Ekologičtí alarmisté dlouho hledali nějaké dostatečně silné a lidskou zkušeností nevyvratitelné téma, jehož pomocí by mohli radikálně zasáhnout do běhu světa. A omezit lidskou svobodu. Nejdříve přišli s malthusiánskou doktrínou o neúnosném růstu počtu lidí ve světě, který předběhne schopnost naší planety lidstvo uživit. Ehrlichova kniha Populační bomba z roku 1968 předvídala do dvaceti let Evropě i Americe hladomor. Jak všichni víme, k ničemu takovému nedošlo (podotýkám, že tento utopista je dodnes poradcem prezidenta Obamy).

Pak přišla – ze stejných kruhů – hrozba vyčerpání přírodních zdrojů. Tvrdily, že zmizí ropa, uhlí, zemní plyn. Opět předvídaly zhruba dvacetileté období. Říkali jsme jim, že to, co je zdroj, závisí na lidském umu a na stupni technického pokroku, který je nekonečný. Marně. Po dvaceti letech bylo zdrojů ověřených surovin daleko více než předtím, teď jsme například ropou zahlcováni. A uhlí se přestává těžit.

Pak přišlo znečištění životního prostředí. Říkali jsme jim, že je stupeň znečištění závislý na bohatství společnosti a na kvalitě ekonomického systému. Chudé země silně znečišťují vodu, lesy, vzduch, komunistické země, které zlikvidovaly soukromé vlastnictví a o věci se nikdo nestaral, ničily životní prostředí nesmírně. U nás se kvalita životního prostředí od pádu komunismu podstatně zlepšila. Víme to všichni, nechtějí to vidět jen extremisté mezi ekologickými aktivisty. Kvalita životního prostředí je přímo úměrná bohatství lidské společnosti. Může to někdo popřít?

Pak přišla konkrétní hrozba ozonové díry. Ukázala se být dočasná, přesto si ekologisté připisují jako svou zásluhu, že „montrealským protokolem“ lidstvo zasáhlo a hrozbu odvrátilo. Důkaz účinnosti tohoto zásahu nebyl prokázán.

Ekologičtí alarmisté pochopili, že je třeba změnit taktiku. Pochopili – stejně jako dávno před nimi všechna náboženství –, že nesmí slibovat nic „z tohoto světa“. Hledali něco, co se nedá prokázat v průběhu lidského života či v představitelné budoucnosti. Jedině to by jim mohlo dát šanci, že jejich podvod za jejich života nebude odhalen. (Tento jejich podvod je nemilosrdně předveden v novém dokumentárním filmu Klimatický švindl, který bude uveden v Paříži 7. prosince. Film natočil chicagský Heartland Institute.)

Klima se v čase mění nepřetržitě, mění se v dlouhých historických obdobích a různé oscilace kolem dlouhodobých trendů neumíme vysvětlit. Existují sice různé hypotézy, které dlouhodobější výkyvy poměrně slušně vysvětlují, ale střednědobé a krátkodobé změny vysvětlit neumějí. V lidském životě je krátkodobý a střednědobý výkyv otázkou několika let, zatímco klima se mění v rozměru staletí či tisíciletí. Právě to alarmisté, kteří nám vnucují doktrínu lidmi způsobeného globálního oteplování, zneužívají. Naivní lidé tomu mohou uvěřit, ale to, že tomu věří Obama, Hollande, Merkelová a Sobotka, je smutné. Dokazuje to, že nemají nárok řídit své země.

Podvodů kolem globálního oteplování bylo už dost. Od podvodu se statistickým vykazováním teplot až k tvrzení, že klimatická věda má v této věci jasno. I u nás byla publikována řada knih, studií a článků, které na to poukazují. Každý, koho to zajímá nebo o tom chce dělat nějaké veřejné výroky, si je může snadno najít. I autor tohoto komentáře vydal již v roce 2007 knihu o této věci s názvem Modrá, nikoli zelená planeta, která měla podtitul „Co je ohroženo: klima, nebo svoboda?“

Moje odpověď byla – a je po osmi letech i dnes –, že je klima v pořádku a že je naopak ohrožena lidská svoboda. Ohrožena lidmi, kteří nás chtějí vrátit do nesvobodné, shora řízené společnosti, ve které opět dominuje manipulace lidmi, povinná uniformita myšlení, diktát. Před několika dny mi napsal jeden pán z německého Ingolstadtu, že se děsí, když kolem sebe vidí nový zrod „faschistischer Meinungsdiktatur“ (názorové diktatury), která nás začíná nebezpečně vracet k naší neblahé minulosti.

Blouznění světových lídrů v Paříži přesahuje to, co jsme znali z dřívějška. Rýsuje se velká shoda, která povede k brždění ekonomického růstu na celém světě a k lidské nesvobodě. To je nesmyslný projekt. Měli bychom se zabývat jinými hrozbami než globálním oteplováním. Největším z nich je hrozící rozvrat Evropy migrační invazí. Francouzský prezident Hollande řekl na počátku pařížské konference, že boj proti terorismu a proti globálnímu oteplování jsou těsně spojeny. To už je opravdu na pováženou. Nenechme se tím zmást, uchovejme si vlastní rozum.

Týden, 7. prosince 2015

www.klaus.cz