V době extrémně horké – teplotně horké – okurkové sezóny se veřejnost asi moc o politiku nestarala, nicméně teď přišlo ochlazení, ba i zapršelo, prázdniny končí. 

Pak možná přijde na popředí veřejné pozornosti, že pořád ještě trvá situace, kdy sociální demokracie má v čele předsedu Hamáčka a ten zastává dva významné ministerské posty, vnitro a zahraničí. Krom toho připravuje stranu na volby a připravuje ji tím, že předvídá ještě horší porážku, než byla ta ve volbách parlamentních.

Sociální demokraté doposud trvali na Miroslavu Pochem jako kandidátovi na zamini. Jednak to je důležitý loutkoherec ve hře pražské organizace, jednak to brali jako věc cti. Teď to ale vypadá v Praze na pořádný výprask a o nějaké ztrátě nebo neztrátě tváře nemůže jít řeč v souvislosti se spolkem, který žádnou tvář nemá.

Možná tedy, že nastávají sebezáchovné procesy a za známku toho lze brát nepotvrzenou informaci, že by strana mohla nabídnout jako kandidáta na ministra zahraničí náměstka ministra obrany Jakuba Landovského. Nabídnout ho nikoli premiérovi (dle ústavního pořádku), ale prezidentovi (dle zvrhle zavedených pořádků). Oficiálně nic oznámeno nebylo, dokonce i dementi bylo, ale to v naší politice nic neznamená.

Jisté je, že republika potřebuje řádného ministra zahraničí na plný úvazek a ne třetinovou figuru.

Ovšem zájem republiky je až na entém místě v pořadí.