Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996KULTURA: O pevnosti, která se stala salonem
Letošní rok je ve znamení Hradce Králové. Bitva před 150 lety a pak zboření pevnosti, kterou si teď město připomíná, otevřely Hradci cestu do světové moderny.
Kdo chce vidět první ukázku architektonické moderny u nás, musí do Hradce Králové. Když pak stojí na nábřeží Labe a pozoruje slavnou Kotěrovu stavbu (1909–1913) Muzea východních Čech, možná se podiví, že výkřik tehdejší avantgardy je postaven z obyčejných cihel.
Důvod je jednoduchý. Ty cihly pocházely z rozbořené pevnosti, jedné z největších v Čechách, a na přelomu 19. a 20. století jich byly v Hradci k dispozici hromady.
Dodnes neztratily na kvalitě a dokládají, jak jedno město dokáže během krátkého úseku historie změnit své symboly, svou velikost a svou tvář. I o tom vypovídá výstava Pevnost královéhradecká ve zmíněném muzeu.
Město josefínských bastionů. Hradec Králové před moderní proměnou. Repro Zbyněk Petráček
Klenot umění hradebnického
Hradec Králové se má čím chlubit a není divu, že se chlubí právě teď. Už od května 2008 je v muzeu otevřena expozice Od pevnosti k salonu republiky. Výstava Pevnost královéhradecká se k ní přidala loni v říjnu, ačkoliv ji svým chronologickým záběrem předchází (ale stejně to dělali i tvůrci Hvězdných válek, že). A zároveň, od května 2009, najdete v téže budově expozici Královské město nad soutokem, která jde chronologicky ještě hlouběji, až do středověku.
To vše vydrží až do konce roku, takže letošní souběh tří expozic je důvodem k návštěvě Hradce i pro ty, kdo už „salon republiky“ viděli. Hlavně první dvě jmenované výstavy jsou spolu úzce provázané, ba komplementární. Stručně řečeno: bez pevnosti, jejího zboření v době bující moderny i tolika uvolněných ploch by se Hradec tak cíleně nezměnil z města josefínských bastionů v salon republiky – moderní město širokých ulic, dopravních okruhů, pozoruhodných staveb a masarykovského étosu.
Autory nejnovější expozice inspirovalo 250. výročí založení pevnosti. Turisty bude v létě inspirovat spíše 150. výročí největší bitvy na našem území. Ale při vší úctě k muzejníkům i těm, kdo si budou u Hradce hrát na rakouské a pruské vojáky, nespočívá hlavní význam pevnosti v jejím založení, ale spíše v tom, že nikdy nebojovala a po prusko-rakouské válce uvolnila místo vývoji.
Přesto zůstává svědectvím významné historické epochy a výstava to dobře dokumentuje. Exponáty (pár hmotných, ale hlavně dobové kresby, fotografie, mapy, plány i přehledné informační tabule) odpovídají na základní otázky, které návštěvníky a zájemce napadnou.
Na tu, proč byla nová pevnost založena právě v Hradci: protože po ztrátě Slezska bylo Rakousko na severu proti Prusku bezbranné. Na tu, jak pevnost působila v kontextu tehdejší Evropy: „Tvoří souhrn všeho bohatství hradebnického umění a její jednotlivé části vynikají mimořádnou krásou,“ řekl francouzský maršál de Marmont. I na tu, jak se stavitelé vypořádali s hydrologickými poměry na soutoku Labe a Orlice: náročně a velmi šikovně, neboť z vody učinili důležitý obranný prvek.
Z dnešního pohledu je ovšem zajímavější, jak se pevnost i 150 let poté, co byla odepsána, projevuje na tváři města. I dnes leckde stojí baráky kasáren, zbytky bastionů v parcích nebo části nábřeží. Ale ta místa musíte hledat v terénu či v muzejní expozici. Pro samotný Hradec je zásadní étos moderny, kterému likvidace pevnosti uvolnila cestu. I proto lze říci, že Kotěrova budova muzea je sama o sobě exponátem – a totéž platí pro celé město.
Pevnost královéhradecká. Muzeum východních Čech, Eliščino nábřeží 465, Hradec Králové. Do 1. ledna 2017.
LN, 30.1.2016