25.5.2019 | Svátek má Viola






KOMIKS: Všechno nejlepší, Supermane

20.6.2008 0:05

Comics - Superman

Superman pro zítřekTOPlistPřed několika dny jsem tu posílal virtuální zdravici čerstvým sedmdesátníkům Miroslavu Bartákovi a Vladimíru Jiránkovi. Uplynul týden a sedmdesát svíček na svém imaginárním dortu sfouknul další oslavenec – Superman.

Supermana vymysleli v roce 1932 spisovatel Jerry Siegel a kreslíř Joe Shuster. Oběma pánům bylo tehdy osmnáct. Svůj nápad prodali vydadatelství Detective Comics, Inc. (dnešní DC Comics) a 14. června 1938 vyšel komiksový sešit Action Comics #1, v němž se kostýmovaný svalovec s nadlidskými schopnostmi poprvé představil veřejnosti. Od té doby vystoupil už nesčetněkrát nejen v komiksu, ale i v rozhlasových a televizních seriálech, novinových stripech, videohrách a filmech (naposledy v roce 2006 – Superman se vrací).

Za ta léta dokázal mimozemšťan z planety Krypton zneškodnit dlouhou řádku superpadouchů i obyčejných zločinců, nepředstavitelnou rychlostí nalétat tisíce kilometrů nejen v atmosféře ale i v kosmickém prostoru (původně Superman pouze skákal, létat ho tvůrci naučili později), odrážet kulky či pálit pohledem, ale i věrohodně hrát neprůbojného novináře Clarka Kenta, zamilovat se a oženit se s Lois Lane a v roce 1992 dokonce i umřít… Krajina komiksové fantazie je však naštěstí bezbřehá, takže své věrné fanoušky baví dodnes.

Mysleli byste, že se nejslavnější komiksová postava světa vyhřívá na výsluní popularity také u svých českých ctitelů? Omyl. Superman zůstává v českých knihkupectvích ušmudlanou Popelkou závistivě pošilhávající po svých nesrovnatelně vydávanějších kolezích. Za zmínku stojí leda loňské dvoudílné vydání příběhu Superman: Pro zítřek. V roztomilé epizodní roli se objevil v knize svého zámožnějšího kolegy Batman: Návrat temného rytíře.

Superman pro zítřek 2Minule jsem tu psal o spoustě komiksových cen a mohl bych ve výčtu oceněných vesele pokračovat, protože každý správný komiksový festival má svoje komiksové ceny a komiksových festivalů se na téhle planetě pořádají stovky ročně. Tu a tam se však komiksy oceňují i mimo komiksovou komunitu spolu s jinými žánry, jako tomu bylo na AltWeekly Awards ve Philadelphii, kde se udělovaly trofeje snad ve všech myslitelných kategoriích, které si dovedete představit v souvislosti s vydáváním zpravodajských časopisů – od nejrůznějších novinářských útvarů (reportáž, investigativní článek, sloupek, umělecká kritika, články o vaření…) přes webové stránky a blogy, grafickou podobu časopisu a design obálky po fotografie, ilustrace a komiksy. Na rozdíl od jiných kategorií se komiksy oceňovaly najednou bez rozlišení nákladu časopisu. První cenu získal Ruben Bolling za seriál Tom the Dancing Bug, který je zajímavý tím, že v něm netančí žádný hmyz ani nevystupuje žádná postava jménem Tom. Druhé místo získal komiks Los Angelopolis Maxe Kornella, třetí skončil Slowpoke Jena Sorensena a čestné uznání si odnesl Dwayne Booth za Mr. Fish. Jak podle poroty vypadají dobré časopisecké komiksy, si můžete prohlédnout třeba tady. A nenechte se poplést nadpisem Cartoons – ten nám budiž důkazem toho, jak blízko k sobě někdy mají komiks a kreslený humor.

Novinářské ceny se rozdávaly i na Slovensku, pochopitelně v poněkud skromnějším počtu kategorií. V trojjediné kategorii „Najlepší vtip, komiks, karikatúra“ udělila Nadácia otvorenej spoločnosti cenu nejmladšímu z trojice nominovaných – Shootymu z Generace nula, když mu dala přednost před legendami žánrů Ladislavem Belicou a Danglárem.

A ještě jednu cenu zmíním, jelikož upozorňuje na zajímavý komiksový počin. Magazín ForeWord ocenil v kategorii grafických románů sebrané vydání dětského komiksu Mouse Guard Davida Petersena. Prestiž bronzové medaile však možná poněkud sráží fakt, že vydavatel této série Archaia Studios Press získává tuto cenu pro své tituly pravidelně již několik let.

KomiksFest! RevueTo nejlepší jsem si ale schoval nakonec. V česku totiž vyšel slavný a veleúspěšný grafický román Černá díra Charlese Burnse. Jeden z nejpozoruhodnějších počinů žánru posledních let vyšel péčí nakladatelství BB art. Výtvarně vytříbená kniha byla původně publikována ve dvanácti dílech v letech 1995-2005. Lze ji čtenářsky pojmout z mnoha stran. Můžete to číst jako syrový teenagerovský horor, ale taky jako mnohovrstevnaté podobenství o dospívání, lhostejnosti a AIDS i jako Burnsův hold nejslavnějším hororovým filmům sedmdesátých let. Hypnoticky temný až děsivý komiks vás zavede na předměstí Seattlu v polovině sedmdesátých let, kde do života tamní mládeže nečekaně udeřila neznámá pohlavní choroba, která proměňuje své nositele v bizarní monstra se spoustou podivných mutací. A mnohem horší je, že se mladí lidé proměňují i uvnitř. Namísto rozehrání napínavého příběhu boje se zákeřnou nemocí však nechává Burns své hrdiny napospas osudu a svou zápletku pojímá jako pozoruhodnou metaforu odcizení dospívajícího člověka v kulturní a sociální situaci současného velkoměsta.

Malou ochutnávku z cenami ověnčeného díla jste už mohli zahlédnout v letošní KomiksFEST! revue (té se zelenou obálkou). Prakticky od samého dokončení románu a souborného vydání v jedné knize se mluví i o filmové adaptaci. Nejčerstvější zprávy hovoří o tom, že by se tak mělo stát v produkci Paramount Pictures a v režii Davida Finchera.

Ve spolupráci s Vhrstiho blogem.



Diskuse


mutant
13:05
20.6.2008

počet příspěvků: 1, poslední 20.6.2008 01:05
















Přijďte si popovídat na nový Sarden
Denně několik článků s obrázky, které zde nenajdete. Denně mnohem více možností a zábavy. Denně diskuze s přáteli i oponenty. Denně možnost dám najevo redaktorům a ostatním čtenářům, které texty stojí za to číst... více...

Členství vás nic nestojí, naopak můžete něco získat. Čtěte více...