Naše největší orchidej, v příznivých podmínkách vytváří bohatá společenství a největší jedinci mohou dorůst až 90 cm výšky.

Z přezimující hlízky vyráží většinou koncem dubna růžice tří až čtyř sytě zelených mastně lesklých listů, poněkud připomínajících listy ocúnů. Podobnost končí v okamžiku, kdy vyrazí květní lodyha s hroznem poupat, které se postupně odspoda rozvíjejí.

Jednotlivé květy mohou dorůst průměru až 2 cm a jejich zbarvení je velmi variabilní, od čistě bílé až po tmavofialové pruhy, viz obrázky. Typické je pro tyto rostliny to, že spodní pysk bývá pokryt tmavofialovými chloupky, i když u některých barevných variet neznatelnými. Pohled na louku, pokrytou stovkami dospělých kvetoucích rostlin je nezapomenutelný, bohužel takovéto lokality jsou u nás jen dvě: Na Nymbursku a Rakovnicku.

Vstavač nachový preferuje výslunné polohy, vyžaduje kyprou půdu, bohatou živinami se slabě kyselou až slabě alkalickou reakcí. Rostlina je silně mykotrofní, i když sytě zelené listy na to nevypadají a jakýkoli pokus o přesazení mimo původní lokalitu, nebo výsev semen, skončí nezdarem. Vadnoucí rostlina voní slabě po kumarinu.