18.7.2019 | Svátek má Drahomíra


KOČKY: Moje mouraté kočičky

21.4.2015

Linda: Lindičku už máme 5 let, přišlo takové hubené hladové koťátko, 3 týdny seděla u misky a jedla a jedla a jedla. Taky se jí vůbec nechtělo ven, jsem si říkala, že z ní bude asi kočka domácí. Pak se na jednou osmělila a vyběhla na 20 minut, pak jsem začíčala a mrňousek s ocáskem nahoru mazala domů, už věděla, že je naše a u nás zůstane. Měli jsme tenkrát černobílého Peťu, byl na nový přírůstek moc hodný, nikdy na ni nesyčel, ale ani si velice nehráli. Linda zůstala malá kočička, po kastraci se trošku popravila, ale stále je drobná koška. A je hodná. Chodí se mazlit, ráda leží na klíně, není vybíravá, přízeň rozděluje rovnoměrně.

Naučila se vyhýbat Nasti, ale taky brzo pochopila, že u mě je v bezpečí, a klidně si dovolí vyskočit mi na klín, i když je u mě ta potvora zubatá. V jídle není vybíravá, baští granule i konzervy. Vyžaduje plnou misku, to se plantá pod nohama a dává najevo, že něco není v pořádku. Ráda pije vodu v misce ze dřezu, možná se cítí ohrožená, když pije, tak je raději nahoře. V bezpečí. Při přípravě jídla asistuje a dožaduje se svého desátku. Pokud příděl nepřichází dostatečně rychle, vyrazí chlupaté chapadélko a šup, čmajzne mi kousek masa nebo sýra nebo šunky. Je naučená, že dostane dobrotu do misečky. Tak vždy utíká a čeká a celá se natahuje.

5 Moje mouraté kočky

V zimě je z ní kočka domácí, ven jde na dobu nezbytně nutnou, jinak spává na topení nebo na křesle či v psím pelechu. V létě je její docházka domů velmi mizerná, ale chodí na pravidelné kontroly „ukazovat se“. Když jsem se vrátila z porodnice, tak mě krásně vítala, ale pak se na pár dní ztratila, už jsem si říkala, že se urazila nebo se jí něco stalo, a jednou tak při procházce se k nám přidala, jako by se nechumelilo.

Má v nás bezva vyškolené dveřníky, stačí posedět u dveří nebo okna, a už se otvírají a kočička může ven. V zimě si dává velký pozor, aby nezůstala přes noc venku :-) Ví, kdy se chodí venčit psi, a čeká na mě u dveří. Taky hraje ráno s Tomem na schovku, on ji chce pustit (vyhodit) ven a ona nechce, tak mu prchá a schová se :-)

Je úspěšná lovkyně, myši mi nechává u dveří a někdy jsou tam i 3 ks, jednou jsem ji viděla lovit ptáčka, ale uletěl jí, naštěstí. Před Olikem prchá, ale on ji miluje, a tak někdy musí hledat místo ke spaní, kde ji malý nenajde. Když je Oli u ní, tak číhám číhám, co kdyby náhodou, ale Linda raději uteče. Mě taky nikdy nesekla drápkem, jen když si hrajeme. Ráda lehává před krbem, to se nahřívá a je vidět, jak se spokojená. Momentálně si našla nový pelíšek přímo v Oliho postýlce a vůbec jí nevadí se o postýlku dělit se spícím mrnětem.

2 Moje mouraté kočky

Mourek: je u nás už rok a kousek, je z něho pěkný macek. Mně připadá, že je s náma odjakživa. Taky je mazlivý, vrnící a přítulný. Taky má rád plnou misku granulek. Ale poslední dobou trošku zlobí Lindu, ona se bojí a on na ni číhá, pak ji loví. Ona bobek malá syčí a schovává se. Tak je nemilosrdně vyhozen ven.

Často spává, kde zrovna nemusí, třeba Olimu v postýlce, na přebalovací podložce nebo kočárku. I když ho je kus, tak se umí našponovat na topení a nahřívá si bříško. Chodí se mnou pravidelně venčit psy, auto slyší dřív než já a utíká do bezpečí. Někdy jde celou procházku, jindy zůstane v ohradě a připojí se, když se vracíme. Co se Nasti týká, je statečný. Dokonce na ni kašle a spává s náma v posteli, ovšem musí být v ložnici první. Dává se záležet, aby byl :-) a její vrčení ho vůbec nezajímá.

8 Moje mouraté kočky

Umí se moc hezky plantat pod nohy, jednou se o něho přerazím. Nebo jeho. Je podstatně hlučnější než Linda, ale i on málo mňouká. Patřičně využívá vycvičené dveřníky. Při přípravě jídla se motá v kuchyni, na linku neskáče, čeká u misečky na desátek. S Olikem má víc trpělivosti než Linda, chvilku vydrží a dělá cvičného kocoura na mazlení. A dokonce u toho i vrní :-)

Trošku nuda, ne?? Oba jsou hodní, nevymýšlejí žádné lumpárny, ani po záclonách nelezou… prostě vděčné kočky :-) Zatím žádná změna, jen teda Mourek přestal otravovat Lindičku a už je naprostý klid, žádné syčení, vrčení… mám to ale hodné košky… A řekla bych, že jim chybí Frogi, hlavně Lindě, chodila se k němu normálně mazlit, tulit… Zatím to zkouší sem tam s Terrym a myslím, že bude úspěšná a hezky si ho vycvičí, jak bude potřebovat.

6 Moje mouraté kočky

Foto: autorka

Pája Neviditelný pes


Advantage Consulting, s.r.o.
TEAM LEADER V PERSONÁLNÍ AGENTUŘE

Advantage Consulting, s.r.o.
Praha
nabízený plat: 30 000 - 60 000 Kč

Diskuse


M. Sedláková
10:31
22.4.2015

Z. Nelina
0:21
22.4.2015

Z. Verenka
21:12
21.4.2015

Z. Jajka
20:45
21.4.2015

Z. Hanča
20:43
21.4.2015

H. Williamson
16:16
21.4.2015

Z. Jitur
15:48
21.4.2015

H. Williamson
16:16
21.4.2015

Z. Vave
15:12
21.4.2015

M. Pajakerryková
16:41
21.4.2015

A. Lex
14:11
21.4.2015

Z. Jenny
11:13
21.4.2015

Z. Lika
9:33
21.4.2015

M. Beda
8:34
21.4.2015

M. Pajakerryková
8:43
21.4.2015

M. Beda
8:16
21.4.2015

Z. Lika
9:26
21.4.2015

M. Beda
10:54
21.4.2015

Z. Lika
11:37
21.4.2015

T. Zana
7:45
21.4.2015

M. Beda
8:36
21.4.2015

Z. Lika
9:46
21.4.2015

Z. Matylda
7:24
21.4.2015

M. Pajakerryková
8:51
21.4.2015

Z. Xerxová
6:36
21.4.2015

M. Pajakerryková
6:40
21.4.2015

M. Pajakerryková
6:40
21.4.2015

J. Polák
0:42
22.4.2015

D. Ruščáková
11:14
21.4.2015

Z. Yga
5:38
21.4.2015

M. Pajakerryková
6:41
21.4.2015

počet příspěvků: 32, poslední 22.4.2015 10:31