré zjevy, náš trampský vzor. A obživili jsme vás, abychom mohli dál sledovat vaše příhody na stránkách trampských časopisů!“

A když už jsem začal Jaroslavem "Kidem" Velinským, nesmím teď ani zapomenout na jeho slavný výstup v tomto seriálu, i když mu, pravda, prý poněkud vadilo, že tu byl zpodoben příliš starý a celý zelený.

V inkriminovaném pokračování kráčí o Kapitánovu knížku o Atlantidě a všeobecný propad zájmu o četbu. Fronta stojí na bůček, další na mobily, ale nebohý Kid čeká v prodejně úplně sám. A co víc? Šeré zjevy ho ještě o čtyři jeho knihy připraví, přičemž jim je, chudák pracovitý, zčásti dokonce i sám zaplatí.

Inu, úděl českého spisovatele v kostce.

6.

„A stejně je divné, že se dnes nic nestalo!“

„Co nestalo – nesehnali jsme pivo!“

Šeré zjevy budou mít už brzy devětatřicet dílů, ale samostatná publikace Šerý svět, výše už zmiňovaná, není do toho autorem započítávána. O ní snad někdy jindy, anebo spíš už nikdy, a skončeme tohle připomenutí u 36. pokračování Zjevů s titulem Pod převisem.

Jde o převis, na který si Zjevy z nějakého důvodu činí nárok, ale cizí trampíci si pod ním zbudovali srub. Ihned poté, co ho Zjevy nemilosrdně zlikvidují, objeví v asi metrové hloubce mumii. Co to?

Je snad z dob dynastie Čang? ptají se. Kdož ví? A Zjevy, v touze dostat se konečně do dějepisu, vláčejí onu mumii až do České Lípy, kde se odhalí, že jde o tělo tamního archeologa, který zahynul během vykopávek pod sesunutým pískem, jak se to každoročně děje i stovkám jeho kolegů. Ale co, naštěstí je tu i nová směrnice EU, podle níž bude muset v budoucnu každého archeologa doprovázet ještě sedm geologů.

"A dostaneme nějaké nálezné?" zajímají se Zjevy v muzeu v Lípě a uslyší: Prošacujte si mumii.

7.

A co dodat na úplný závěr?

V doposud předposlední části seriálu nazvané Danova noc je po koncertě rustikální kapely Ruchadlo opit pivem hlavní původce jejího úspěchu. Usíná pod stolem a pachatelé opití ho odnesou i s jeho kontrabasem do tramvaje. Nešťastník se probudí až na konečné a znovu usne. Tak ho objeví i dva hodní čeští policisté a chtějí ovšem pomáhat a chránit. Dopravíme ho na záchytku! Jenže basa se jaksi nevejde do policejního auta, a tak muži od svého záměru zase odstupují, ponechávají spáče na konečné jeho osudu a...

"Je to systémová chyba, Arnošte," mudruje cestou jeden z nich. "Všechny policejní vozy by měly mít přívěsné vozíky! Navrhnu to veliteli!"

Inu, a jak se říká v seriálu: seru, čest. Promiňte.

Šeru čest!