Navíc, není to nic divného. Různé epochy mívaly svůj univerzální jazyk. Bývala to latina, jazyk vzdělanců. Ještě nedávno to byla ve větší části Evropy němčina. Až do poloviny minulého století byl u nás jakés takés němčiny schopen prakticky každý, neboť, jak pravil Švejk, se to „naučil sám od sebe“. Angličtina je dnes celosvětová „lingua franca“, stala se univerzálním dorozumívacím prostředkem, a proto je správné, že se jí budou učit děti od malička. Ovšem znalost cizích jazyků, ta zůstává nutností i nadále: němčina, ruština, francouzština, španělština, znalost každého dalšího jazyka otevírá člověku nové prostory k uplatnění a je na každém, zda využije toho doslova královského daru, jímž je výuka cizích jazyků ve škole.

Znáte snad někoho, kdo by říkal: já pitomec, že jsem se tu (namátkou vyberu)… italštinu… učil!