18.4.2024 | Svátek má Valérie


KLIMA: Bojujme s ochlazováním!

12.12.2013

Tak nám nově velí předběžná opatrnost

Předběžná opatrnost je skvělý princip. Není to jen tak ledajaká obyčejná zastaralá opatrnost. Ta bývala postavena na zkušenosti, znalosti, informacích, rozumu. Jenže co když nám hrozí cosi, s čím žádnou zkušenost nemáme? Buďme tedy opatrni předběžně, co kdyby.

A tak jsme z předběžné opatrnosti před 30 lety zakázali freony, protože co když zrovna ony byly příčinou tehdejšího slábnutí ozonové vrstvy, chránící život před smrtícím zářením. Sice jsme tehdy freony nedokázali usvědčit a prokázat jim vinu na zločinu vyvraždění ozónu, ale co kdyby. Stačilo podezření a miliardy létaly oknem. A tam je posbíral byznys, který byl předběžně nejlépe připraven na nové zákazy. Zakazovatelé jim totiž (jistě nezištně) včas o svých plánech řekli.

Stejně tak jsme začali před dvaceti lety bojovat s globálním oteplováním. Sice jsme ho neuměli prokázat a o jeho případných příčinách jsme neměli tušení, ale co kdyby za tím byl lidmi vypouštěný fosilní uhlík? A začaly předběžné zákazy, dotace a pokřivení trhu, na čemž zase připravený byznys vydělal miliardy.

Máme tu ale problém nový, dokonce kombinující oba předchozí. Ozónu po letech zase začalo ubývat, dokonce se v polárních oblastech znovu možná ukazuje ozonová dírka, hrozící dospět do stadia díry. Freony jsou mimo podezření, byly už dříve popraveny za jiný zločin, takže mají dokonalé alibi. Vtírá se zlá předtucha: za úbytek ozónu může právě začínající ochlazování. Ozón je totiž teplomilný a mráz ho kosí.

Takže zotavení vrstvy bylo způsobeno oteplením v letech 1975 – 1998, ne popravou freonů. Od té doby se zas ochlazuje a ozón opět chřadne. Princip předběžné opatrnosti velí jediné: je třeba zatopit! Ohřát póly! Sice nevíme jak, protože uhlík v atmosféře podle všeho za minulým oteplením nestojí (když ho vesele přibývá a teplota jde dolů), ale my už něco vymyslíme. Předběžně opatrně.

Nebo je ještě jedna možnost. Přestat trojčit s předběžnou opatrností a nevrhat se do šílených, drahých a člověka otravujících kampaní tu proti jednomu riziku, tu proti jinému. To nám velí opatrnost obyčejná. Protože předběžně opatrný člověk vlastně nemůže ani vytáhnout paty z domu a chodit po ulici. Co kdyby za každým rohem číhal lev, krokodýl nebo Bursík…

Čtěte na Osel.cz

Převzato z blogu autora