Co se vlastně přihodilo onoho 25. prosince? Podle jedněch se narodil jeden židovský klučík. Podle jiných se narodil Ježíš Kristus. Vzájemně se tato narození vůbec nevylučují, v každém případě je vhodné je oslavovat. A to hned od první sekundy výročního dne, což se také skutečně děje, například slavnou mší nepřesně nazývanou půlnoční, neboť je striktně vzato popůlnoční, vlastně první jitřní. Jde tedy o narozeniny, a oslavy narozenin se zejména v anglicky mluvících zemích zahajují zpívaným přáním Happy Birthday. 

Prapůvodně šlo o zpívaný budíček (Good morning to you, good morning to you, good morning dear children, good morning to all), jehož autorství se k roku 1893 připisuje sestrám Patty Hill a Mildred J. Hill a měl budit jejich malé svěřence. Půvabná devítitaktová jednoduchá melodie v tříčtvrtečním rytmu je dnes rozletělá doslova po celém světě a svádí muzikanty, aby s ní něco udělali. Začali patrně klavíristé a předvedli, jak by s tématem Happy Birthday asi naložili Bach, Mozart, Beethoven, Chopin nebo třeba Gershwin, obdobné exhibice pak uvedli další instrumentalisté, také různá komorní tělesa, dokonce i celé orchestry. 

Vybrali jsme klasické smyčcové kvarteto DaPonte (Lorenzo Da Ponte byl Mozartův libretista) složené z výborných hudebníků (houslistka Lydia Forbes si například jako sólistka zahrála také se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu) a sídlící ve státě Main, nejsevernějším a současně nejvýchodnějším státem USA. Své půvabné variace na Happy Birthday hrají v kostele pobřežní obce Cape Porpoise, na břehu Atlantiku:

Ještě mimořádný vánoční přídavek. Na Happy Birthday tentokrát improvizují Wynton Marsalis, kterého snad netřeba představovat, a saxofonista Victor Goines, taktéž rodák z New Orleans, vysokoškolský učitel jazzu:

A to už je pro dnešek všechno. Každému kdo přišel a odchází s dobrou vůlí přeji pokojné Vánoce.