16.12.2018 | Svátek má Albína


KAUZA ZADEH: Nová obžaloba (13)

28.8.2018

aneb Dusno v soudní síni

Plánované červencové hlavní líčení u Městského soudu v Brně v trestním řízení soudním, vedeném senátem předsedy Michala Kabelíka proti údajnému zločinnému uskupení v čele s vazebně stíhaným Shahramem Abdullahem Zadehem (dále jen SAZ.) se pro náhlé onemocnění jednoho z obhájců nekonalo. Jednání pokračovalo až ve dnech 21. a 23.srpna 2018. SAZ se opět dostavil s čestným doprovodem šestice těžkooděnců Vězeňské služby ČR. Tentokrát soud nerozhodoval o vazbě.

Oba jednací dny vyplnilo vyjádření obž. SAZ k obžalobě a k dokazování. Dopoledne 21. seděl mezi obhájci spolupracující obžalovaný Ondřej Kučera (řečený „právník Ondra“), ale jinak se obžalovaní spolehli na zastoupení obhájci. Možná předjímají výsledek procesu, vzdali se naděje na možnost jej ovlivnit a spoléhají se plně na své obhájce.

Celý první den a část druhého se SAZ věnoval popírání obvinění z pokusu o podplacení tlumočníka do jazyka farsí při seznamování se spisem. Cílem jeho údajného zločinného počínání mělo být zpomalení překládání tak, aby nedošlo k ukončení seznamování ve lhůtě. Kdyby jeho údajný zločinný záměr vyšel, musel by být propuštěn z vazby a podle domnění žalobce by pak zcela jistě uprchl do zahraničí, nebo by se jinak vyhýbal úkonům trestního stíhání ve svém hlavním procesu, tedy v „daňové kauze“, vedené u Krajského soudu v Brně. Obžaloba v tomto bodě stojí v podstatě jen na chatrném důkazu svědeckou výpovědí tlumočníka, který se při výslechu před soudem choval k panu obžalovanému nepřátelsky a povýšeně a oznámil, že v případě opakovaného předvolání by se nedostavil. Jeho výpověď byla rozporná a z mého laického hlediska nepřesvědčivá, proto obhajoba žádala opakované předvolání, ale marně. Svědek je tlumočníkem íránské ambasády, což stojí za zmínku kvůli skutečnosti, že teheránská prokuratura vydala na SAZ mezinárodní zatykač a dožaduje se jeho vydání. Naši policisté a státní zástupci by rádi vyhověli, ale za tím účelem by museli dosáhnout neplatnosti jeho českého občanství a na tom ztroskotali.

SAZ rozebral detailně svědkovu výpověď a snažil se ji zpochybnit. Kategoricky odmítl tvrzení žalobce, že chtěl tlumočníka podplatit a upozornil, že když se nakonec dostal na svobodu, neuprchl, což je důkazem nesmyslnosti nařčení. Vyslovil domněnku, že tlumočník byl živým nástrojem policie a ve vztahu k jiným částem dokazování by nepřekvapilo, kdyby měl pravdu: základním prostředkem k jeho stíhání jsou policejní intriky. V té souvislosti namítal, že soud nenechal provést další důkazy. Zejména se domáhal přehrání záznamů odposlechů jeho konverzace s tlumočníkem. Dokazování je zřejmě neúplné a za tohoto stavu nelze předjímat jeho konečný výsledek.

Pro vystižení povahy tohoto procesu je důležité, že k žalovanému jednání došlo již v r.2015, v době první vazby SAZ, a policie se již tehdy z popudu tlumočníka zabývala jeho objasněním. Ale tehdy tuto záležitost proti panu obžalovanému nepoužila. Naopak, když Krajský soud v Brně rozhodl o přijetí rekordní kauce 150 mil. Kč a propuštění SAZ na svobodu, státní zástupce se vzdal práva stížnosti, čili tehdy údajný pokus o podplácení tlumočníka nepovažovaly orgány činné v trestním řízení za vážnou záležitost. Vytáhly ji účelově až nyní k umělému posílení vazebních důvodů.

Dalším hlavním námětem vyjádření pana obžalovaného byla kritika postupu policistů, kteří se po určitou část řízení dostali do dvojitého postavení vyšetřovatelů a poškozených, a to v důsledku křivého trestního oznámení, podaného policejním provokatérem. Jinými slovy: po určitou dobu policisté vyšetřovali sami sebe. Když je začala vyšetřovat Generální inspekce bezpečnostních sborů, tehdejší dozorový státní zástupce Michal Galát (později odvolaný z případu a kárně potrestaný) jí případ odebral a předal policii, kde vyšuměla do ztracena. Nakonec ale policistům nezbylo, než se z řízení vyloučit pro podjatost. SAZ ovšem předpokládá, že ovlivňovali jednání kolegy, který jejich práci převzal. Nemůže to prokázat, ale vyloučit to nelze. Jinak upozorňoval na rozpory ve svědeckých výpovědích policistů při hlavním líčení, jež se projevily jak při srovnání výpovědí mezi různými svědky, tak uvnitř nich.

V té souvislosti se SAZ zmínil o překročení žalobního rámce zneužitím jeho zájmu o stížnost, kterou proti policistům podal spoluobžalovaný z „daňové kauzy“ Michal Šimák kvůli vydírání, jímž se jej policisté snažili přimět ke křivé výpovědi proti SAZ. Pan obžalovaný skutečně získal předmětný notářský zápis, ale nikterak jej nepoužil k posílení své obhajoby. Tato záležitost neměla nic společného s žalovanými aktivitami v této kauze a žalobce ji obžalobou nenapadl. Dle mého laického názoru soud pochybil, když k posílení vazebních důvodů použil záležitost, která neprošla přípravným řízením a žalobce ji nezahrnul mezi žalované skutky. Účelové uskupení policistů, státních zástupců a soudců, jež si vytyčilo za cíl souběhu držení kauce 150 milionů Kč a týrání SAZ vazbou, použije jakýchkoli prostředků, aby jej udrželo za mřížemi.

Odhalení nekorektního postupu při vymýšlení vazebních důvodů bylo ale méně závažnou nehodou, než jiná událost, která se při tomto hlavním líčení soudu přihodila. Obhájce Roman Jelínek otevřel problém nedostupnosti důkazů, získaných při prohlídce v kanceláři spolupracujícího obviněného Ondřeje Kučery, jejichž zpřístupnění se obhajoba opakovaně dožadovala. Soudce o nich nevěděl, ale státní zástupce přiznal, že je má od 22.února 2018 a po polední přestávce přinesl ze své kanceláře velkou obálku. Následující den pak předseda senátu předal obhájkyni SAZ flashdisk s daty z počítače „právníka Ondry“. Obhajobu tím úplně neuspokojil, protože nemá jistotu, že obsah flashdisku je autentický. A SAZ se marně dožadoval, aby obsah flashdisku soud založil do spisu v listinné podobě, protože ve vazbě nemá možnost číst údaje v elektronické podobě. Podstatné je, že soud nevěděl, kde se nacházejí důkazy, jejichž provedení se obhajoba SAZ dožadovala, a státní zástupce přiznal, že je již půl roku má k disposici, ale soudu je z neznámých důvodů nepředal. Nepochybně došlo k dočasnému zatajování důkazů před obhajobou SAZ a je to skandální případ krácení práv obhajoby.

SAZ předstupuje před soud se svým vyjádřením velmi pečlivě připravený. Své úvahy často opírá o citace ústavních nálezů nebo rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. Mluví anglicky, rozvláčně, uvádí spoustu podrobností a k některým dílčím námětům se opakovaně vrací. Občas projev provází výraznou „řečí těla“. Sledování jeho výkladu je náročné, vyžaduje napjatou pozornost. Až rozsudek ukáže, zda jeho úsilí bylo účelné, ale odhalí také míru nestrannosti soudu.

V tomto směru je průběh hlavního líčení ve dnech 21. a 23. srpna 2018 pozoruhodný právě tím, že na něm postupný vývoj vzájemných vztahů mezi panem obžalovaným a předsedou senátu (přísedící se verbálně neprojevují) vykrystalizovaly do krajnosti. SAZ předsedu senátu opakovaně kritizuje, ba i uráží. Naproti tomu pan soudce se postupně dopracoval k postoji pasivní obrany, a to až tak daleko, že přestal pana obžalovaného vnímat. Dovedlo jej to až k určitým pochybením při vedení jednání.

Obžalovaný má při jednání se soudem zachovávat pravidla formální zdvořilosti, naopak soudce jako veřejný činitel má zůstávat nad věcí. V tomto případě již ale obě strany z tohoto rámce vybočují. Skutečnou moc „vyřídit si účty“ s odpůrcem má ale pouze soudce, pro postavení SAZ je určující bezmoc.

Zprávy o svérázném způsobu obhajoby pana obžalovaného se šíří právnickou obcí a zaznamenal jsem pohoršené ohlasy i na místech od soudní síně značně vzdálených, samozřejmě opírající se pouze o zprávy z doslechu. Při posuzování odpovědnosti za neblahý vývoj vzájemných vztahů se nabízí klasická otázka, zda na počátku věcí byla slepice nebo vejce. Pro soudce musí být opakované útoky pana obžalovaného velmi nepříjemné. Jeho sympatický smysl pro humor zřejmě nestačil jejich účinky na jeho psychiku potlačit. Naproti tomu pan obžalovaný je ve vazbě, přestože jeho rodina a přátelé složili jako kauci za propuštění z vazby v související „daňové kauze“ 150 milionů Kč, z nichž platí úroky a soud odmítl neúčelně vynaložené peníze jim vrátit (písemné vyhotovení usnesení z 21.června 2018 dosud neobdrželi, neboť soudce Aleš Novotný má zaručené právo na nedodržování procesních lhůt). „Daňová kauza“ probíhá podle pravidla „co se vleče, neuteče“, takže složitelům kauce vzniká citelná finanční újma.

Vazba je brutálním zásahem do osobního a rodinného života pana obžalovaného. Aby účelové policejně-státnězástupcovsko-soudcovské uskupení dosáhlo svého cíle mít na účtě 150 milionů a současně SAZ ve vazbě, neváhalo nasadit na něj policejní provokatéry. To vše v citlivém životním období, kdy se stal otcem a dítě vídá jen ve věznici. Během jeho věznění došlo k opakovaným zásahům do jeho základních práv. Za účelem odůvodnění opakovaného zamítání žádostí o propuštění na svobodu se soudci nestydí lhát, vytáhnout sporné obvinění z r.2015 a vyhledávat argumenty mimo rámec obžaloby. Proti tomuto organizovanému jednání je pan obžalovaný zcela bezmocný. Pocity bezmoci se promítají do jeho chování v soudní síni, které mu ale nepomáhá, nýbrž škodí. SAZ, kterého sleduji dnes v soudní síni, je doslova jiný člověk než ten, s nímž jsem se poprvé setkal ve vazební věznici v říjnu r.2015, a s nímž jsem se potkával v době jeho pobytu na svobodě. Tehdy z něj vyzařovala empatie, měl smysl pro humor a vyznačoval se vybraným společenským chováním. Týrání vazbou má zřejmě zhoubné účinky na jeho psychiku.

Po hlavním líčení z 23.srpna 2018 mám subjektivní pochybnost o způsobilosti pana soudce Michala Kabelíka postupovat při vyhodnocení důkazů nestranně. Na očekávaném odsuzujícím rozsudku bude dle mého laického úsudku ležet stín podjatosti. Okamžité propuštění SAZ z vazby by mělo účinek profylaktického opatření proti dalšímu zhoršování vzájemných vztahů mezi panem obžalovaným a předsedou senátu.

Takto vedené vazební řízení může mít nepříznivý dopad na mezinárodní prestiž české justice, neboť SAZ se začal obracet na Evropský soud pro lidská práva a z analogie s jeho judikáty vyplývá, že by mohl aspoň částečně uspět. Jako laik soudím, že projednávání žaloby na souběh vazby a rekordní kauce na mezinárodní úrovni zpochybní povahu České republiky jako právního státu.

Tímto článkem se nevyjadřuji k obžalobě v „daňové kauze“.

Hlavní líčení bude pokračovat ve dnech 30. a 31.srpna 2018 vyjádřením pana obžalovaného k výpovědím spoluobžalovaných.



Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.