Jinak obyčejné mourované koťátko - holčička, jejíž zranění jednoznačně ukazovalo na nakopnutí do bříška - Tygr měla protrženou břišní stěnu a zlomenou tlapku. Tak malinkou tlapku, že ani nešla nijak zafixovat. Sešití vnitřních ran trvalo 2 hodiny, další den v nemocnici na infúzích a potom už jsem si jí odnesla domů.

To už Tygr vřískala, že chce jíst. Konzervičku z mističky, mléko raději vleže ze stříkačky. A potom chovat. Tak jsme s manželem Tygříka pořád chovali, aby nechtěla chodit, hrála si s pramínky mých vlasů a když začala mňoukat dostala najíst, nebo jsem jí dala na záchod vyčůrat a zase chovat.

Když nechtěla jíst, dostala injekci proti bolesti a Calopet od sponzora a za chvíli už zase chtěla jít sníst večeři velkým kočkám. Zvláštní bylo, že jí kočky vůbec nezajímaly - jiná malá koťata se snaží udělat si z některé z nich "maminku", ale Tygřík chtěla jen lidskou náruč.

Před chvílí jsem se vrátila z koupelny, připravila dávku antibiotik, sklonila se k růžovému pelíšku na ohřívací dečce - a Tygřík byla mrtvá. Věděla jsem, že zdaleka nemá vyhráno, že její zranění jsou těžká a narkóza byla velkou zátěží. Potom jsem si vzpomněla, že za to, co se Tygříkovi stalo, nemůže příroda vybírající si svou daň na slabých koťatech, ale jeden konkrétní člověk, který si z ní udělala živý kopací míč…

Tygřík má ještě sestřičku, která nebyla zraněná. Ta čeká na nový domov v útulku, mezi dvacítkou dalších koťat a i když je zdravá, moc by potřebovala dvě lidské dlaně (přesně tak je totiž koťátko velké), které by jí zahřály a ochránily.

Telefon do útulku je 603 225 948. Mail: petra@kocici-utulek.cz