25.9.2016 | Svátek má Zlata






KLIMA: Lomborgovo dvojí klopýtnutí

29.8.2011

Ve čtvrtečních Hospodářských novinách z 25.8.2011 byl otištěn Lomborgův článek Zákazy: snadná, ale špatná cestas spodtitulkem Globální oteplování vyřešíme pouze tak, že zajistíme, aby alternativní technologie byly lepší než ty současné.

Populární autor se pozastavuje nad politikou zákazů a příkazů v našem boji proti vypouštění emisí CO2 a tím v našem oprávněném boji se škodlivým globálním oteplováním podle slov autora. Daň z uhlíku by se podle Lomborga měla rovnat jeho škodlivosti, opět podle slov autora. V polovičním rozsahu článku vtipně komentuje příkazy k hromadnému užívání kompaktních žárovek (CFL) namísto starých klasických žárovek, kde světlo pochází z rozžhaveného vlákna. Předkládá taky důkazy o tom, jak jsme naletěli na jednostranné, jako-ekonomické a jako-ekologické argumenty. Vlastně jsme nenaletěli my, ale naši politici nebo jejich poradci, a média nás přesvědčovala, že zákaz klasických žárovek je to nejlepší, co mohli politici vymyslet. Pak Lomborg probírá, co je míněno slovem luxus, který si naše planeta prý nemůže dovolit podle jednoho europoslance. Jsou to otevřené krby nebo klimatizace či auta tam, kde existuje veřejná doprava? Co všechno bude označeno za luxus a co bude nutné zakázat? A jak je to s naším požadavkem na neustálý ekonomický růst? Tím vším autor naláká čtenáře, protože mu připadá, že Lomborg má v tom všem pravdu, protože jeho věty o žárovkách a o tak zvaném luxusu jsou pravdivé. A s tím se svezly také věty o škodlivosti uhlíku a o nebezpečném globálním oteplování. Když měl pravdu v tom prvém, o žárovkách a luxusu, má pravdu nejspíš i v tom druhém. Má ji ve skutečnosti?

Jak z úvodních, tak závěrečných vět, vyplývají dva zásadní omyly autora, který není neprávem ředitelem Centra Kodaňského konsenzu. Především věří, že globální oteplování ohrožuje lidstvo, věří, že to je v historii planety Země jev ojedinělý. Budiž mu odpuštěno, že nezná nic z geologické minulosti Země. Proč se potom plete do diskusí o globálním oteplení, proč připouští, že se tím lidstvo řítí do záhuby? K velmi rychlému rozvoji biologických druhů a především savců došlo na příklad v první polovině miocénu (před 23 až 15 miliony let) a to bylo tepleji než dnes. Nebo nám snad nezáleží na množství biologických druhů na Zemi? Přesuňme se z biologických druhů na člověka. Ještě v první třetině holocénu (před 9 až 6 tisíci let) bylo o 1oC, někde až o 3oC tepleji než dnes a to byly ty časy, kdy se lidé učili zemědělství. To snad nebyl pokrok i z hlediska ekonoma? Vadila vyšší teplota při rozvoji prvních kultur lidské společnosti? Zřetelně ne. Středověká teplá perioda v Evropě s teplotami o 0,5oC až 1,5oC vyššími než dnes, místy i o víc, byla dobou ekonomického růstu a duchovního vzepětí, dokumentovaná například gotickými katedrálami. Na tu dobu jsme právem hrdí, i když bylo tepleji než v současnosti.

A to zatím nepopisuju prolhanost katastrofických scénářů o důsledcích oteplení snad o 1oC, snad až o 3oC za padesát, sto let, nepíšu o tom, jak nás podle jakýchsi scénářů zahubí hladomory, pohltí moře a co zůstane, to spláchnou hurikány. Ale o tom při příští příležitosti, stejně jako o tom, jak nás mohou numerické modely mylně informovat. Zatím si bereme ponaučení z historie Země. Tu by měl každý alespoň v kostce znát, když chce přizvukovat katastrofickým prognózám. A ty nejenže Lomborg nevyvrací, ale dokonce je ochoten učinit potřebná opatření, aby se nám neoteplovalo, protože oteplování v míře několika stupňů bylo bez spolehlivých vědeckých důkazů deklarováno jako zhoubné. Lomborg se bude jen mírně lišit od alarmistů, protože bude postupovat racionálně a demokraticky. Právě pro tuto mírnost odlišností se zřejmě stal ředitelem Centra Kodaňského konsenzu. Jde přeci o ten konsenzus.

Druhým zásadním omylem Lomborga je převzetí neplatné hypotézy, že za současné globální oteplování může skleníkový efekt a v podání popularizátorů a politiků to jsou především emise CO2 vypouštěné hlavně industriální činností lidmi od počátku 19. století. Pro posouzení skleníkové hypotézy je rozhodující výsledek experimentů. Protože není v lidských silách provést experiment obsahující celou Zemi, jsme odkázáni na studia experimentů, které provedla sama příroda v minulosti. Z nich vyplývá, že ani v období pleistocénu, ani holocénu nenacházíme jediný případ, kdy by byla teplá perioda způsobená vzrůstem obsahu CO2 v atmosféře. Naopak jsou dokumentované klimatické změny probíhající proti působení skleníkového efektu. Byly zjištěny teplotní výkyvy trvající stovky let s teplotami výrazně vyššími, než je současná globální teplota, a koncentrace CO2 tehdy nestoupla nad 300 ppm. Vyplývá z toho, že na současné oteplení působí dominantně jiné faktory než skleníkový efekt, jehož vliv sice existuje, ale není hlavním činitelem. Z čehož usuzuji, že současné snahy o zastavení růstu obsahu CO2 nebudou podstatně zpomalovat nebo dokonce zastavovat vzrůst teploty.Navíc současné globální oteplování je nepochybně přechodem od nepříznivých nízkých teplot 15. až 18. století, z tak zvané Malé doby ledové k průměrným teplotám holocénu, tedy naší meziledové doby (posledních 11 500 let). Určitý podíl na tomto posunu globálních teplot skleníkový efekt, tedy hlavně CO2 má, ale míra tohoto podílu rozhodně není dominantní. Název Malá doba ledová je spíš básnická nadsázka, kterou je označovaná jedna nedávná chladná oscilace z devíti chladných period v posledních 11 500 letech. Ujala se, i když přeháněla, opravdové doby ledové ve skutečnosti trvaly kolem 100 000 let a byly mrazivé, souvislý ledovec v poslední ledové době sahal až do severní Moravy. Také Lomborgovy básnické ekonomické nadsázky jsou líbivé, ale postrádají vědecky dokumentovaný základ o scestnosti našeho boje s globálním oteplením a o nesmyslnosti vět o škodlivém růstu koncentrace oxidu uhličitého ve vzduchu nebo o škodlivosti uhlíku. Ani koncentrace 400 ppm, to je zhruba 400 molekul CO2 v jednom milionu atomů ostatních plynů, tedy kyslíku a dusíku a dále vodních par a dalších malých příměsí, tedy ani uvedená přibližná dnešní koncentrace, ani její vzrůst řekněme na 500 ppm nemůžeme označit za škodlivé. A že by byl uhlík škodlivý, to už je úplný nesmysl. To by všechno živé bylo škodlivé, protože v těle živých organismů je koncentrace uhlíku mnohonásobně vyšší než v atmosféře.

Lomborg jako zkušený ekonom by nám měl spočítat, kolik nás bude stát uvedená hra na uhlíkového škůdce a měl by provést podobné srovnání jako v příběhu o žárovkách. Ať každý ví, na kolik ho přijde tento nesmysl prosazovaný většinou politiků, velkou převahou médií, ale nikoliv většinou vědců. Těch se nikdo neptal. Žádný průzkum mínění vědců se nekonal.

Autor je profesorem pedologie a půdní fyziky. Napsal spolu s profesorem D.R. Nielsenem knihu Facts About Global Warming, Catena, 2010, 227 stran.



Přidejte zkušenost se svou porodnicí na eMimino.cz
Přidejte zkušenost se svou porodnicí na eMimino.cz

pomůžete tak jiným maminkám, které mají porod před sebou.

Diskuse


F. Eliáš
17:59
29.8.2011

P. Rada
18:40
29.8.2011

B. Rybák
19:54
30.8.2011

T. Valek
18:40
29.8.2011

A. Uhlíř
12:26
29.8.2011

V. Kremlik
10:42
29.8.2011

P. Rada
10:56
29.8.2011

B. Rybák
10:30
1.9.2011

M. Šejna
10:26
29.8.2011

V. Kremlik
10:40
29.8.2011

P. Rada
10:52
29.8.2011

M. Šejna
11:21
29.8.2011

P. Rada
15:28
29.8.2011

M. Šejna
17:28
29.8.2011

B. Rybák
10:36
1.9.2011

P. Rada
8:30
29.8.2011

R. Gramblička
8:51
29.8.2011

P. Rada
10:44
29.8.2011

K. Janyška
9:30
29.8.2011

R. Gramblička
9:46
29.8.2011

L. Soukal
9:49
29.8.2011

P. Rada
10:58
29.8.2011

B. Uhlich
20:14
29.8.2011

J. Špinka
11:19
29.8.2011

P. Rada
15:48
29.8.2011

L. Soukal
8:23
29.8.2011

B. Uhlich
20:22
29.8.2011

K. Janyška
7:29
29.8.2011

B. Volarik
7:23
29.8.2011

J. Hejna
7:11
29.8.2011

počet příspěvků: 30, poslední 1.9.2011 10:36









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.