V souvislosti s rozeštváváním veřejnosti kvůli dopadům amnestie na poškozené se zakořenil obecný názor, že kdo byl obviněn, je zcela jistě vinen, musí být odsouzen a poškození se pak podělí o jeho majetek, i když už třeba ani žádný nemá.

Sto pět svědků a desítky tisíc stran spisu, to vše má představovat dostatečné důkazy pro potrestání jedenácti lidí, kteří čelí obvinění z korupce a manipulace s veřejnými zakázkami. Patří mezi ně i bývalý středočeský hejtman David Rath.

Vady automobilu se reklamují u toho, kdo auto zákazníkovi prodal. Ten jediný je zodpovědný za celé auto a zákazník není povinnen obíhat tisíc dodavatelů značky kolem dokola naší Zeměkoule.

Návrh ústavního zákona o takzvané dluhové brzdě předložený Poslanecké sněmovně je chybný. Sněmovna by jej měla zamítnout. Proč? Nepotřebuje snad česká ekonomika zkrotit dluh? Zajisté potřebuje. Zákon je však vadný. Z více důvodů.

Jedno nelze novému prezidentovi upřít: přesto, že je Miloš Zeman ve funkci pouhé dva měsíce, v malém českém rybníku značně rozčeřil hladinu. Jako jednu z priorit vyhlásil sice boj s korupcí, ale obklopil se na Hradě starými šíbry, kteří se právě v korupčním prostředí cítí jako pstruh v potoce.

Žijeme si v tom eurosocíku náramně. Máme sociálně demokratickou vládu maskovanou jako pravici, máme také neokomunistickou opozici maskovanou jako demokratickou levici.

Od počátku devadesátých let většinou dominovaly naší republice pravicové strany, vždycky pod vedením ODS. Sociální demokraté stáli u kormidla pouze v letech 1997–2006. Vládnoucí politici se zpravidla snažili své rezorty dobře řídit, mnozí se však neubránili lákadlu, aby se při tom potajmu neobohatili...

"Probíhá velmocenská hra o budoucnost světa počátku 21. století. Postkomunistické státy východní a střední Evropy v ní zatím zůstávají víceméně němým účastníkem. Neměla by Česká republika o svou sounáležitost se západní civilizací bojovat a prokazovat v praxi, že jsme její součástí?

Minulý týden poskytl pozorovatelům politické scény dva poutavé, a přitom takřka protikladné živé obrazy. Ano, jsou to jen obrazy, ale přece jen s jistou vypovídající hodnotou.

Tunel Blanka bude jednou památníkem dob divokého drancování městské pokladny v Praze, ale ještě bude plnit účel, pro nějž byl již před desítkami let naplánován a nyní i postaven.