29.3.2024 | Svátek má Taťána


KOČKY: Plaváčci II - aneb to byl zase nervák

21.7.2006 18:20

Také nemohli být v tom potoce dlouho, protože kartonová krabice se ve vodě rozmáčí dost rychle. A nad zátočinou je několik vzorně upravených, leč většinou prázdných, protože lufťáckých, chalup. Takže se ten příběh pravděpodobně odehrál nějak takhle: Plaváček

Někdo z rodiny, možná některé dítko, našlo někde v kůlně koťata a rozhodlo se o ně pečovat, aby tatínek nevěděl. A na týden, kdy tam nebyli, nakoupilo vždycky zásobu granulí. Fungovalo to, než přijeli na prázdniny, někdo z dospělých ta koťata našel a…

Díky laskavosti paní Fenclové ocitl se článek i s fotkami na www.kocky-online.cz a hned se také ozvali zájemci, prohlídka pak naplánována na sobotu. Ovšem bylo to příliš krásné, než aby se to ještě nějak nezkomplikovalo.

V pátek jsem si odskočila na návštěvu, Irena zapomněla zavřít dveře… a Plaváčci šli na výlet! V 9 večer našli jsme Cyrana na stromě, Málinka přišla o něco později sama. Lítali jsme po okolí dlouho do noci, ale po Olínkovi a Bohunce se slehla zem. A ráno nanovo. Irena osobně prošmejdila celou stráň pod naší zahradou a já se mezi tím snažila dovolat zájemcům o Bohunku - jak jinak, byli "dočasně nedostupní". Nervy na pochodu, ale naštěstí nakonec zavolali sami.

Mezi tím přijela koček velmi milovná paní a odvezla si Málinku a já měla o jednu starost míň, protože bylo jasné, že Málinka se bude mít dobře. Ovšem starost o to, co je s Olínkem a Bohunkou samozřejmě trvala a já pomalu docházela k názoru, že je musí mít někdo u sebe. Otázka byla kdo a já už byla rozhodnutá, že to v pondělí nechám vyhlásit městským rozhlasem.

Kdo mohl tušit, že se vydali s našimi sousedy na pivo dolů k Lužnici? Sousedé, naštěstí, měli dost rozumu, aby je vzali zpátky, ale v nejmenším nevěděli, komu koťata patří. Krom toho měli ke kočkám poněkud rozporuplný vztah. Ne, že by neměli zvířata rádi, ale dům si koupili od místního ožbrundy, který vlastnil asi 5 polodivokých koček a když se zapomněl 2 dny v hospodě a kočky zůstaly zavřené doma, tak to mělo své zákonité a nevyhnutelné následky.

Po ručním odstraňování několika metráků kočičího guana dospěli k pochopitelnému názoru, že kočičky jsou sice hezké, ale do domu raději ne! Ten šok jim vydržel několik let.

Olínek s Bohunkou je však okouzlili, neboť po zjištění, že na dvorku se nachází hromada písku, chodili si ulevit s grácií estéta, který se nesníží k tomu, aby si snad znečistil příbytek.

Sousedé se zadumali, kdo tady může mít tak dobře vychované kočky a zazvonili u nás. Došla jsem si pro kočičáky a nalila si slivovici s pocitem, že už to opravdu potřebuji. Do hodiny sousedé zvonili znovu, neboť dospěli k názoru, že bez tak krásného a čistotného kocourka jako je Olínek, nemohou žít.

Nalila jsem si dalšího frťana a zavolala zájemce o Bohunku a Cyrana, že mohou přijet. Přijeli hned následující den, neboť oba pocházejí s kočkomilovných rodin a právě dospěli k názoru, že bez koček je jejich život ochuzen.

Poslední zprávy o Plaváčcích praví, že všichni jsou nabaštění a spokojeně spinkaj u svých milujících páníčků. Jen já tady sotva funím a cloumá mnou temné tušení, že další kočičáci, možná ještě nenarození, už na mně zas "číhaj za bukem".

Zuzana Chlumská (Rpuť)



KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více... 
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !