28.3.2024 | Svátek má Soňa


KNIHY: Za málo peněz hodně muziky

16.12.2006

Taky nepatříte k lidem, kteří ohrnují nos nad výprodeji, slevami a tržnicemi? Dobře děláte. Někdy se skutečné perly totiž najdou výhradně mimo standardní prodejní prostředí. To jsem se naučil v Anglii, kde jsem staré klenoty – např. cédéčka protestního písničkáře Billyho Bragga či prastarou folkovou kapelu Pentangle – nacházel výhradně ve výprodejích či na blešácích. Proto stojí za to občas se projít po místech, kde by člověk nečekal mnoho dobrého, například v prodejnách Levné knihy. Samosebou, že tam najdete tuny kuchařek, limonádových příběhů, rad do života a hudební veteše. Ale v občasných vlnách likvidací skladových zásob seriózních vydavatelů tam zakopnete o tituly, které vám dříve unikly či které byly díky jejich původní ceně v kategorii nedostupných.

Výsledkem letošní předvánoční procházky po Levných knihách může být třeba tato trojice knížek: Andrew Bell-Fialkoff začal psát knihu Etnické čistky v roce 1994, v době srbsko-albánského konfliktu o Kosovo. Z aktuálního popudu vznikla kniha věru nadčasová. Provede vás víc než tisíciletím genocidních událostí nejen v Evropě (Bosna, Severní Irsko, země bývalého Sovětského svazu), ale i ve zbytku světa (Rwanda, Srí Lanka, Palestina…). Ukáže dějiny náboženských a etnických bojů jako trvalý a vnitřně provázaný proces, který má své racionální důvody a iracionální projevy a dopady. Kromě toho se kniha velmi obšírně věnuje samotnému pojmu etnická čistka či genocida. A to ze všech historických, demografických, národnostních, psychosociálních atd. hledisek. Je to svého druhu ojedinělá monografie, která by neměla uniknout nikomu, kdo se zabývá násilnými projevy lidských dějin a vlastně historií jako takovou. Knihu velmi kvalifikovaně přeložit Viktor Faktor a vydalo ji nakladatelství Práh.

Poslední dobou jdou do módy lecjaké „virtuální dějiny“. Tedy úvahy o tom, co by se dělo, kdyby se něco nestalo nebo stalo jinak. A také se množí další a další rozmanité teorie o pozadí jevů a událostí. S podobnou látkou lze zacházet různě. Na jedné straně se jí zmocňují seriózní akademičtí autoři, jako Niall Ferguson (právě jeho knihu Virtuální dějiny zdatně kopíruje Mladá Fronta Dnes svými pravidelnými příspěvky na téma „co by kdyby“), na druhé straně existují desítky nadšenců putujících zejména webovým prostředím a šířících své teorie o historii. Někteří se shromáždili kolem věru přiléhavě nazvaného časopisu Paranoia, vydávaného v Providence (Rhode Island) jistým Alem Hidellem ve spolupráci s autorkou vystupující jako Joan d´Arc (Jana z Arku). Od časopisu, záhy plněného velkou změtí materiálů různé tématiky i kvality, nebylo daleko ke knižní podobě, která dostala (i v českém překladu Petra Pálenského, vydal Maťa) název Konspirační čítanka. Pouhý pohled do obsahu přiláká nejméně dva typy čtenářů. Obyčejné zvědavce, toužící po četbě záhad typu „nový pohled na zavraždění JFK“, „podezřelé úmrtí J. Lennona“ či „záhady týkající se UFO“. - A potom také seriózní čtenáře studující ty méně viditelné stránky moderních dějin – pro ně má Konspirační čítanka např. oddíly „Zločiny páchané vládou a jejich maskování“, „Ovládání mysli skrze média“, „Ovládání mysli a psychologický boj CIA“ či „Skryté výzkumy a tajná věda“. Samosebou je nutné tuto četbu brát s velikou rezervou, ale pro inspiraci a zamyšlení poslouží dost dobře. Třeba jako sledování filmu Vrtěti psem. Ani tam není zobrazena mocenská realita a manipulační techniky do detailu věrně podle skutečnosti – tak jednoduché to není - , ale je ukázána jejich podstata v hutné dramatické zkratce.

Třetí titul představovat dlouze netřeba. Je to Oxfordský slovník světové politiky (Ottovo nakladatelství). Souhrn více než 650 věcných i jmenných hesel ukazuje určitý výsek pohledu na 20. století ve světové politice, co mu předcházelo a co lze očekávat v jeho důsledku. Proti podobným publikacím stojí argument, že totéž a v hypertextově nekonečné šíři lze najít na internetu. Samozřejmě, ale také tu je dost dlouhý zástup těch, kdo raději tradičně sáhnou po slovníku do knihovny. Protože je to pohodlnější, často názornější, hutnější, pohotověji při ruce atd. A krom toho styk s knihou je i věc estetická, nejen pragmatická. Proto ostatně knihy nevzaly za své s nástupem digitálního věku. Důkazem stůjž i tento slovník.

(Psáno pro Česká média)