19.3.2024 | Svátek má Josef


KOČKY: O kočkách stájových

15.11.2017

Jsem člověk v prvé řadě psí a koňský. V dětství odchovaný vůní stájí velkých hospodářských zvířat. A tam se vždy vyskytovala hbitá, inteligentní stvoření, která za suchý a teplý přístřešek lovila nebezpečné a loupeživé hlodavce. Kočky. Některé byly přátelské a mazlivé, některé odtažité a nepřístupné. Ve většině případů se dostaly do stájí jako nechtěná koťata.

Náš Darek, domácí

Odložená koťata v krabičkách, u koňských maštalí byla celkem běžná věc. Ráno přijdete do stáje a najdete u vrat krabici od bot plnou koťat. Útulky dřív nebyly, nekastrovalo se, a v domácnostech se běžně koťata topila.

Takže takhle odložená nechtěňátka měla vlastně štěstí. Některá zůstala na službu ve stáji, když jim byla poskytnuta příslušná piplací a veterinární péče. Některá skončila v domácnostech koňáků. A některá se dokonce stěhovala i s koňmi, sedly a celou koňskou výbavou do jiné stáje.

Vzpomínám si, jak jsme naložily všechny tři kamarádčiny koně do koňobusu a zatím co já jsem uklidňovala uvnitř nervózního ročka a modlila se, abychom se už konečně rozjeli, tak jejich panička s ostatními rajťáky lovila dva kocourky, které si vypiplala a tak zamilovala, že jsme bez nich prostě nemohli odjet. Kočkouři se nakonec nalodili na palubu v přepravkách a celý cirkus se vydal do nových, námi po mnoho týdnů upravovaných stájí.

Darek

I když to nebylo od původních stájí daleko, nikdy z nového působiště neutekli, nikdy se neztratili, drželi se stájí a svých „starých“ a posléze i dalších přibývajících koní jako klíšťata a navíc pilně (i když dobře krmeni), usilovně lovili hlodavčí havěť, včetně potkanů.

Panička se se svými koňmi stěhovala ještě jednou, do současných stájí, asi po pěti letech, opět s celým tím zvěřincem a oba kocouři se u ní dožili krásného věku a umřeli stářím. Právě nyní byli nahrazeni novými nalezenci, kteří jsou se stejnou láskou a péčí pipláni.

Rezatý kocour od sousedů hlídá dům

A potom, že kočka je věrná domu. Kdepak, má ráda lidi, kteří s ní láskyplně zacházejí a jsou šťastné, když mohou udělat páníčkům radost. Nezapomenu na ranní výřady vyskládaných myší u dřevěných beden s krmením a hrdé, líně se protahující kočky :-).

Jsou to chlupatá zlatíčka a to v jakémkoliv prostředí. Jestli doma na gauči nebo na hospodářském dvoře, vždy připravené plnit od přírody jim zadaný úkol.

Foto: autorka článku.

Alex Neviditelný pes



KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více... 
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !