16.12.2017 | Svátek má Albína


KLIMA: Tyhle děti nepotřebují solární panely

26.5.2016

O utrácení miliard dolarů ve jménu boje s klimatickými změnami v zemích, kde lidé potřebují pomoc s tuberkulózou, malárií a hladomorem

Od konce konference OSN o klimatických změnách (odehrávala se v Paříži od 30. listopadu do 11. prosince 2015) se bohaté země a rozvojové organizace mohou přetrhnout, aby se zařadily mezi cool skupinu financující „klimatickou pomoc“. To je hezké, ale prakticky to znamená, že těm, kteří jsou na tom na světě nejhůř, říkáme: nepotřebujete léky, sítě proti komárům ani pořádné jídlo, nýbrž solární panely. A to je strašná zpráva.

9. října prezident Světové banky Jim Yong Kim slíbil navýšit o jednu třetinu přímé klimatické investice, díky čemuž se nyní celkové roční pomoci pro rok 2020 odhadují na 29 miliard amerických dolarů. Ještě v září se čínský prezident Xi Jinping zavázal dorovnat Obamův plánovaný příspěvek do zelenoklimatického fondu GFC OSN čítající tři miliardy dolarů a Velká Británie by do pěti let měla převést 8,9 miliardy dolarů ze svého rozpočtu mezinárodní pomoci na pomoc klimatickou. Francie slibuje zvýšit roční příspěvek do roku 2020 na 5,6 miliardy (oproti dnešním 3,4 miliardám) a Africká rozvojová banka chce klimatické investice ve stejném termínu ztrojnásobit až na pět miliard, tedy na 40 % celého svého portfolia.

Všechny tyhle sliby mají šest let staré kořeny v chaosu kodaňského klimatického summitu, na kterém se vyspělé státy unáhleně zavázaly do roku 2020 zvýšit platby pro „klimatické financování“ chudých zemí na 100 miliard dolarů ročně. Samotná viceprezidentka a zvláštní zmocněnkyně pro klimatické změny Světové banky Rachel Kyteová nedávno pro The Guardian přiznala, že je to číslo, které se na ničem nezakládá a vzniklo ve vzduchoprázdnu v rámci snah sjednat na poslední chvíli alespoň nějakou dohodu. Jenže přesto se na splnění téhle částky pohlíží jako cíl zásadní pro úspěch nedávného pařížského setkání.

Je to hluboce znepokojivé, protože peníze na klimatické záležitosti se odvádějí na úkor zlepšení veřejného zdraví, vzdělání a hospodářského rozvoje. OECD provedla analýzu asi 70 % celkové globální rozvojové pomoci a zjistila, že na věci související s klimatem se vynaloží zhruba jeden americký dolar ze čtyř.

Jenže ve světě, kde na podvýživu ročně zemře minimálně 1,4 milionu dětí, 1,2 miliardy lidí musí přežívat v extrémní chudobě a 2,6 miliardy se musí obejít bez čisté pitné vody a základní hygieny, je stále výraznější důraz na klimatickou pomoc nemorální.

A nepřekvapivé jsou i výsledky online ankety MY World 2015, kterou si zadala OSN. Přes osm milionů účastníků z celého světa mělo odpovědět na jednoduchou otázku „Co je pro vás nejdůležitější?“. Mezi obyvateli těch nejchudších zemí „boj proti změně klimatu“ tragicky propadl a z celkového počtu 16 kategorií skončil s velkým odstupem poslední. Občané třetího světa naopak zařadili mezi nejdůležitější otázky „dobré vzdělání“, „lepší zdravotní péči“, „lepší pracovní příležitosti“, „férovou a odpovědnou vládu“ a „dostupnější výživné jídlo“.

Podle nedávno zveřejněné studie Neha Raykara a Ramanana Laximanarayana z Indické nadace veřejného zdraví by stačilo jen 570 milionů dolarů ročně – tedy 0,57 % ze stomiliardového klimatického rozpočtu – k tomu, aby se do roku 2025 předešlo celé polovině úmrtí způsobených malárií. Přímá preventivní opatření (jako třeba sítě proti komárům) by tak mohla každý rok podle odhadů zachránit 300 000 životů.

Když místo lepšího zdravotnictví nebo škol dáme těm nejhůř strádajícím solární panely, je to neomluvitelná sebestřednost. Zdroje zelené energie mohou být fajn pro provoz jedné žárovky nebo k nabití telefonu, ale pro boj s energetickou nesoběstačností těch nejchudších zemí jsou v zásadě zbytečné.

Podle zdrojů Světové zdravotnické organizace trpí tři miliardy lidí na celém světě ve svých domovech znečištěním vzduchu, protože jsou nuceni pálit kvůli přípravě jídla dřevo, uhlí nebo hnůj. Jsou to lidé, kteří hned teď potřebují přístup k dostupné a spolehlivé elektřině. A přesto je rozvoj čistých alternativ k pálení škodlivin podfinancovaný, protože nejsou považovány za „obnovitelné“.

V roce 2014 vyšla zajímavá studie Centra Globálního rozvoje, ve které se píše: „Více než 60 milionů dalších lidí v chudých zemích by mohlo získat přístup k elektřině, jestliže by Overseas Private Investment Corporation“ (instituce americké vlády, která financuje rozvojové programy) „bylo umožněno investovat nejen do obnovitelných zdrojů, ale také do zemního plynu.“

Aby se efektivně vyřešil problém globálního oteplování, bude potřeba dlouhodobých inovací, díky kterým bude zelená energie dostupná všem. Bohaté země se snaží, co mohou, aby vypadaly ekologicky a velkoryse, zatímco ty chudé se tlačí ve frontě na obdržení dotací. Ve skutečnosti však není klima oblastí, ve které mohou vyspělé země pomoci nejlépe, a ani tou, ve které ty rozvojové pomoc chtějí nebo potřebují.

Autor je autorem knih „Skeptický ekolog“ a „Zchlaďte hlavy“, ředitelem Copenhagen Consensus Center a externím profesorem na Copenhagen Business School.

Převzato z časopisu Laissez Faire se souhlasem redakce



Diskuse


R. Tichý
13:24
26.5.2016

P. Selinger
10:56
26.5.2016

M. Prokop
11:59
26.5.2016

R. Langer
12:32
26.5.2016

M. Prokop
9:53
26.5.2016

M. Mýval
8:24
26.5.2016

P. Rada
8:45
26.5.2016

o. istvanfy
11:25
26.5.2016

M. Šejna
8:01
26.5.2016

P. Rada
8:40
26.5.2016

M. Pivoda
20:41
26.5.2016

M. Prokop
21:27
26.5.2016

M. Pivoda
8:03
27.5.2016

P. Rada
7:25
26.5.2016

M. Dvořák 891
7:56
26.5.2016

P. Rada
8:13
26.5.2016

J. Lepka
8:15
26.5.2016

P. Rada
8:43
26.5.2016

M. Prokop
12:01
26.5.2016

M. Prokop
9:57
26.5.2016

M. Červeňák
7:10
26.5.2016

P. Rada
7:38
26.5.2016

J. Lepka
8:20
26.5.2016

M. Šejna
8:29
26.5.2016

počet příspěvků: 43, poslední 27.5.2016 08:03









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.