Dobrá zpráva: Pasažéři lodi Akademik Šokalskij jsou v bezpečí. Otázky zůstávají: Jak se mohla dostat výprava složená z údajných odborníků na přírodní podmínky Antarktidy dostat do takových problémů? Výprava prakticky nepřetržitě připojená na internet, kde jsou k dispozici satelitní údaje a poměrně kvalitní předpovědi počasí? Když před sto lety neměli výzkumníci v této oblasti takové problémy, navíc s neporovnatelně chudším technologickým vybavením?

Podle dostupných informací byl organizátorem výpravy klimatolog a geolog profesor Chris Turney z University Nového Jižního Walesu. Expedice měla za úkol pomoci zmapovat změny klimatu a přírodního prostředí kolem antarktického pobřeží, což mělo pomoci upřesnit i vývoj podnebí v Austrálii. Zároveň měla být připomenutím sto let staré výpravy Sira Douglase Mawsona, který patřil mezi přední výzkumníky mapující přírodní podmínky ledového kontinentu.

Pokračování výzkumu přírodních podmínek Antarktidy je samo o sobě chvályhodné, ale některé aspekty expedice vzbuzují jisté otázky. Na lodi totiž např. kromě vědců i novináři, zejména z listu Guardian a z BBC, což jsou instituce známé svým poměrně značně zaujatým zdůrazňováním nebezpečí (samozřejmě člověkem zaviněného) globálního oteplování. I profesor Chris Turney patří spíše mezi alarmistické vědce.

Shodou okolností právě BBC zkratkovitě zjednodušila účel výpravy na "výzkum ubývání antarktického ledu" (viz druhý odkaz), což samozřejmě nevystihuje všechny cíle výpravy. Nicméně příroda připravila pro členy výpravy zkušenost, která se především díky moderní technice nestala pro pasažéry lodi a její posádku osudnou.

Jednou z lekcí, kterou bychom si měli pamatovat, je to, že krátkodobé změny počasí, např. i mezidenní kolísání teploty, převyšují dlouhodobé změny klimatu až o několik řádů. Neplatí to jenom pro teploty, ale i pro některé jiné složky životního prostředí, tedy i pro mořský led. Je proto zarážející, že se vědci, kteří se pasují na odborníka na podmínky Antarktidy, nechají překvapit mořským ledem, přestože uznávám, že předpověď nakupení mořského ledu není zcela triviální.

Možná by chtělo v rámci objektivity ještě podotknout, že loď se do ledového sevření nedostala tak, že by kapitán zešílel a slepě hnal plavidlo, které je vybavené na boj s mořským ledem pouze na základní úrovni, do stále silnější ledové krusty. Loď nejdříve bez problémů připlula k pobřeží, pasažéři se kochali nádherou Antarktidy, odborníci zřejmě i něco zkoumali, ale mezitím vítr přihnal masy ledu, které nakupil, čímž znemožnil návrat plavidla k severu na volné moře.

Nicméně teprve v době, kdy se o záchranu pasažérů lodi Akademik Šokalskij pokoušel čínský a australský ledoborec, se na lodi začali shánět po kvalitnějších meteorologických údajích a předpovědích, což nesvědčí o přílišné připravenosti na povětrnostní záludnosti Antarktidy. Srovnejme to s dobou průkopníka Mawsona, který tuto oblast zkoumal bez satelitů, matematických modelů atmosféry a internetu. Jeho loď se do ledového sevření nikdy nedostala.

Ačkoliv zkratkovité vyjádření není nikdy zcela přesné, přesto si dovolím následující shrnutí: Údajní odborníci na přírodní podmínky Antarktidy se rozhodli uspořádat expedici k břehům ledového kontinentu. Výprava složená z vědců, novinářů a nadšenců, zřejmě přesvědčených o tom, jak se otepluje a jak mizí mořský led, byla mořským ledem uvězněna. Mořským ledem, který podle klimatických modelů má i kolem Antarktidy ubývat, ale nyní dosahuje v porovnání s dlouhodobým průměrem (pro dané období) rekordně vysoké rozlohy. V době, kdy loď beznadějně vězela v ledu, se pasažéři bavili novým adrenalinovým dobrodružstvím. Někteří se konečně začali zajímat o přesnější meteorologická data. Pasažéry zachránila čínská loď vybavená vrtulníkem, tedy loď země, která je vedle USA považována za odsouzeníhodného ekologického hříšníka. Lodě a vrtulník nasazené pro záchranu pasažérů lodi spalovaly fosilní palivo, což způsobuje podle klimahysteriků nebezpečné oteplování a úbytek mořského ledu. Čínský ledoborec se po záchraně pasažérů sám dostal do potíží vyvolaných silnou ledovou pokrývkou.

Vypadá to, jakoby měla příroda smysl pro absurdní divadlo.

Odkazy:

Web expedice (mimochodem velmi hezký)

Reportáž BBC o evakuaci výpravy (na konci článku je zmínka o účelu výpravy – zkoumání ubývání antarktického ledu)

Vývoj anomálie rozlohy antarktického ledu (odchylky od průměru)

Autor je meteorolog

Převzato z blogu Salek.bigbloger.lidovky.cz se svolením autora