Září, babí léto vystřídalo deštivý srpen a může tak pokazit skvělou atmosféru pro četbu, což se stejně nestane nejnovější Pevnosti, protože nabídla opět, jak jinak, to nejlepší ze světa literární a filmové fantastiky. Pro mladé dospělé školou povinné to bude, jak jinak, očekávané zpestření začínajících desetiměsíčních starostí.

Nadšení a očekávání určitě vzbudí trochu netradiční obálka, zobrazující ohromnou vesmírnou A´tuin s jejím magickým nákladem - Zeměplochou. Tak se dostáváme k hlavní náplni zmíněného devátého čísla tohoto roku. Pevnost se věnuje Pratchettově Zeměploše, trochou také hororu, přičemž nesmíme zapomenout na ostatní stálé rubriky. Opět si každý z nás bude vychutnávat nabitých devadesát stránek textu.

Stálí čtenáři si z minulého čísla pamatují, že post šéfredaktora opustil David Hartmann a jeho post převzal neméně zkušený Tomáš Němec - nebojte - nemusíte se bát převratných změn, protože na léty vypilovaném periodiku už není mnoho co měnit. Sám nový šéf magazínu už v úvodníku naznačil, že koloběh života je nezměnitelný, vždyť něco končí, něco začíná, Pevnost však přetrvá.

O kousek vedle v rubrice Co se děje... nalezneme zmínku o vyhlášení 26. ročníku CKČ (jménem Sardenu se omlouvám, že vyhlášení ještě není k dispozici zde), troše fantastické hudby skupiny Navar a v neposlední řadě také připomínky nedávné návštěvy Jeffa Vandermeera v Praze (blíže si jeho zážitky vychutnejte na http://vanderworld.blogspot.com/, včetně panoramatického snímku Staroměstského náměstí). Tradiční sloupek napravo přináší informace o četbě z posledních týdnů Pavla Renčína, Viktora Janiše a Staso Juhaňáka.

Další strana nás vrátí k tématu čísla. Jiří Popiolek se odvážil stručně nás provést po Úžasné zeměploše a vskutku se mu povedlo, alespoň letmo nastínit základní demo/faktografii tohoto cyklu, čítajícího již přes třicet románů. Pakliže jste se s tímto netradičním plochým světem již setkali, určitě budete nostalgicky posmrkávat, pokud ne, pak mám pocit, že vás několik těchto stran značně nabudí. Nezapomínejte však, že toho bude na dalších stránkách více.

Antonín Kudláč seznámí čtenáře s tvorbou známého českého tvůrce hororů Svatoplukem Dosedělem a jeho dosavadní tvorbou v rozhovoru s autorem. Ač si můžete vybavit příběhy, odehrávající se převážně v Americe, v klidu českých luhů a hájů si pan Doseděl uvědomil, že také lesy domácí mohou poskytovat dostatek děsivé inspirace. Navíc v příští Pevnosti vyjde sbírka tří autorových novel Zlo přichází třikrát. Strana 66 vám poskytne ukázku z této publikace a ukáže, že se můžete těšit na trochu toho mrazení.

Jméno Stephena Kinga, prvního spisovatelského multimilionáře zná téměř každý. Většina z vás si s ním zajisté mohla užít spoustu probděných nocí při četbě jeho hororů. Jiří Popiolek se však rozhodl odhalit, proč tomu tak je a vydal se "Po stopách hrůzy a děsu Stephena Kinga". Odhalil nám tak tři nejsilnější hrůzotvorné zbraně mistra.

Literární novinky Martina Šusta informují o reedici holandské SF Planoucí lesy Venuše  Tonke Dragtové, drbech o sedmém pokračování Harryho Pottera, českých vydání komiksů o slavném Cimmeřanovi a Supermanovi, fantasy románu Elantris a dalších aktualitách. Slovo úvodem výjimečně převzal Tomáš Němec a připomněl nedávný skon Davida Gemmella.

Následují krátké recenze na nejnovější knihy, kde si připomeneme jednu starší, ale o to význačnější. Jiří Popiolek se rozplývá nad Gaimenovými Americkými bohy (Hugo 2002). Autor recenze udělil - možná trochu náročnému (na skryté narážky), ale přesto čtivému a mysterióznímu dílu - stoprocentní hodnocení.

Následují méně barevné, ovšem o to více nadupané, stránky, obsahující dvě detektivní povídky, Listárnu, ukázky a publicistické počteníčko.

S Albertem Kudělkou a detektivem Normanem Applegateem jste se už párkrát na stránkách Pevnosti měli možnost setkat, v tomto čísle se tak stává potřetí. Povídka Drak skvrnitý je zábavnou a napínavou detektivkou s příměsí čínské magie. Bohužel jsem se s postavou Normana ještě neměl možnost seznámit, ale musím přiznat, že mi toto soukromé očko přirostlo k srdci. Normanova živnost prosperuje a žárlivé manželky, popřípadě starostlivé matky, mu zajišťují slušné živobytí, sám ani neví, že se přichomítl k tajemnému rituálu, zaručující nesmrtelnost, což se čtenář dozvídá v paralelních odstavcích příběhu. Autor tak zvyšuje čtenářovu pozornost a očekávání, aby ho v pravidelných intervalech vyrušoval hlavní linií povídání, která těží z Normanových dialogů a postupu v pátrání, jakožto i milostných avantýrách. Skvělé čtení pak končí přesně ve chvíli, kdy to nejméně čekáte, dříve, než se můžete začít nudit a ve chvíli, kdy jste do příběhu nejvíce ponořeni. Proto se připravte, že pisateli můžete v dobrém spílat, jak vás doběhl vskutku geniálním dvouřádkovým závěrem. Chvilku mi trvalo, než kolečka v hlavě dopadla na správná místa.

Druhá práce patří Mikeu Resnickovi (romány o Santiagovi). Vzpomínáte si na krvavý podzim sklonku devatenáctého století v londýnské čtvrti Krvavý Whitechapel (Redchapel, 2000, IASF Magazine)? Ne? Zkusíme to z jiného soudku: Říká vám něco jméno Jack Rozparovač nebo Theodere Roosevelt? Dvakrát ano? Že nevíte, co spolu mají tyto dvě jména společného? Určitě víte, že Ted Roosevelt pojal v roce 1896 za choť Angličanku, což už je kousek k asociacím typu: o dva roky později mohl být ornitolog a budoucí prezident přítomen řádění Jacka, známého jako Rozparovač. Tato na Huga nominovaná detektivka přináší pohled na alternativní historii a svým podmanivým rázem vás po přečtení donutí, v análech dějin, pátrat po tom, co ze zmíněného je historický fakt, a kde si Mike resnick dovolil geniálně fabulovat. Rozhodně potěší většinu čtenářů různých žánrových vyznání.

O jedné ukázce už jsem se výše zmínil, druhá patří prvotině Sandry Vebrové s názvem Luko - malý vlkodlak. Ač teprve jednadvacetilá autorka, už na české literární scéně několikrát zazářila, přesto ji možná ještě neznáte. Z ukázky mnoho nevyčtete, snad jen to, že se jedná o knihu pro děti a mládež, více vám však napoví na stánkách Nakladatelství XYZ.

Šestým povídáním se můžeme skvěle bavit nebo studovat v Prostém umění konverzace. Jiří Pavlovský zaměnil povídání o Kevinu Smithovi za dialogy v televizních seriálech. Opět čtenáře čekají vybrané ukázky těch nejlepších dialogů, které se objevily na obrazovkách. Záleží pak na čtenáři, potencionálním to spisovateli, jestli se z těchto příspěvků poučí a přepíše své nemastné neslané rozhovory v šuplíkové prvotině.

Chystám se napsat: A zase ta Zeměplocha. Tentokrát v tématu nadmíru podnětném, kterým zajisté budou Sexuální praktiky Zeměplošanů Petra Čápa (čáp a vrána nosí děti, odtud je k sexu jen krůček zpět, co myslíte?). Říkáte si, že si marně snažíte vzpomenout, kdy se Terry Pratchett uchýlil k nemravnostem a sodomii? Zkusíme trochu naznačit: songy Stařenky Oggové, dobrodružství kocoura Silvera, Zavazadlo, Knihovníkova každoměsíční návštěva Patricijovy zoo? Však vidíte, nepřímo je to na Ploše úplně stejné jako na Zemi a ti nejpilnější z vás zajisté zaregistrovali, že Samuel Elánius má potomka.

Následující text Radka Diestlera, který se odmítá nechat osočit z příslušnosti k fantastům, patří ke zlatým hřebům Pevnosti. Ironie a nadhled, stejně jako literární um a vtip, z článku Terry Pratchett - žert, satira, ironie a hlubší význam přímo číší a leckterého experta na Zeměplochu zahambí objevením netušených skrytých narážek, významů a odkazů, které autor nejlegračnější a nejpodivuhodnější fantasy do knih poschovával.

Další články a rubriky Pevnosti už zaujmou v menší míře zejména milovníky RPG (Exalted - second edition), her (Titan Quest), filmů (Žena ve vodě; dvd Maska zrcadla; Star Trek - TOS), "historie" (reportáž Festival Fantazie 2006 od Jarka Mosteckého), anime (Howlův putující zámek) a dalších dílčích odvětví, které se k fantastice ve větší či menší míře přiklánějí.

Pevnost opět dokázala poučit, pobavit a zaujmout.