Exekutor Ivo Luhan po mnohadenním zápolení vyklidil v Praze na Žižkově budovu okupovanou aktivistickou skupinou Klinika. Objekt patří Správě železniční dopravní cesty. Nyní musí být dekontaminován, latrína na dvoře vykydána, objekt se musí uklidit a pak má nastat kýžená rekonstrukce. Výsledkem má být skvělá administrativní budova, která poslouží SŽDC k tomu, aby naše železniční cesty svištěly jedna radost.

Pokud se tak stane, bude to asi první administrativní budova tohoto typu, která bude v dohledné době za rozumné peníze připravena k rozumným účelům. Málokterá budova v této zemi bude pod tak drobnohledným dohledem, jako je tato. Ředitel SŽDC je v málo záviděníhodné situaci. Nyní připravuje soutěž na vyhlášení rekonstrukce, která bude čekat na stavební povolení. Do budovy vtrhne komise Kloknerova ústavu, to je ta instituce přes statiku, ta rozhoduje, zdali se mají mosty strhnout hned, nebo až potom. Pokud všechno půjde po vzoru namydleného blesku, první viditelné pohyby lze čekat za rok.

Komedie kolem budovy zdaleka nekončí, dá se čekat. Zatím se už stačil zesměšnit pirátský primátor Hřib prohlášením, že jeho snaha o mediaci sporu narazila na nedostatek vůle na obou stranách. Někdo by panu Hřibovi měl vysvětlit, že tam, kde je na obou stranách dobrá vůle, není třeba mediátorů a že schopní mediátoři se poznají podle toho, že dají dohromady strany, které zprvu neměly dobrou vůli k dohodě.

Ta nebyla, není a nebude.

Komedie nekončí, skončilo jen jedno její dějství, jako v divadle, kde se vyhlásí pauza a jde se na kafe.