6.12.2016 | Svátek má Mikuláš






LIDÉ: Robert Paul Holdstock (1948-2009)

30.11.2009 0:05

Robert Paul Holdstock 1948-2009TOPlist"Jsme fascinováni něčím, co pro nás bylo kdysi velmi důležité: mytologií, s jejími starými bohy a hrdiny a ztracenými krajinami. Série Les mytág i Dávné ozvěny jsou součástí mé tvůrčí obsese. Jsem velice obsedantní spisovatel a jakmile se do něčeho zakousnu, jsem odhodlán uvláčet to k smrti. s tím souvisí má láska k archetypům, zapomenutým hrdinům, které zkoumám ze všech možných úhlů."

Narodil se 2. srpna 1948 v anglickém městě Hythe. V letech 1967-1970 navštěvoval vysokou školu v severním Walesu, kterou absolvoval s čestným titulem aplikované zoologie. Na londýnské škole hygieny a tropické medicíny vystudoval obor lékařská zoologie v roce 1971. V následujících třech letech pracoval v lékařském výzkumu v Koncilu lékařských objevů. Poté přešel na dráhu spisovatele. V roce 1968 mu vyšla povídka v New Worlds a pak několik roků pokračoval přispíváním do časopisů. V 70. a 80. letech publikoval tři SF romány odehrávající se na exotických planetách a místy předznamenávající jeho pozdější témata vykořeněnosti a proměny mýtů v realitu: Eye Among the Blind (Jednooký mezi slepými, 1976), Earthwind (Vítr země, 1977) a Where Time Wind Blows (Kde vane vítr času, 1981). Čtenářský úspěch však neměly.

Hlavní obživou bylo tedy Holdstockovi psaní značného množství hororů (např. Necromancer, 1978) a thrillerů pod nejrůznějšími pseudonymy, z nichž nejznámější je cyklus Nighthunter (Noční lovec) pod jménem Robert Faulcon. Psal dokonce i románové přepisy seriálu Profesionálové. Jeho rané povídky vyšly ve sbírce In the Valley of the Statues (V údolí soch, 1982).

Tato sbírka obsahovala také jeho úspěšnou novelu Mythago Wood (Les mytág, čes. 1994) z roku 1981. V roce 1984 ji rozvedl do románu, jenž se stal přelomovým dílem jeho kariéry. Román byl oceněn World Fantasy Award a British SF Association Award. Autor v něm čtenáře zavedl místo na vzdálené planety do Anglie nedávné minulosti. Je to příběh dvou bratrů, kteří zkoumají tajemný, "prvotní" les ležící u jejich rodného domu. Les působí jako kondenzátor kolektivního nevědomí lidstva. Ožívají v něm mytické postavy, ale i postavy individuálního nevědomí, jako například otec obou mladých mužů, proměněný v archetypálního obra. Toto osvěžující spojení jungovské psychologie s vyspělým vypravěčským stylem dalo vzniknout jednomu z nejlepších moderních fantasy románů.

"Pokud jsem se něčemu naučil prostřednictvím psaní o sobě samém, pak je to zjištění, že mám velmi problematický vztah k náboženství, že jsem velmi skeptický jak k posmrtnému životu, tak k přijetí dogmatu víry. Objevil jsem ale také, že mám silný duchovní vztah s půdou, kterou obývám. Vím, že to zní jako nějaké New Age, ale tak to není. Mé duchovní naladění se posunulo zpět kamsi k animismu, a jelikož jsem sám ztratil víru v křesťanství, fascinuje mě psát o hrdinech, kteří také ztratili víru."

Na Les mytág volně navazují romány Lavondyss (1989, čes. 1995) a The Hollowing (Hloubení, 1993, čes. 1995). Dějovým předchůdcem prvního románu je novela The Bone Forest (Les kostí, 1991, čes. 1996), která vyšla ve stejnojmenné sbírce a před lety i v Ikarii.

"Nejobtížněji se mi psaly Dávné ozvěny. Nejvíce mne naopak naplňovalo psaní Lavondyss, které mi zabralo dva a půl roku. V té knize jsem se ponořil opravdu hluboko do vlastní osobnosti a do svých snů. Prostřednictvím intenzivní koncentrace jsem dovolil svým snovým představám vyplout na povrch a úplně vytěsnit vnější svět. dobrý rok jsem se ani nepodíval na noviny, jen abych se mohl soustředit na podstatu svého příběhu."

I poté, co se věnoval dalším románům, neopustil již Holdstock mytologicko-fantazijní látku. Mýty a parapsychické schopnosti kombinuje román The Fetch (Fantom, 1991, čes. 1996), krajina lidského nevědomí a starodávná města ožívají v románu Ancient Echoes (Dávné ozvěny, 1995, čes. 1997), artušovská legenda v titulní novele sbírky Merlin´s Wood (Merlinův les, 1994, čes. 1999), následoval román Gate of Ivory, Gate of Horn (Brána ze slonoviny, brána z rohu..., čes. 1998) a artušovský motiv s keltskou mytologií znovu ožívá v Merlinově kodexu, který zatím tvoří Celtika (Keltika, 2001, čes. 2001), Železný grál (The Iron Grail, čes. 2002). Posledním doposud vydaným románem autora se stala fantasy Poražení králové (Broken Kings, čes. 2007), která se tak stala třetím dílem cyklu Merlinův kodex. Na začátku roku 2010 vyjde v překladu Petra Kotrleho román Avilion:

Příběh začíná tam, kde skončil děj knihy Les mytág. Steven Huxley a mytágo Guiwenneth žijí v Ryhopském lese, v ruinách římské vesnice z doby železné. Guiwenneth se zde cítí dobře a Steven už se dávno vzdal všech myšlenek na to, že by se měl vrátit do svého vlastního světa. Chovají zvířata, sklízejí úrodu. Mají spolu dvě děti, napůl lidi a napůl mytága. Jack je jako jeho otec, bystrý chlapec, který touží dozvědět se všechno o světě; Yssobel je spíš po matce. Jenže idyla nemůže vydržet dlouho. Lovci, kteří chránili Guiwenneth jako dítě, ji teď přišli varovat, že je v nebezpečí. Navíc Yssobel začíná pravidelně snít o Stevenově bratru Christianovi, který se v Lavondyssu ztratil, a Jack zase touží poznat svět svého otce. Osud rodiny se začíná měnit.

Všechny české knihy autora vyšly v nakladatelství Polaris.

"To nejlepší, co můžete udělat s jádrem jakékoliv mytologie, třeba artušovské, je vrhnout na starou látku nové světlo, podívat se nově na prvky legendy, která kdysi pro lidi cosi znamenala, docílit toho, aby se náhle jevila jinak, překroutit známé v neznámé. Něco podobného jako obsazení Henryho Fondy do Tenkrát na Západě. On hrál tolikrát kladnou postavu, že jeho proměna v dokonalého záporňáka byla pro všechny příjemným šokem."

Mezi jeho koníčky patřily mytologie, folkloristika a přímo miloval vážnou hudbu. Navíc v roce 2002 navštívil Eurocon konaný v České republice. Na všechny zapůsobil jako velice charizmatický muž a myslím, že redukce plnovousu na bradku s knírem mu velmi prospěla. Autor byl velmi vysoký a na svůj věk měl slušnou štíhlou postavu. Jeho angličtina Čechům zajisté vyhovovala, protože výslovnost měl čistou a srozumitelnou. Ke svým fanouškům byl shovívavý a trpělivý a vůbec vzbuzoval dojem duševně vyrovnaného a spokojeného člověka. Svým fanouškům se pilně věnoval i na svých stránkách www.robertholdstock.com.

Dne 29. listopadu 2009 zemřel po souboji s bakteriální infekcí Robert Holdstock, velikán žánru, proslulý především cyklem románů, odehrávajících se v Ryhopském lese. Úvodní román cyklu, Les mytág, byl oceněn cenou World Fantasy Award za rok 1985 a stal se jedním z nejvýznamnějších fantasy děl vůbec. Mezi autorova další díla patří série Merlinův kodex a několik samostatných románů a povídek. Robert Holdstock odešel ve věku jednašedesáti let a nechal tak čtenářům možnost pouze přemýšlet, kam všude je ještě mohla jeho fantasie zavést. Redakce Sardenu by tímto ráda vyjádřila upřímnou soustrast jeho rodině, jakožto i celé fantasy komunitě.


Uvedené informace jsou z časopisu Ikarie (7/2002, str. 30-31, I. Adamovič), Slovníku anglo-americké fantastiky Martina Šusta a mnoha internetových zdrojů. Závěrečný odstavec napsal David P. Stefanovič. Další životopis naleznete zde. Upraveno ze staršího textu.

Jan Pechanec


Diskuse


mulderka
22:17
1.1.2010

Honza Kaše
23:34
30.11.2009

exalted
1:00
2.12.2009

theotoxón
8:03
30.11.2009

Martin Bedeč
19:00
30.11.2009

Petr Kotrle
8:12
1.12.2009

počet příspěvků: 6, poslední 1.1.2010 10:17
















Přijďte si popovídat na nový Sarden
Denně několik článků s obrázky, které zde nenajdete. Denně mnohem více možností a zábavy. Denně diskuze s přáteli i oponenty. Denně možnost dám najevo redaktorům a ostatním čtenářům, které texty stojí za to číst... více...

Členství vás nic nestojí, naopak můžete něco získat. Čtěte více...