Povzbuzen převažující většinou příznivých ohlasů a vzkazů pod svými „pamětnickými“ články v Neviditelném psovi, rozhodl jsem se tu psát častěji o neprávem zapomínaných zpěvácích a hercích a o jejich bohužel často neveselých životních osudech. Tentokrát chci zavzpomínat na zpěvačku Janu Petrů (kvůli níž si jiná zpěvačka téhož jména musela na začátku své kariéry změnit jméno na Petra Janů).

Už před léty mi vrtalo hlavou, proč nám tato sympatická interpretka mnoha hitů náhle kdysi zmizela z obzoru. Některé její písničky slýcháme dodnes - především duet s Karlem Gottem z filmu Starci na chmelu, Den je krásný - ale občas i další: Jen ty jediný, Zítra bude hezký den, Páni rodičové, U nás v podkroví, Proč a nač, Ještě nejsem tvá, Kanoe pro dva. V duetech zpívala také např. s Josefem Zímou, Karlem Hálou, Standou Procházkou, Miroslavem Šubou, nahrávala písničky na desky, v rozhlase i v televizi s orchestry Karla Vlacha, TOČRem, skupinami Karla Duby či Ferdinanda Havlíka. V roce 1964 se v soutěži Zlatý slavík umístila mezi zpěvačkami na 3. místě (před Vondráčkovou, Hegerovou, Čeřovskou, Přenosilovou, Kubišovou a dalšími)!

Vzhledem k tomu, že se v dnešní době v médiích upřednostňují zprávy poněkud jiného druhu, nepřišel jsem na jinou možnost, jak se dovědět o Janě Petrů něco nového jinak, než že jsem se v bývalém rozhlasovém pořadu Padesátník obrátil s dotazem na posluchače. Vyplatilo se mi to. Zanedlouho jsem obdržel z Rudy nad Moravou dopis od jistého pana dr. Jiřího Nováka, z něhož si dovolím ocitovat podstatnou pasáž:

„Jeden starší a zkušený rozhlasový redaktor vyznává poučku, kterou vštěpuje mladším: Když něco nevíte, obraťte se na posluchače, ti vědí všechno. Zřejmě jste se touto poučkou řídil, když jste ve svém pořadu uvedl zpěvačku Janu Petrů s dovětkem, že je neprávem opomíjená a že byste rád věděl, co dělá a jak se jí vede. Tutéž otázku si před léty položil v pořadu Revue orchestru Karla Vlacha Vladimír Dvořák a také dostal od sestry této zpěvačky odpověď, kterou publikoval. Musím Vás velmi zarmoutit, tato sympatická zpěvačka zemřela dne 6. 5. 1990 na následky havárie, snad automobilové. Její ‚opomíjení‘ způsobil zřejmě minulý režim, protože po roce 1968 už nezpívala…“

Ta informace mě opravdu zarmoutila. Ovšem důvod, proč Jana Petrů přestala zpívat, byl možná jiný. V Aktualitách Mladého světa Zpěváci před soudem, které vyšly u příležitosti vyhlášení výsledků Zlatého slavíka za rok 1963, odpověděla Jana Petrů na otázku, jaké je její největší přání: „Aby se manžel (bubeník Pavel Staněk) vrátil z vojny a abychom dostali vlastní byt.“ Jméno Pavel Staněk bylo kdysi ve světě naší populární hudby docela známé (byli dokonce dva hudebníci téhož jména) a tak jsem si vyhledal jeho heslo v Encyklopedii jazzu a moderní populární hudby. A tam jsem se s překvapením dočetl o tom, co možná mohlo způsobit, že se jeho žena stáhla náhle do ústraní: Pavel Staněk, bubeník působící v orchestru Parku kultury a oddechu JF vedeného Kamilem Lochmanem (tam tou dobou zpívala také Jana Petrů), později zakládající člen SHQ a člen orchestru Karla Vlacha, byl v lednu 1969 nalezen v Praze utonulý…

Život každého z této manželské dvojice tedy končil tragedií – Pavlu Staňkovi bylo osudem vyměřeno pouhých 31 let, Jana Petrů, která svého manžela přežila o 22 roků, odešla v necelých 52 letech.

A na závěr se ještě můžete podívat, jak byla písnička Den je krásný zpracovaná ve filmu Starci na chmelu: