Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KLIMA: Další salva ekologického alarmismu
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
K. Janyška 13.8.2019 9:09Kraválisti a zkomáravolisti jsou produktem zvráceného světového školství. Lezou z něho pomatenci, kteří si myslí, že vesmír a lidský svět řídíme my, lidé. A nemohu za to. Za to může Bilderberg a jeho zločinecká socialistická činnost... Dzp. |
|
P. Rada 13.8.2019 9:36Re: Kraválisti?... Svým podsouváním tzv kompozitnícch teorií které neumožnují žádné předpovědi propagujete jak vyšponovanou momentální požitkovost tak i dlouhodobou nezodpovědnost za budoucnost světa. Obojí je špatně! |
|
|
K. Janyška 13.8.2019 14:53Re: Kraválisti?... Budoucnost je nepředpověditelná, jen pro vás naivní konstruktivistické racionalisty, tedy socialisty všemožného druhu, od rudých po černé... Dzp. |
|
M. Šejna 13.8.2019 9:08jaká globální teplota by nás měla zajímat? Většina popíračů nevěří datům klimatologů. A pokud věří, tak používají jen údaje o globálních teplotě celé planety (včetně oceánů). Jenže oceány mají mimořádně velkou tepelnou kapacitu a proto se nad oceány tak rychle neotepluje. Lidstvo žije na pevninách a na nich je oteplování mnohem rychlejší. Uvedu přiklad: Podle NOAA byla v období 1880-1884 teplotní odchylka -0,12°C, zatímco odchylka 2015-2019 je +0,88°C. Rozdíl je 1°C. Jenže to jsou hodnoty pro pevniny a oceány dohromady. Na pevninách byla v období 1880-1884 odchylka -0,56°C, zatímco období 2015-2019 má odchylku +1,41°C. Rozdíl je 1,97°C. Jinými slovy - na kontinentech se v průměru oteplilo oskoro 2°C. |
|
|
P. Brich 13.8.2019 10:44Re: jaká globální teplota by nás měla zajímat? Jakou velký povrch Země zaujímají moře a oceány ? Jaká je správná globální teplota Země? Je to podobné jako s inflačním cílem ČNB? |
|
|
P. Brich 13.8.2019 12:27Oprava Jak velký povrch ... |
|
|
M. Šejna 13.8.2019 12:49Boháč si tu hraje na zkoušejícího Zkuste wiki, Boháči. Já tu nejsem od toho, abych vám odpovídal na jednoduché otázky, které si můžete zjistit sám. Správná teplota Země neexistuje. Jen idioti si myslí, že existuje nějaká správná globální teplota. Existuje průměrná globální teplota, což je statistická veličina. Pokud jste někdy slyšel o statistice, neptal byste se tak blbě. |
|
|
P. Brich 13.8.2019 15:55Re: Boháč si tu hraje na zkoušejícího Vidím, že statisticky kouzlit umíte, pane Šejno. Ale jestli Vám nevyšla hokejka, tak se stále ještě musíte učit. |
|
|
P. Rada 13.8.2019 13:24Re: jaká globální teplota by nás měla zajímat? Pane Boháči problém je už ve špatně položené otázce. Nespecifikujete totiž pro "správnost" žádné kriterium. Pokud by jste se ale zeptal třeba: ... Při jaké teplotě nastává optimum produkce biosféry a kde ?...- Mohl by jste porozumět zákadním okolnostem významným pro úživnost planety. Podíváteli se do geohistorie jak se vyvíjela biodiverzita tak je zřejmé, že nejvyšší byla na planetě s ustálenými polárními čepičkami. Tento stav se nazývá metastabilní a není zřejmě náhodou, že donedávna zajištoval vhodné podnební podmínky pro civilizace. Vykazuje či spíše doposud vykazoval nejvyšší produkci biosféry. Na druhou stranu ale stačí málo a zpětné vazby přes albedo a posílení přes vodní páru jej mohou vychýlit bud k zalednění nebo přechodu do sice stabilnějších globálních teplot ale zároven i k vyšší dynamice a variabilitě počasí která biosférické produkci zdaleka tolik nepřeje. Zkuste si např ujasnit kdy v historii mohly naše lesy dávat největší produktivitu dřeva - nebo kde na planetě a za jakých teplot mají oceány nejintenzivněji rybolovnou produktivitu - případně za jakých teplot vody může nejlépe plodit rýže atd. Soubor takových poznatků napoví víc o významu optimální ustálené glob. teploty pro vitalitu biosféry. |
|
|
P. Brich 13.8.2019 15:46Pane Rado, s Vámi se člověk vždy pobaví, jak neochvějně hlásáte svou pravdu, jako byste v oněch dobách žil! Nejste reinkarnován? |
|
|
J. Pokoutný 13.8.2019 8:58Doplnil bych, že před těmi 200 lety se měřila teplota max. na desítkách míst převážně na severní polokouli (a bodově i jinde výzkumníky, jako byli Cook, La Pérouse či Kruzenštern), převážně v tepelných ostrovech měst (o čemž se tehdy ani nevědělo). Docela by mne zajímalo, jakým způsobem se vypočítává ("určuje") teplota v době, kdy se neměřilo. Z dendrologických dat? Uhlíku C14? O přesnosti takových metod mám jisté pochybnosti. A potěšilo by mne, kdyby mi nějaká zelená hlava vysvětlila vyschnutí Sahary působením čloěka v době, kdy tam žilo max. několik desítek tisíc lovců-sběračů. Asi víc prděli. Nebo že by vypalovali, jak je víceméně prokázáno u australských domorodců (kde se to rasisticky spojuje s vyhubením tamní megafauny)? Haj hou! |
|
|
J. Vrzal 13.8.2019 9:02Re: Doplnil bych, že Ta Sahara vyschla s koncem posledni doby ledove. Zmenili se oceanske a atmosfericke proudy a Vlhky vzduch z oceanu se nedostal tak daleko do tak velke plochy souse. |
|
|
M. Šejna 13.8.2019 9:19haj hou, pane Pokorný Globální teplota je počítána jen od roku 1850, což není 200 let. Pokud Vás ani toto neuspokojuje, pak si najděte teplotní řady nejstarších meteorologických stanic. Teplotní řada z Anglie začíná rokem 1659: https://www.metoffice.gov.uk/hadobs/hadcet/cetml1659on.dat Klementinum začíná rokem 1770 a holandský De Bilt začíná už počátkem 18.století. Všechny tři uvedené řady vykazují náhlý prudký růst teploty v posledních 50 letech. |
|
|
J. Lukavsky 13.8.2019 13:51Re: Doplnil bych, že "jakým způsobem se vypočítává ("určuje") teplota v době, kdy se neměřilo" Vrty v ledovci v Antarktidě "Vostok" daly souvislou řadu vzorků asi 400 000 let dozadu. V ledu se ukládají bublinky vzduchu, ten se dá analyzovat. Poměr izotopů kyslíku (myslím 13O a 16O) odpovídá teplotě. Zkalibrovat a ověřit se to dá překryvem s poslední dobou. Výhodou je, že je to globální teplota neb vzduch a kyslík se míchají po celé Zemi dosti intenzivně. Alespoň co jsem našel v internetu. Čili nejsou to žádná hausnumera a ty oscilace jsou docela velké a docela pravidelné. A v tom ledovcovém vzduchu se dá stanovit i CO2, vč, izotopů, čili je to asi nejspolehlivější pohled do minulosti Země. Zajímavé je, že teplota předchází nárůst CO2, což je celkem logické, zvýší se rozklad biomasy. J.L. |
|
|
M. Šejna 13.8.2019 8:55další salva nepřesností od pana Bartoně Pan Bartoň by měl citovat přímo ze zpráv NOAA a nikoli číst 4 roky starou zkreslenou novinovou zprávu z iDnes. Podle NOAA byla v období 1880-1884 globální teplotní odchylka -0,12°C. Posledních 5 let má ale odchylku +0,88°C. Rozdíl je tedy 1°C. Zásadní ale je trend oteplování. Od roku 1880 se totiž až do počátku 20.století mírně ochlazovalo, takže období 1905-1909 mělo už odchylku -0,35°C. Tohle postupné ochlazování odpovídalo Milankovičovu cyklu, tedy postupnému ochlazování klimatu vedoucímu k nové době ledové. Obrat nastal v 30.letech minulého století. Od té doby se s občasnými přestávkami výrazně otepluje a posledních 50 let je průměrná rychlost oteplování zhruba 0,2°C za dekádu. |
|
M. Mikulec 13.8.2019 8:47Cely klimaalarmismus ma za cíl legalizovat ilegaly z Afriky, kde bylo vždycky horko. Jen se teď Velký byznys snaží získat pro své výrobky víc konzumentů, ale v Africe si toho moc nekoupí: tak je lifruje do Evropy, a tady to bude financovat bily domácí daňový poplatník. Mantra ekonomického růstu přece, nezapomínejme na to. Důkazem, ze se jedna o byznys a konzum je, ze EU přijímá státy jako Rumunsko a Bulharsko: tam jim také budou rádi valit západní výrobky, a pokud možno i ty ilegaly. |
|
|
R. Tolasz 13.8.2019 8:45Nejíst maso "Tentokrát se sto vědců z celého světa (skutečně celého?) věnovalo zemědělství a přišlo s revoluční myšlenkou: nejíst maso." A to jste v té zprávě našel kde? Na několika místech je uvedeno, že by pomohly změny stravovacího režimu a více rostlinné stravy. Snížit spotřebu masa doporučují (u nás) lékaři. Ale "nejíst maso" určitě není obsahem zprávy, kterou se snaží autor kritizovat. |
|
|
P. Brich 13.8.2019 10:52Re: Nejíst maso Více rostlinné stravy => větší produkce metanu v trávicím traktu. A to je dobře, neb je méně jedovatý než šampusový plyn. |
|
|
J. Ganaur 13.8.2019 10:59Re: Nejíst maso Co si mám představit pod pojmem fyzikální geografie? |
|
|
M. Šejna 13.8.2019 13:02Re: Nejíst maso kde pan Tolasz použil termín fyzikální geografie, že mu tady kladete otázky jak učitel ze základky? Nastudujte si toto na wiki https://en.wikipedia.org/wiki/Physical_geography Do češtiny se to překládá jako "fyzická geografie" |
|
|
R. Tolasz 13.8.2019 8:41Tvrzení 1 ve zprávě IPCC není 1) Tvrzení: Bez lidstva by bylo na Zemi o 2 až 3 stupně chladněji než dnes. Autor asi zprávu vůbec nečetl, toto konstatování ve zprávě není. |
|
|
A. Hrbek 13.8.2019 7:55autor buď vědomě zamlčuje nebo neví Podle poslední zprávy NOAA se od roku 1970 zvýšila globální teplota o 1,7 deg, tedy o 0,17 deg za 10 let. Tento trend nadále pokračuje. Od roku 1880 bylo nejteplejších pět let v letech 2016, 2015, 2017, 2018 a 2014. |
|
|
A. Hrbek 13.8.2019 8:03Re: autor buď vědomě zamlčuje nebo neví Sorry 1920 |
|
|
P. Golich 13.8.2019 8:07Takže za 10000 let tu bude teplota cca 200 stupňů Celsia? |
|
|
M. Šejna 13.8.2019 8:32pane Golichu pokud by rostl obsah CO2 v atmosfeře přištích 10 tisíc let o 2,5 ppm, jako v současností, pak za těch 10 tisíc let by bylo v atmosfeře nikoli současných 410 ppm, ale asi 25500 ppm. Při této koncentraci by těch 200°C bylo reálných. Naše potomky to ale nemusí děsit. Za prvé by tato koncentrace CO2 byla nedýchatelná. Za druhé: této koncentrace nelze dosáhnout, protože tolik uhlí, ropy a zemního plynu v zemské kůře není, aby se daly spálit. Za třetí: fotosyntéza nedopustí tak vysokou koncentraci CO2. |
|
|
J. Vrzal 13.8.2019 9:00Re: pane Golichu Jenze to CO2 roste protoze se otepluje. Jednoduse: vice tepla vice biomasy, ktera to CO2 produkuje. Typicky nastup doby ledove. Jakmile nastoupi, ochladi se, zmensi se mnozstvi biomasy a tudiz klesne i obsah CO2. |
|
|
M. Šejna 13.8.2019 9:59no jistě, pane Vrzale takže při 100°C bude ještě víc biomasy a při 200°C bude biomasy úúplně nejvíííc. :-D |
|
|
P. Rada 13.8.2019 9:14Re: pane Šejno Máte vesměs pravdu ale s tou fotosyntézou jako regulátorem se můžete zásadně mýlit. To prostě proto, že uhlík v biosféře cirkuluje v prakticky dokonalé rovnováze uhlíkového cyklu. Každá rostlina či živočich který vyroste zas při odumření uhlík uvolní. Nová ložiska uhlí už nikde nevznikají. Maximum hmotnosti celé biosféry se odhaduje na 550Gt a toto maximum lze udržet jen za stabilních podmínek a v blízkosti optima které mimo jiné udržuje i cca 100Gt uhlíku zamrzlého pod prrmafrostem. Při odchýklení od optima klesá množství uhlíku vázaného v biosféře. Geohistorie ukazuje, že po 80% doby existence života byla koncenterace uhlíku v atmosféře vyšší jak dnes a života celově méně s nižší rozmanitostí. Během těch stamilionů let sotva kdy biosféra dokázala uhlík odčerpat na úroven nižší jak dnes. O extrémě vyšších koncentracích které sami o sobě eliminují život nemluvě. |
|
|
A. Hrbek 13.8.2019 9:23Re: pane Šejno Malá oprava - ložiska uhlí v jeho nejranější formě - rašeliny neustále vznikají. Ale velmi pomalu a velmi málo. |
|
|
P. Rada 13.8.2019 9:38Re: pane Šejno Ano - rašelina a hlavně hluboko-mořské usazeniny jsou tou zatím mizivou nadějí. |
