Od té doby, co jsem v roce 1949 opustil rodný Žižkov, se čeština dost změnila. To ovšem není divné, protože každý jazyk se vyvíjí a mění. Co mě ale překvapilo, že dlouhý pobyt ve Spojených státech mně vlastně dost pomohl k tomu, abych moderní češtině lépe rozuměl, i když některé známé výrazy mají, jak se zdá, jiný význam.

Při čtení článků prezidenta Klause jsem viděl některá již dříve běžná slova cizího původu, ale také některá slova, která jsem na gymnaziu v Praze při hodinách češtiny nikdy neslyšel, a také některá slova, která zřejmě změnila svůj původní význam. Tak jsem v jednom rozhovoru s V. Klausem otištěném v českých novinách našel tato slova:

Nemilitatní, pasivita, mystifikace, odtrivializovat, konzistentnost, s komplexností, falešné slogany, institucionální, klišé a schémata, falešná dilemata, nediskutujeme, euroskeptik, izolacionismus, „It’s impossible to think clearly in understatements“, korektnost, vyexponovat, definiční charakteristiky, polemika s intergovernmentalismem, polemika se supranacionalismem, ambice, ratifikace, specifická role, implikace, exponujete, publikum, detabuizováno, falešný mýtus, nefér, environmentalismus, neaspiruju, erudice, likvidací, bypassování.

Výraz „bypassování“ se mi líbil nejvíce. To zní jako dost běžný způsob řeči mezi americkými Čechy, kteří užívají anglická slova a dávají jim české koncovky. Že se už tak mluví i v Praze jsem nevěděl. Jeden přemrštěný příklad tohoto vyjadřování jsem slyšel kdysi v New Yorku, kde jedna paní „zaparkovala káru na korneru a šla k bučerovi“.

V jiném článku pana prezidenta jsem našel výrazy jako:

NGO-ismus, humanrightismus, komutarismus, extremní feminismus, falešný multikulturalismus.

Jedná se o celkem známé výrazy v angličtině, ke kterým jde přidána koncovka ismus. Ta zřejmě podle prezidenta Klause mění původní význam toho slova.

Na příklad humanrightismus prý nemá co dělat s obhajobou lidských práv, jak by se na první pohled zdálo, ale je to „aktivistická ideologie narušující lidskou svobodu“, tedy pravý opak.

Dalším novým slovem byl pro mě „NGO-ism“, což je sice nelehké vyslovit v angličtině, ale je zřejmě odvozeno od běžně užívané zkratky NGO (Nongovernmental Organization). Hledáním jsem zjistil, že toto slovo má mít více než jeden význam. Dost lidí, kteří kritizují nevládní organizace, užívá ten výraz, aby vyslovilo nesouhlas s tím že některé organizace jsou byrokratické a utrácejí více peněz na svoji aministrativu než na účely, pro které byly zřízeny. Prezident Klaus zase rozhodl, že je to technický výraz (terminus technicus, jak pan prezident píše) pro „myšlení a hnutí které chce nahradit demokratický systém nedemokratickým bez voleb“. Jistěže taková hnutí někde existují, ale proč se jim má říkat NGO-ism, když sám V. Klaus říká, že nemluví o jednotlivých nevládních organizacích a že v mnohých z nich je členem. Pokud vím, v nedávné historii to ale byly často politické strany, které ničily demokracii, jako třeba komunistická strana, národně socialistická strana v Německu a fašistická strana v Itálii. V zemích třetího světa to také nejsou nevládní organizace, ale obyčejně místní armáda, která nejednou rozehnala parlament a omezila politické svobody.

Dále máme environmentalismus, což je pro mě slovo nové. Dobře znám běžně užívaná slova jako environment, či environmetal concerns, environmental momevent nebo environmental engineering či environmental economics. Proto jsem si myslel, že environmentalismus má co dělat se životním prostředím. Velká chyba. Evironmentalismus je prý „metafyzická ideologie a světonázor a nemá s přírodními vědami a klimatem co dělat.“

Přesto jsem vděčen prezidentu Klausovi že zavádí do českého jazyka všechna ta anglická slova, protože tím nám, kteří se vrátíme po dlouhé době na návštěvu do Prahy, ulehčí se domluvit.