29.3.2024 | Svátek má Taťána


LEGENDA ČUNEK: Příběh 4

13.1.2011

Jak nejsnáze odstranit nepohodlné členy vlády (příručka prověřená severomoravským státním zastupitelstvím)

V předcházejících příbězích bylo jasně prokázáno, že obvinění Jiřího Čunka bylo zmanipulované a této manipulace se účastnili nejen policisté a státní zástupci, ale také soudce přerovského soudu. Poukázali jsme také na skandální porušení zákona ze strany policie a státních zastupitelství s cílem dostat vyšetřování do Přerova. Dnes se budeme věnovat tématu veskrze aktuálnímu. Jak je u nás možné zbavit se některých členů vlády, když nám nejdou na ruku.

K tomu, aby se tak stalo, totiž stačí pouze 14 anonymních udání. Tedy samozřejmě pouze v případě, že se orgány činné v trestním řízení budou těmito anonymními udáními zabývat stejně intenzivně a se stejnou důsledností jako v případě Jiřího Čunka. V jeho případě severomoravské orgány činné v trestním řízení spustily rozsáhlé vyšetřování na základě tohoto absurdního anonymu: „... Jiří Čunek měl mimo jiné od blíže nespecifikovaných firem v blíže nespecifikovanou dobu přijmout úplatek ve výši nejméně 150 000 Kč za získání nespecifikované veřejné zakázky, dále si měl nechat provést v letech 2002 a 2003 neupřesněné stavební práce na výstavbě svého rodinného domu bez jejich úhrady od neurčených firem, za což měl těmto firmám zajistit zadání veřejných zakázek města Vsetín" (1).

Navzdory tomu, že takovým mlhavým, nejasným a nepodloženým podáním se policie a státní zástupci nesmí zabývat, neboť jim to zakázala tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová (2), rozběhlo se na základě těchto neprověřených drbů rozsáhlé vyšetřování Jiřího Čunka včetně finančního šetření, jehož potřebu policie na samém počátku trestního řízení dokonce projednala s náměstkem Krajského státního zástupce v Ostravě Kasíkem (18). Finanční šetření dostalo název RADNICE a prověřovalo finanční a majetkové poměry Jiřího Čunka a jeho rodiny, včetně jeho nezletilých dcer za dobu posledních 25 let. (3). Kdo byl původcem tohoto anonymního udání, se dodnes nevyšetřilo. Vzhledem k účelu a způsobu, k jakému ho bylo využito, však není vyloučeno, že jeho autorem byla samotná policie.

V té době vůči Jiřímu Čunkovi jako VIP klientovi severomoravských žalobců již bylo vedeno stejné finanční šetření pod názvem STAROSTA (4). Na těchto dvou stejných finančních šetřeních horečně pracovaly za peníze daňových poplatníků týmy policejních specialistů pod vedením olomouckého státního zástupce Doležala a přerovského státního zástupce Obsta.

Policie potřebu finančního šetření odůvodnila tím, že je třeba zmapovat majetkové poměry Jiřího Čunka a celé jeho rodiny za 25 let zpětně a tím potvrdit či vyvrátit obvinění proti Jiřímu Čunkovi (5).

Když se však Jiří Čunek hájil tím, že v době údajného úplatku měl takovou hotovost, aby si částku 497 000 Kč uložil na svůj účet v bance, policejní komisař Šošovička tuto jeho obhajobu smetl s tím, že to zásadně neřeší skutečnost, zda mohl či nemohl vzít úplatek (6).

Důvod pro finanční šetření STAROSTA a RADNICE proto musel být jiný. Ptáte se jaký?

Z finančního šetření se totiž zjistí, kolik si kdo za 25 let vydělal, jaké vlastní akcie a podíly ve firmách, jaké má auto, motocykl (7), lodě, letadla (8), kolik měl peněz na účtech, jaké pobíral přídavky na děti, sociální dávky apod. A právě takové informace, unikající z trestního spisu, lépe přiživovaly štvavou mediální kampaň založenou na polopravdách proti Jiřímu Čunkovi. Všichni víme, že k úniku těchto informací nakonec skutečně došlo a že jimi disponovala zejména Česká televize a její redaktor Dalibor Bártek (9), který je dobrým kamarádem policistů z útvaru, který Jiřího Čunka vyšetřoval (10), (11).

To, že skutečný důvod finančního šetření nespočíval ve snaze policie objasnit, zda Jiří Čunek úplatek vzal či nikoliv, přiznal inspekci ministra vnitra ostatně sám policejní vyšetřovatel Šošovička. Pod přísahou vypověděl, že se s provedeným finančním šetřením neseznámil (12). Tím Šošovička stvrdil, že neznal obsah trestního spisu Jiřího Čunka, takto místopředsedy vlády České republiky, ministra vlády, předsedy parlamentní strany a senátora. Pro tentokrát Šošovičkovi uvěřme. V takovém případě se však sám usvědčil z toho, že ačkoliv sám navrhoval finanční šetření Jiřího Čunka (19), o konkrétní výsledky finančního šetření se (na rozdíl od medií) nezajímal.

A jaký mělo mít toto povedené vyšetřování konec? Že by do věci razantně zasáhlo nadřízené severomoravské krajské státní zastupitelství a sjednalo nápravu? Nedejte se mýlit. Bylo samo aktérem této hry, a proto se nic takového nestalo. Naopak, Mgr. Obst jako státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Přerověměl v úmyslu podat na Jiřího Čunka obžalobu. (13). Není se čemu divit, o vině Jiřího Čunka byl Obst přesvědčen natolik, že ho v rozporu s nařízením tehdejší Nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové (20) rovnou zařadil do celostátního registru trestně stíhaných osob (5) ještě předtím, než ho vydal Senát (21) a než ho policie obvinila. Pozadu však nezůstal ani Šošovička. Ten v požadavku na finanční šetření rovnou napsal, že bylo zahájeno trestní stíhání obv. Čunka a Hurty (19), což ovšem nebyla pravda. Toto jejich jednání vypovídá o neúctě k Ústavě České republiky, která neumožňuje trestní stíhání senátora bez souhlasu Senátu… Ale to je snad to nejmenší, čeho se tito „výlupci“ dopouštěli.

Jak průběh vyšetřování Jiřího Čunka hodnotí Obstova nadřízená, přerovská státní zástupkyně Staňková? Zde jsou její slova: „…dozorový státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Přerově Mgr. Mgr.Obst při výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení postupoval zcela dle svého nejlepšího vědomí, nestranným a zákonným způsobem…" (22).

Vše bylo režírováno tak, aby se celé divadlo posunulo k přerovskému soudu. Pokud by měl Jiří Čunek dostatek „štěstí", snad by ho zde soudil nám již známý „nestranný“ soudce Barbořík (viz Příběh 2). K tomu však nakonec nedošlo, neboť věc byla z Přerova Nejvyšším státním zastupitelstvím odebrána (16) i z toho důvodu, že přerovské státní zastupitelství (a tím ani přerovský soud) nemělo vyšetřování vůbec vést (natož soudit). Tento postup shledalo jako správný i ministerstvo spravedlnosti, kterého byl v té době Jiří Pospíšil ministrem (15), a potvrdil ho i Nejvyšší soud ČR (14).

Zarážející je, že Marie Benešová za justiční mafii neoznačila ty severomoravské státní zástupce, kteří opakovaně porušovali dokonce její vlastní nařízení, ale ty státní zástupce, kteří byli činní ve sjednání nápravy těchto nezákonností.

Zkusme si nyní společně představit, že by na základě obdobných anonymních drbů byla rozpracována celá vláda České republiky. Jak jsme si právě předvedli, není to vůbec složité a mohly by se zjišťovat majetkové poměry ministrů i 25 let nazpět. A jak se u nás stává zvykem, výsledky finančních šetření a informace o majetkových poměrech členů vlády by nemusely skončit jen u redaktora České televize…

Legenda Čunek
Příběh 1 - Jak obžalovat nepohodlného
Příběh 2 - Skandální manipulace přerovského soudu
Příběh 3 - Čunek - VIP klient severomoravských žalobců