Letos je léto jak řemen a trvá od jara a nebylo by divu, kdyby nám začalo lupat v bedně. Zjevně to proniká i do parlamentu, soudě dle iniciativy poslance Juchelky. Ten navrhuje, aby vznikl zákon za účelem přejmenování mateřské dovolené na mateřskou péči. 

V novinách se poslanec Juchelka vyjádřil, že by se tím vyslovila úcta matkám, pro které mateřská dovolená opravdu není žádná dovča, nýbrž tvrdá práce. V tom má samozřejmě poslanec Juchelka pravdu, ovšem je to pravda tak známá, že je kupodivu, že se jí chce někdo zabývat. Mateřská dovolená je vskutku péče a zápřah čtyřiadvacet hodin denně a nejedna matka je pak ráda, když ratolest může vrazit do jeslí nebo do školky a jít do práce na osm hodin denně.

Jestli se tato činnost nazývá dovolená nebo péče nebo kolíbunk nebo jakkoli jinak, na postavení rodiče pečujícího o mimino nic nemění. Zato by se kvůli lidumilnému páně Juchelkově nápadu musely přepsat tuny papírů, předpisů a podpředpisů.

Což mě inspiruje k mému dávnému snu. Což takhle zrušit parlament jako placenou funkci, aby do něho nechodili Juchelkové vymýšlet na běžícím pásu ptákoviny? Že by byl parlament jako honorární funkce, svolávaná v případě, že se jasně a nezbytně vyskytne nutnost upravit občanský či trestní zákoník, jelikož je zde nová okolnost, která dřív nebyla a stávající paragrafy si s ní nedovedou vědět rady.

Když mi někdo řekne, že je to pitomost, odpovím, že ani moje hlava není imunní proti účinkům vedra.

Závěrem jen to podotknu, že pitomé zákony se přijímají i v zimě, kdy není na co se vymlouvat.