25.9.2016 | Svátek má Zlata






KLIMA: Geoengineering v Půlnočním království

17.10.2011

Ekologičtí aktivisté prosazují zákaz pokusu, který má ověřit technické prostředky pro ochlazení pozemského klimatu pomocí tzv. geoengineeringu. Situace jako vystřižená z pohádky o pyšné princezně Krasomile z Půlnočního království, kde se nesmí zpívat a kde se odvolává, co se slíbilo, a slibuje, co se odvolalo.

V říjnu 2011 se měl nad anglickým Norfolkem vznášet obrovský balón. Nad tím by se asi nikdo nepozastavil. Jenže k balónu měla vést ze země asi kilometr dlouhá hadice. Ani to není důvod ke znepokojení. Avšak touto hadicí měla být do výšky čerpána voda a rozstřikována v drobných kapkách do ovzduší. To by samo o sobě také nevzbudilo vášně. Celá "balónová" akce však měla být jedním z prvních testů koncepce označované jako "geoengineering". A to je pro ekologické aktivisty pádný důvod k tomu, aby balón s hadicí a sprchou nad Norfolk nevzlétl.

Britský Engineering and Physical Sciences Council, který projekt s akronymem SPICE (Stratospheric Particle Injection for Climate Engineering) řídí, rozhodl vypuštění balónu a sprchování nebe nad Norfolkem přinejmenším na půl roku odložit. Během těchto šesti měsíců zváží, jestli by nebylo lepší uložit SPICE někam na dno šuplíku nebo rovnou k ledu. Engineering and Physical Sciences Council se o tom poradí se "zúčastněnými stranami". Tedy především s ekologickými aktivisty. Ti už mají o projektu jasno. Podle ekologické organizace ETC je SPICE "čistou provokací, která ničemu nepomůže". Aktivista George Monbiot zase označil SPICE za "vyloženou ztrátu času" a za "atmosférickou liposukci".

Geoengineering si klade za cíl zásahy do prostředí naší planety, které by mohly například zvrátit nežádoucí efekty globálního oteplení. Zjednodušeně řečeno, geoengineeringem bychom mohli vyvolal "globální ochlazení", které by kompenzovalo globální oteplení a nastolilo by na Zemi zase standardní poměry. Vyznavači tohoto oboru uvažují například o možnosti rozptýlit ve stratosféře částice, které by odrážely sluneční záření a umožnily tak ochlazení zemské atmosféry. K něčemu podobnému dochází po velkých sopečných erupcích. Například po výbuchu vulkánu Pinatubo na Filipínách v roce 1991 se dostalo do stratosféry velké množství aerosolů. Ty zafungovaly jako slunečník, zastínily zemský povrch a teplota zemské atmosféry poklesla v důsledku toho v následujících dvou rocích o 1°C.

Projekt SPICE nechce ochlazovat ani Norfolk ani Zemi. Nechce zasahovat do dění ve stratosféře. Jeho autoři si chtěli jen v malém vyzkoušet, jestli by takové rozprašování částic bylo vůbec technicky proveditelné. Všichni zúčastnění i nezúčastnění se shodují na tom, že osprchovaní kusu Norfolku nemůže mít na tamější přírodu negativní vliv. O vlivu globálním nemůže být už vůbec řeč. Ani to nic nemění na faktu, že ekologičtí aktivisté požadují zrušení projektu SPICE.

A důvod? Ekologická organizace ETC tvrdí, že projekty, jako je SPICE, mohou "podkopat mezinárodní dohody o ochraně pozemského klimatu". Jsou tedy "závadné" z ryze ideologických hledisek. Ochrana klimatu je podle ekologických aktivistů smrtelně vážná věc a priorita prvního řádu. Lidstvo by pro ni mělo udělat vše, co je v jeho silách, a ať to stojí, co to stojí. Oteplování Země musíme zabránit i za cenu nepopulárních opatření, jako je omezení výroby a spotřeby v ekonomicky rozvinutých zemích. Kupodivu, některé způsoby boje s globálním oteplením (např. geoengineering) chtějí ekologičtí aktivisté předem diskvalifikovat. Neměli bychom ani zkoušet, zda jsou technicky schůdné. To je pro vědce jen těžko přijatelné.

Ve vědě nikdy nevíte, jak váš experiment dopadne. Jistě, máte nějakou představu a s určitou pravděpodobností očekáváte určitý výsledek. Ale jistí si být nemůžete, dokud není experiment u konce a jeho výsledky nejsou vyhodnoceny. Pokud někdo tvrdí, že dopředu se stoprocentní jistotou ví, jak vědecké experimenty dopadnou, pak se buď mýlí anebo jeho experimenty nejsou vědecké.

Vztah k experimentům odlišuje vědce od "hlasatelů pravd". Skutečný vědec připouští vždy určitou míru nejistoty a jeho soudy obvykle obsahují formulace jako "s vysokou pravděpodobností" nebo "nemůžeme úplně vyloučit". Vědec předem počítá s tím, že se může zmýlit a že proto musí výsledky svých pokusů ověřova. Nečiní si nárok na odhalení absolutní pravdy, která pak zůstane na tisíciletí vytesána do kamene a nezmění se na ní ani čárka. Díky tomu vědci posouvají hranice poznání postupně vpřed. Isaac Newton měl při formulaci zákonů, jimiž se řídí pohyb těles, "skoro pravdu". Albert Einstein ukázal, že Newtonovy zákony tak úplně neplatí při rychlostech blízkých rychlosti světla ve vakuu a Newtonovu "skoropravdu" poopravil. Pokud se potvrdí nedávné zjištění, že se neutrina pohybují nadsvětelnou rychlostí, pak se i Einsteinovy teorie stanou "skoropravdou", kterou další fyzikové zdokonalí. Ani pak nebudeme vědět o pohybu těles vše a další překvapení nejsou vyloučena.

Hlasatelé pravd se na rozdíl od vědců od samého začátku nemýlí. Vědí se stoprocentní jistotou, jak se věci mají a jak by se měly řešit všechny problémy. Mají jasno v tom, co má cenu zkoumat a co ne. Vědí, jak pokusy dopadnou, a sami ani žádné experimenty neprovádějí. Nemají data, která by mohli korigovat. Jakoukoli korekci svých názorů odmítají.

Vědci nemohou ignorovat obavy veřejnosti, jakkoli jsou nepodložené či dokonce nesmyslné. Povinností vědců je diskutovat, vysvětlovat, šířit osvětu. Zároveň je ale jejich povinností, neslevovat nic z vědeckých zásad a nedovolit, aby se pod tlakem zpanikařené veřejnosti proměnili na "hlasatele pravd". Společnost by jim měla vytvořit prostor nejen k diskusi, ale především k tomu, co umějí nejlépe – tedy k bádání.

Na první pohled je ve výzkumu geoengineeringu vše v pořádku. Zdá se, že svět je v tomto ohledu "zemí krále Miroslava", kde je zpívání – tedy bádání – povoleno. Na 10. konferenci zemí přistupujících k Úmluvě o biologické rozmanitosti konané v roce 2010 v Nagoji se zástupci 193 zemí dohodli, že "nebudou prováděny žádné aktivity na poli geoengineeringu, jež by mohly narušit druhovou rozmanitost, dokud nebudou k dispozici dostatečné vědecké důkazy, jež prokážou oprávněnost takových aktivit a prokážou, že jsme s to odhadnout rizika těchto aktivit pro životní prostředí a druhovou rozmanitost a dále rizika sociálních, ekonomických a kulturních dopadů." V Nagoji tak bylo de facto přijato moratorium na geoengineering. Ovšem s jednou zajímavou výjimkou. A tou jsou "maloplošné výzkumné studie"! Ty dohoda z Nagoje povoluje.

Ekologičtí aktivisté nyní vyvíjejí velký tlak na to, aby se svět proměnil na "Půlnoční království", kde je zpívání (tj. bádání) zakázáno. Výzkum sice nezdržuje lidi od práce, jako tomu bylo se zpěvem v Půlnočním království, ale "podkopává mezinárodní dohody o ochraně pozemského klimatu". Ekologičtí aktivisté proto nutí naše "krále", aby se chovali jako nerozhodný vladař Půlnočního království a odvolali to, co v Nagoji slíbili - tedy souhlas s maloplošnými výzkumy. A také aby slíbili, co odvolali – tedy že v odporu proti výzkumu na poli geoengineeringu vytrvají.

Projekt SPICE není maloplošnou geoengineeringovou výzkumnou studií, protože nezasahuje do životního prostředí. Pro ETC a jiné paranoidní ekologické aktivisty je však "trojským koněm", s kterým má velkoplošný geoengineering proklouznout do reality našich všedních dní. S takovou "logikou houpacího koně" lze požadovat zákaz prakticky jakéhokoli výzkumu. Vývoj očkovací látky lze vydávat za přípravu na biologickou válku a výzkum hlubin vesmíru za osnování komplotu s mimozemšťany.

Ekologičtí aktivisté se v boji proti projektu SPICE ohánějí lidskými právy. Konkrétně právem prosadit zákaz geoengineeringu a jeho výzkumu. Na ruku jim jde Evropský parlament deklarací, která "vyjadřuje odpor k návrhům na velkoplošný geoengineering". Ekologickým aktivistům však nejde o právo, nýbrž o pravomoci. To je nejen zásadní rozdíl, ale také kardinální problém. Pokud má jakýkoli kolektiv, vesnickou fotbalovou jedenáctkou počínaje a lidstvem konče, slušně fungovat, musí mít pravomoci ti, kdo nesou za rozhodování zodpovědnost. Ekologičtí aktivisté ale rádi lížou smetanu pravomocí a neradi koušou do tvrdé kůrky zodpovědnosti. Významně přispívají k formování společnosti, kde jedni mají pravomoci bez zodpovědnosti a druzí naopak zodpovědnost bez pravomocí. Nastolují chaos, v kterém už si zodpovědnost připouští jen málokdo a většina společnosti se pouze rve o to, kdo si přisvojí více pravomocí a kdo bude určovat pravidla hry tak, jak mu to vyhovuje. Není zapotřebí bujné fantazie k tomu, abychom si dokázali představit, kam asi taková společnost směřuje. Stačí se podívat kolem sebe.

Pokud by vědci na tuhle hru přistoupili, pak to může mít neblahé následky. Selžou-li například všechny recepty kalkulující s biopalivy, solární či větrnou energií a dalšími lukrativními zelenými kšefty současnosti, pak se mohou naši potomci začít v nouzi nejvyšší shánět po geoengineeringu. Jenže to už může být na rozjíždění výzkumu v této oblasti pozdě.

A tak je velmi důležité, aby se nad Norfolkem kropilo nebe z balónu. Nejen kvůli datům, která nelze získat laboratorními testy a počítačovými modely. Ale i proto, abychom nepropadli iracionálním praktikám "hlasatelů pravd" a aby se ukázalo, zda se obavy odpůrců projektu SPICE zakládají na pravdě. Balón s hadicí a sprchou mezinárodní jednání o ochraně zemského klimatu neohrozí. Může je paradoxně postavit na pevnější základy, když umožní nahradit ideologická dogmata "tvrdými" vědeckými daty.

Pokud jsou si ekologičtí aktivisté jisti svou "absolutní pravdou" o neúspěchu projektu SPICE, pak by mělo být v jejich vlastním zájmu, aby pokus proběhl a geoengineering se v něm "historicky znemožnil" (jak říká jiný král a císař v jiném českém filmu). Z toho, jak proti balónu nad Norfolkem brojí, můžeme usuzovat, že se tak úplně pevní v kramflecích necítí.

Převzato z blogu JaroslavPetr.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora



Oblékněte dítě hezky a levně
Oblékněte dítě hezky a levně

Nakupujte v dětském bazárku eMimino.cz.

Diskuse


B. Rybák
14:02
19.10.2011

R. Gramblička
xxx
12:57
17.10.2011

M. Stuchlik
23:11
17.10.2011

M. Šejna
10:45
17.10.2011

B. Rybák
13:47
19.10.2011

J. Hejna
9:20
17.10.2011

J. Skála
9:05
17.10.2011

P. Nejedlý
9:15
17.10.2011

L. Kubeš
12:23
17.10.2011

M. Stuchlik
23:10
17.10.2011

počet příspěvků: 10, poslední 19.10.2011 02:02









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.