Zajímavá kniha. Pojmenovává věci a události tak – jak je často cítíme, ale bez znalosti faktů nejsme schopni naše pocity převést do verbální roviny. Petr Hájek píše o vládě médií - o mediokracii, která je prostředníkem mezi tvůrci světových dějin a ovládanými národy. Vypráví o mediokracii ve službách Antikrista. Petr Hájek je věřící člověk. Jeho Antikrist je protipólem Božího. Jde o jakési nepříliš konkrétně existující jsoucno, ztělesňující zlo, v tomto případě veškeré světové síly podílející se na ovládnutí světa.

Kde máme hledat původ těchto temných sil na Zemi? Petr Hájek jmenuje mimo jiné Římský klub spojený s miliardářem Davidem Rockefellerem. Vzniknul v roce 1968 v době Pražského jara. Klubem prošli všichni významní levicoví tvůrci světových dějin. Al Gore, Javier Solana, Bill Clinton, Michail Gorbačov, Romano Prodi, Tony Blair, Václav Havel a další. Tato nevládní organizace usiluje o vytvoření Nového světového řádu. Připravuje vizi záchrany světa s tím, že demokracie už nestačí řešit zásadní problémy tohoto světa. Globalizace prý vylučuje řešení světových problémů prostřednictvím funkčních demokracií. Demokracie se stává iluzí.

Mechanismus řízení médií má několik úrovní: globální, mezinárodní, kontinentální, místní. Důležitou úlohu u nás hraje Sdružení Lípa – havlistická organizace, která organizovala pád Klausovy vlády v roce 1997. Nikoliv Pilip nebo Ruml, ale Havlova Lípa. Z tohoto sdružení se rekrutují i majitelé nejdůležitějších titulů českého tisku. Zdeněk Bakala vlastní Economii, Hospodářské noviny, Respekt. Linie Respekt, Hospodářské noviny, Česká televize (havlovská a bakalovská) – má rozhodující vliv na to, co si bude myslet česká veřejnost. Regionální deníky jsou již přímo spravovány německými vydavateli. Jsou pod přímou kontrolou Evropské unie.

I v našem horizontu – přísně lokálním – si jistě každý z nás všimnul mnohých podivuhodností, které i přes to, že pátral po jejich pozadí, zůstaly zahaleny tajemstvím.

Začněme u sametové revoluce 1989. Byla až příliš sametová. Byla opravdu výsledkem řinčení klíčů na Václavském náměstí? Petr Hájek nás ujišťuje, že nikoliv. Šlo o dlouho připravovanou událost směřující ke konvergenci dvou základních novodobých systémů – komunismu a kapitalismu. Nebyla tedy bojem utlačovaných za demokracii, ale součástí plánovaných mocenských přeměn. Vznik Evropské unie znamená počátek vládnutí bez demokratické legitimity. Z pera EU vyšlo již tolik nesmyslů a bolavých zásahů do naší ekonomiky, že bychom nikdy – prostřednictvím demokratických mechanismů – nic podobného nepřipustili. Likvidace českého cukrovarnictví, nesmyslná energetická politika včetně jejího posledního hitu -energetických štítků, existence Natury 2000, která nutí postkomunistické země nedobrovolně přijímat principy ochrany přírody nadiktované Evropskou unií.

Pokračujme: 1.9.1992 za neobjasněných okolností zemřel při autonehodě Alexandr Dubček, jenž měl svědčit v procesu proti některým složkám tajné policie a KGB. Ve stejném procesu měl svědčit i Piotr Jaroszevic, polský expremiér. Byl zavražděn v témže roce a jeho vrazi nebyli nikdy dopadeni. Poslední významný svědek téhož, Oldřich Černík, zahynul v roce 1994 – jak jinak - opět při autonehodě

Podle Petra Hájka byl základem nevratnosti stavu aneb klauzule věčnosti - zásah do české ústavy, jenž zajistili soudkyně Eliška Wágnerová a Ivana Janů. Autor pravděpodobně odkazuje na čl.9, odstavec 2 Ústavy: "Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná.". Právě o tuto formulaci se opíral Ústavní soud v roce 2009, když po pádu Topolánkovy vlády nedemokraticky zrušil a o několik měsíců posunul volby do parlamentu. Následně pak konstatoval, že Česká ústava je v souladu v Lisabonskou smlouvou, čímž potvrdil "ztrátu české suverenity".

Václava Klause, tehdejšího premiéra, odpovědného za novou Ústavu, omlouvá Petr Hájek tím, že Ústava byla dokončována ve spěchu a její poslední úpravy měl na starost lidovecký poslanec Cyril Svoboda. Vykutálenou dvojici Ivany Janů a Elišky Wagnerové pak autor označuje jako hlavní "německou spojku" Václava Havla. Václavu Klausovi už nezbývalo nic jiného než kriticky komentovat výroky Ústavního soudu. Konstatoval, že "Česká republika přestane být suverénním státem". Od této chvíle vystupuje Ústavní soud jako místodržitelský úřad Evropské Unie.

Právě nová česká Ústava umožnila stále sílící angažovanost soudů, policie, odposlechy ve velkém. Ústavní soud stojí v této zemi na vrcholu pyramidy moci. Nikoliv demokraticky volené politické strany a jejich zástupci v parlamentu, ale Ústavní soud zajišťuje naplňování práv nebo spíše požadavků Evropské unie. Ústavní soud a média pracují ve službách "Antikrista". Vše ostatní – politické skandály, korupce, zatýkání - jsou jen humornou či méně humornou omáčkou, kterou produkují a upravují média podle požadavků Bakalovské propagandy a Evropské unie.

Petr Hájek se zabývá i otázkou, proč byl za vůdčí osobnost konvergence komunistického a kapitalistického světa vyvolen Václav Havel a nikoliv například polský Lech Walesa. Problémem prý bylo především aktivní katolictví Lecha Walesy. Jádrem politické koncepce Václava Havla byla občanská společnost jako nástroj pokroku. Občanská společnost nepotřebuje demokratickou legitimitu (volby). Politické strany jsou zbytečné, resp. přímo škodlivé. Vznikem EU se vládnutí bez demokratické legitimity stalo realitou na celém evropském kontinentě.

Poznámky pod čarou

Poslední zprávy našich médií zmiňují "dva případy prasečí chřipky" – rozuměj: lidé, rychle se nechte očkovat, neboť farmaceutické firmy neprodaly tolik vakcin, kolik by chtěly. Stížnost senátora Okamury opět povede k dalšímu průlomovému rozhodnutí Ústavního soudu. Ten nebude až tak posuzovat stížnost pana Okamury, ale spíše vhodnost kandidátů na Hrad. Je Zeman nebo Fischer akceptovatelný jako budoucí prezident? To bychom měli poznat z rozhodnutí Ústavního soudu. Podle toho, zda volby nechá běžet, opět odloží nebo učiní jiné závěry?

Na Slovensku se vleče kauza Róberta Bezáka, bývalého trnavského arcibiskupa. Pravděpodobně byl také jednou z neřízených a neovladatelných střel, tentokrát na poli katolické církve, a to tak, že ohrožoval samotný Vatikán, který – jak se zdá – bez skrupulí pere špinavé peníze. Zajímavý je postoj zástupců české církve. Není žádný. Osobně a zcela jen osobně se k případu Róberta Bezáka vyslovili Tomáš Halík a biskup Václav Malý. (zde)

Petr Hájek napsal dobrou knihu. Lze mu snad vytknout jen přílišnou barvitost v líčení příběhů a přemrštěnou konspiraci i tam, kam nepatří - kniha je tak sice velmi čtivá, ale současně poskytuje zbraň médiím, která se samozřejmě snaží udělat z Hájka hlupáka a šílence. A to si nezaslouží. Knihu by si měl povinně přečíst snad každý Čech. Těžko se shání. Z Kašperských Hor jsem pro ni musela až do Klatov. Že by Bakala a spol. skupoval výtisky??? Nevím, ale všechno je možné.

Další mojí výhradou je, že Petr Hájek prostřednictvím knihy neposkytuje Naději, že se současnou Čtvrtou říší, jak nazývá území zájmu Evropské unie, to může za našeho přispění dopadnout i jinak. Tedy – že tato říše mocných - nebude mít dlouhého trvání.

Převzato z JitkaMarkova.blog.idnes.cz se souhlasem autorky