Raketa se sondou NASA Parker Solar Probe zamířila ke Slunci. Má za úkol především zjistit, jak je možné, že okolní atmosféra naší životadárné hvězdy je teplejší než sám její povrch. 

Sonda nese jméno našeho současníka, Eugena Parkera (narozen 1927), autora teorie solárního větru. Start rakety se sondou, která se maximálně přiblíží slunečnímu povrchu, mi připomněl Ray Bradburyho a jeho sbírku Zlatá jablka ze Slunce. V originále vyšla v roce 1953, my si museli počkat devět let do roku 1962, kdy péčí Adolfa Hoffmeistera vyšla nepřekonatelná sbírka Labyrint a v ní je Bradburyho povídka zařazena.

Pro mě, tehdy chlapečka osmiletého, znamenala životní zvrat, jako kdyby na mne spadnul balkón. Labyrint, spolu s díky Lema, Verna a Wellse, mě nasměroval na sci-fi trajektorii a jí jsem věrný dodnes. Nechci tvrdit, že na mě zanechal největší dojem právě tento Bradburyho opus, ve své podstatě je v Bradburyho díle dosti výjimečný. Nabrat do Číše sluneční povrch a odletět, to je ten cíl... Tohle objevitelské puzení bylo od té doby oslabeno opakovanými útoky skepse. Jsem proto rád, že skepse ještě stoprocentně nezvítězila, že objevitelský duch přežívá a že sonda nazvaná podle úžasného objevitele a průkopníka Eugena Parkera míří v Bradburyho stopách.