19.11.2017 | Svátek má Alžběta


KNIHA: Pohřbívání svobody s noblesou

13.9.2017

Pomalu se blíží podzim, s ním i večery, kdy budeme sedět u krbových kamen nebo aspoň u radiátoru, popíjet a číst něco, na co nebyl čas celý rok. Jestli si už chystáte zásobu knih, doporučuji nevynechat Pohřbívání svobody, zatím poslední knihu Benjamina Kurase.

Jedná se o další z řady esejů o soumraku naší civilizace. Je to žánr, který je pěstován už romantismu, ale teprve v naší době dochází svého naplnění. Prostě proto, že číst temnou předpověď umístěnou do budoucnosti je něco úplně jiného než střídat stránky knihy s pohledem do počítače, kde plynule nabíhají zprávy o dalších islamistických útocích nebo brutálních vraždách, a kdy můžeme počítat, kolik bojovníků vstoupilo do Evropy během čtení knihy. To, co před lety vyznívalo jako zajímavé intelektuální cvičení, je dnes realitou našeho života. Džihádisté s mačetami či bombami mohou být v Praze za pár hodin. A možná v ní už jsou.

Jestli se tedy raději uchýlíte třeba ke knihám s fiktivními středověkými příběhy, nikdo vám to nemůže vyčítat. Ale pokud máte odvahu přemýšlet, co se děje s naší civilizací, pak je Benjamin Kuras ideálním průvodcem. V jeho psaní je nadhled, elegance, trocha černého humoru, a především schopnost nadhledu, takže i všechny ty pohromy se prožívají o něco snadněji.

Je klíč ke změně ukryt v náboženství?

Pohřbívání svobody se stylově podobá předchozím Kurasovým knihám. Včetně toho, že jednotlivé kapitoly představují relativně samostatné celky, a dokonce i některé kapitoly se skládají z tématicky uzavřených podcelků, které na sebe navazují jen volně. Pro velmi systematické čtenáře to je poněkud frustrující, ale myslím, že většině to může být příjemné. Eseje Benjamina Kurase totiž můžete číst nesoustavně. Nalistovat kapitolu uprostřed, pak se posunout na konec, pak blíže začátku... jako byste četli články v časopise. A z takových samostatných textů se postupně skládá celkový obraz.

Pohřbívání svobody

Jako tradičně, ani tentokrát nechybí výpisky z jiných přemýšlivých knih. Což je – dle mého skromného názoru – nedoceněný žánr. Vzdělaný kultivovaný a všímavý člověk se vyjadřuje ke složité knize, komentuje ji , a doplňuje souvislosti. Když nad knihou diskutujete se zajímavým člověkem, je to úplně jiný zážitek, než když ji čtete sám. Pokud vím, v českém prostředí jsou jen dva lidé, o kterých je možné říct, že tenhle žánr zvládají skvěle. Ten druhý je Václav Klaus starší.

Benjamin Kuras nám tentokrát předkládá knihu harvardského profesora psychologie Byrona M. Rotha Úskalí diverzity, v níž autor ukazuje, že ze samotné struktury lidské osobnosti vyplývá nemožnost multikulturního soužití. K ní přidává knihu známého levicového ekonoma Jeffreyho Sachse Cena civilizace, která se zabývá, mimo jiné, hledáním modelu nové západní společnosti, která by fungovala. To je téma, které Kurase zjevně fascinuje, byť neskrývá, že si s ním neví rady. Hodně pozornosti věnuje náboženství, snad v tušení, že právě zde je možné hledat klíč ke změně. Přemítá tedy nad knihami Věřící mozek (Michael Shermer), Tvář Boha (starý dobrý Roger Scruton) a Velké partnerství (Jonathan Sacks). Spousta zajímavých myšlenek, ale nakonec se stejně končí povzdechem, že to s lidmi nejspíš nedopadne dobře a že bude lepší, když necháme šváby, aby se z nich vyvinulo něco inteligentního.

Společnost budovaná podle Orwellova návodu

A všude mezi tím chytré postřehy o investicích, stavu vědy, chemikáliích, geneticky modifikovaných bramborách, korporacích a spoustě dalších věcí. O většině z nich už člověk četl stokrát, ale Benjamin Kuras u každého najde něco nového. Každý z těch postřehů by stačil na celou knihu. Jenže autor je už mezitím o kus dál. Vlastně jen přidal další sklíčko do mozaiky.

Nabízí se tedy logická otázka, co je vlastně hlavním tématem knihy. Co by v ní našel Benjamin Kuras, kdyby z ní dělal výpisky on? Tentokrát tím centrálním zcela jistě není islám, autor spíš ukazuje, že civilizace má tendenci zničit sama sebe.

Podle čtenáře a nezávislého sociologa Hampla je centrálním tématem knihy orwelizace společnosti. Ten odporný novotvar rádi odpustíme, protože pan Kuras pořádně ukazuje něco, co je tak nějak ve vzduchu, ale co se dosud objevilo jen v kusých poznámkách a statusech na sociálních sítích. Jde o to, že ona děsivá totalitní diktatura, kterou George Orwell vymyslel jen jako přízrak, na jehož přehnanosti mohl demonstrovat některé rysy skutečných totalitních systémů, tahle děsivá vize se naplňuje před našima očima. Západní svět se stává horším místem, než jaké si naše předkové vůbec dokázali představit. Někoho z toho mrazí, jiní raději zavírají oči a někteří jsou nadšení. Třeba ti mladí lidé, co v posledních týdnech běhají v maskách po amerických městech, přepadají na ulici politické odpůrce, kácí sochy, hanobí hroby a demonstrativně spalují nápisy Svoboda projevu. Nebo jedna poslankyně za TOP 09, která požaduje cenzuru soukromé e-mailové korespondence všech obyvatel.

Důstojné čekání na zánik

Benjamin Kuras popisuje jednotlivé příznaky a analyzuje jedenáct příčin, které vedou k postupnému zániku svobodného světa a jeho nahrazení orwellovským totalitarismem. Všech těch jedenáct příčin spojuje, že je za nimi úpadek skutečného vzdělání... povrchnost, hloupost, rezignace na hlubší zkoumání a na úroveň kultury i jazyka. Když mizí staré dobré časy, nejde jen o to, že gentlemani jsou otráveni z neslušností, které musí snášet. Jde především o to, že mizí svoboda a po ní i celá civilizace.

Občas čtenáře zamrzí, že se v jednotlivých tématech nejde hlouběji. I třeba proto, že ho napadají námitky či jiná vysvětlení stejných jevů. Ale Pohřbívání svobody není systematická přednáška. Je to příjemný duchaplný rozhovor u sklenice whisky (samozřejmě pravé skotské, a ne mizerného amerického bourbonu). Rozhovor se starším (snad Benjamin odpustí) moudrým pánem, který poznamená to či ono a občas jeho mysl zaběhne do vzpomínek.

V Pohřbívání svobody nenajdete radu, jak zachránit civilizaci. Ale může vám zpříjemnit pár zimních večerů. A zcela jistě je svědectvím o tom, že i v hodně těžkých dobách si lidé mohou zachovat úroveň a důstojnost.

Benjamin Kuras: Pohřbívání svobody. Vydalo nakladatelství Eminent, 264 stran, na internetu nejčastěji za 239 korun.



Diskuse


P. Aron
13:10
14.9.2017

S. Ševeček
22:18
13.9.2017

K. Křivan
18:06
13.9.2017

J. Kouřil
17:00
13.9.2017

J. Jurax
22:53
13.9.2017

B. Rameš
12:20
13.9.2017

M. Pivoda
18:59
13.9.2017

J. Jurax
22:54
13.9.2017

D. Polanský
14:08
13.9.2017

M. Valenta
9:07
13.9.2017

J. Lukavsky
19:28
13.9.2017

počet příspěvků: 31, poslední 14.9.2017 01:16









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.