5.12.2016 | Svátek má Jitka






KLIMA: Už dvacet let sopky mlčí

9.10.2012

Ve vzduchu je nejméně sopečného prachu za 50 let. Není divu, že v roce 1998 teploty poskočily nahoru.

Při mém vystoupení v Lidovém domě někteří odmítali uvěřit, že by sopečná činnost mohla mít nějaký větší vliv na teploty. A rovněž se někteří vzpírali uvěřit, že by nějak sluneční činnost mohla mít vliv na sopky. Ale je tomu tak.

Když vybuchne sopka, do atmosféry vychrlí oblaka sopečného prachu, což částečně zastíní Slunce. Výsledkem je sopečné ochlazení. Je řada způsobů, jak měřit, kolik je v atmosféře sopečného prachu. S jednou takovou metodou přišel Richard Keen z Coloradské university v Boulderu. Zjistil, že míra znečištění atmosféry sopečným prachem se dá odvodit z toho, jakou barvu má Měsíc při zatmění.

Wiki: "Zatmění Měsíce je astronomický jev, kdy měsíční kotouč je zastíněn planetou Zemí. Nastává při úplňku, pokud se Slunce, Země a Měsíc ocitnou v jedné přímce."

Obrázek č 1: Vlevo je zatmění Měsíce při atmosféře silně znečištěné sopečným prachem. Vpravo zatmění při čisté atmosféře. V angličtině proto existuje úsloví "once in a blue moon" (asi jako "jednou za uherský měsíc), což znamená "velmi zřídka". Úsloví odráží skutečnost, že tak silné sopečné erupce, aby byl Měsíc při zatmění modrý, jsou vzácné. (SpaceWeather.com)

Richard Keen se tímto jevem zabývá už od 80.let. Jeho údaje ukazují, že stratosféra Země je dnes nejčistší za posledních 50 roků. "Od roku 1996 jsou zatmění jasná, co znamená, že stratosféra obsahuje relativně málo sopečných aerosolů. Je to nejdelší období s čistou stratosférou od roku 1960."

Obrázek č. 2: Měnící se průhlednost atmosféry za bezoblačného počasí. Vidíte, že žijeme v mimořádném období, kdy už 20 let nevybouchla žádná velká sopka a prachu je v atmosféře minimum. (Keen)

V roce 2008 na konferenci SORCE Keen řekl: "Záznamy o úplňcích ukazují, že v posledních 10 letech byla atmosféra velmi čistá, což přispělo k oteplení asi o 0,2°C."

Susan Solomonová z IPCC to komentovala, že kdyby na klima působily jen sopky, pak by podle toho, co říká Keen v druhé půli 20.století musely mít ochlazující vliv. (So over the past 60 years, there would have been a slight cooling trend if volcanic haze were the only influence on climate, she says.). S tím lze souhlasit - nebýt sopek, tak by se solární maxima kolem 1960, 1980 a 1990 bývala projevila oteplením hned a silněji.

Obrázek č. 3 Jaký vliv na teploty mají sopky podle Keena? V roce 1991 byl poslední velký výbuch sopky (Pinatubo). Do roku 1997 se sopečný prach rozptýlil a usadil. Nebe se vyčistilo a to přispělo ke skokovému oteplení v El Niňo roce 1998. Na této úrovni se teploty i sopečná aktivita od té doby drží. (Keen)

Obrázek č. 4: Zde vidíte přehled velkých sopečných výbuchů od roku 1860. Graf je ze Čtvrté zprávy IPCC (Zdroj)

Obrázek č. 5: Stoupencům IPCC by nemělo dělat problémy uznat, že sopky jako Agung, El Chichon či Pinatubo mohou mít vliv na teploty. Modely IPCC sopečnému ochlazení přikládají váhu velikou. http://www.ipcc.ch/publications_and_data/ar4/wg1/en/figure-9-5.html

Ale co globální stmívání?

Obrázek č. 6: Možná namítnete, že za posledních 15 let naopak aerosolů v atmosféře přibylo, kvůli tomu jak ovzduší znečišťují v Číně. (Zhang 2010) Říká se tomu přece "globální stmívání" - global dimming. Jenže stmívání je pouze malý jev lokálního významu (viz P. Alpert 2005). Lidská produkce aerosolů je ve srovnání se sopkami nepatrná. A nelze prokázat, že ten či onen drobný výkyv aerosolů v atmosféře mají na svědomí lidé. Křivka stále kolísá a vytrhnout si z toho pár let, kdy zrovna chvilku náhodou jde nahoru, není moc průkazné.

Obrázek č. 7: Ve srovnání se sopkami je lidská produkce aerosolů zanedbatelná. Takže když sečtete celkově globální stmívání plus pokles sopečné aktivity, celkovým výsledkem je čistší atmosféra a oteplení. (Zhao)

Souvislost sopek se sluneční aktivitou

Všimněte si, že za poslední půl století k největším sopečným erupcím došlo vždy krátce po rekordním vzestupu sluneční aktivity. Nastupující solární oteplení bylo pokaždé vymazáno či oddáleno sopečným ochlazením.

Obrázek č. 8: Pokud nastavíme vhodné měřítko, vývoj teplot velmi přesně kopíruje vývoj sluneční aktivity. Až na období, kdy klima ovlivnily sopky. Posledních 15 let sluneční činnost už nerostla, přesto teploty poskočily nahoru. Pokles sopečné činnosti k tomu mohl přispět. Když se rozptýlil sopečný prach, konečně se mohlo - se zpožděním - projevit solární oteplení z 21. a 22.cyklu. (HadCRUT3 vs Lockwood 2004 zdroj)

Cyklus slunečních skvrn je asi 11 let dlouhý (někdy kratší, někdy delší). Říká se mu také Schwabeho cyklus. Tyto cykly se číslují od cyklu jedna v 18.století, pro starší období nemáme dostatečně přesné údaje.

* 19.cyklus (1954-64) – vrchol v roce 1958 --> Výbuch sopky Agung 1963 na Bali

* 21.cyklus (1976-86) – vrchol v roce 1979 --> Výbuch sopky El Chichon 1982 v Mexiku

* 22.cyklus (1986-1996) – vrchol v roce 1989 --> Výbuch sopky Pinatubo 1991 na Filipínách (Wiki)

Obrázek č. 9: Nahoře sopečná aktivita (stupnice vpravo, AI, acidity index, z ledovců v Grónsku). Dole sluneční aktivita (stupnice vlevo). (Střeštík 2003)

Zdá se, že sopečná činnost bývá nejvyšší, když je sluneční činnost nejslabší. I v našich třech případech tedy sopečnou činnost vyvolalo nikoli samo solární maximum, ale spíše prudký pokles z maxima do minima. Čím výše se vyšplháte, tím prudší je pak pád dolů.

Stothers (1989) po analýze údajů o sopečné činnosti z let 1500-1980 našel dvě slabé, ale statisticky významné periody cca 11 a 80 let odpovídající stejně dlouhým cyklům solárním. Nízká sluneční aktivita obecně odpovídá zesílené vulkanické činnosti a naopak.

To je také odpověď na novinku v repertoáru alarmistů (Gifford Miller 2012), kteří chtějí zpochybňovat vliv Slunce na klima. Že prý za malou dobu ledovou nemohl pokles sluneční aktivity, ale sopky. Jenže co bylo příčinou vzestupu sopečné činnosti?

Také je zajímavé si všimnout, že k výbuchu sopky Tambora (1815) v Indonésii došlo právě v době rychlého solárního poklesu z maxima do minima. V době Daltonova solárního minima. Byl to největší sopečný výbuch za dobu záznamů. Rok 1816 byl "rok bez léta", tak velké bylo následné sopečné ochlazení.

Sopkami by se také dalo vysvětlit, proč v 60. a 70.letech bylo tak chladno, ačkoli solární cyklus číslo 19 byl tak silný. Tehdejší ochlazení dokonce vstoupilo do naší kultury v podobě paniky globálního ochlazování – objevily se obavy, zda už nezačíná nová doba ledová. Viz třeba známý článek v časopise Newsweek z roku 1975 nebo výroky Huberta Lamba, zakladatele klimatologického ústavu CRU.

Zatím to tedy vypadá, že ve 20. století teploty velmi úzce sledovaly vývoj sluneční aktivity. A těch několik okamžiků, kdy to mu tak není, můžeme vysvětlit převážně vlivem sopek.

REFERENCE:

Lunar eclipse may shed light on climate change. (/NewScientist 3. března 2008)http://www.newscientist.com/article/dn13376-lunar-eclipse-may-shed-light-on-climate-change.html

Richard A.Keen. Volcanoes and Climate since 1960: what does the Moon have to say ? ( Presentation, University of Colordo in Boulder)http://lasp.colorado.edu/sorce/news/2008ScienceMeeting/doc/Session4/S4_05_Keen.pdf

http://spaceweather.com/archive.php?view=1&day=19&month=12&year=2010

D.Hofmann, R.Keen et al. Surface-Based Observations of Volcanic Emissions to the Stratosphere (Volcanism and the Earth’s Atmosphere Geophysical Monograph 139 Copyright 2003 by the American Geophysical Union)http://www.atmos.uwyo.edu/~deshler/articles/Hofmann_04_Chapman_Monog.pdf

P.Kubala. Letošní zatmění Měsíce vyvolalo diskusi o klimatických změnách. Rozhlas 10.3.2008http://www.rozhlas.cz/vedaarchiv/vesmir/_zprava/432407

Jaroslav Střeštík. Possible correlation between solar and volcanic activity in a long-term scale (In: Solar variability as an input to the Earth's environment. International Solar Cycle Studies (ISCS) Symposium, 23 - 28 June 2003, Tatranská Lomnica, Slovak Republic. Ed.: A. Wilson)http://articles.adsabs.harvard.edu//full/2003ESASP.535..393S/0000395.000.html

Alpert, P., P. Kishcha, Y. J. Kaufman and R. Schwarzbard, "Global Dimming or Local Dimming? — Effect of Urbanization on Sunlight Availability" (Geophysical Research Letters 2005)http://www.agu.org/pubs/crossref/2005.../2005GL023320.shtml

J.Zhang, J.S.Reid. A decadal regional and global trend analysis of the aerosol optical depth using a data-assimilation grade over-water MODIS and Level 2 MISR aerosol products (Atmos. Chem. Phys., 10, 10949–10963, 2010) http://www.dtic.mil/cgi-bin/GetTRDoc?AD=ADA536971

X. Zhao. Long-term Trend of Aerosol Optical Thickness in Support of Studying Solar Dimming and Brightening (Earth Radiation Budget Workshop 2010 École Normale Supérieure (ENS), Paris, France September 13-16, 2010)http://meghatropiques.ipsl.polytechnique.fr/erb2010/dmdocuments/DAY4/55-Aerosol_Trend_Zhao.pdf

Stothers, R.B. Volcanic eruptions and solar activity. (J. Geophys. Res., 1989)http://pubs.giss.nasa.gov/docs/1989/1989_Stothers_1.pdf

******************************************************

(Diskutovat můžete i na: www.klimaskeptik.cz/diskuse)
www.klimaskeptik.cz
Převzato z Kremlik.blog.idnes.cz se souhlasem autora.



Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Diskuse


B. Volarik
18:26
9.10.2012

P. Krasny
12:15
9.10.2012

počet příspěvků: 2, poslední 9.10.2012 06:26









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.