Ke Karlovarské kartě

S novým rokem došlo v karlovarské MHD k přelomové změně. Přestaly platit papírové průkazky s časovými kupony, které byly nahrazeny paměťovými čipovými Karlovarským kartami.

Jak v pondělí (5/1) dopoledne informovala krajská sekce serveru iDnes, a večer v hlavních zprávách také TV Nova, sotva karty vstoupily v platnost, jsou kolem nich problémy.

V Karlových Varech platí při cestování autobusy MHD specifická pravidla pro nastupování. V určitých časech od pondělí do pátku a během víkendů a svátků se může nastupovat pouze předními dveřmi. Platí to nejen pro cestující, kteří ve strojku označují papírovou jízdenku, ale rovněž pro majitele předplatného jízdného, dnes tedy oné karty.

Také jsem si tu kartu pořídil. Dostatečně včas, abych se vyhnul frontám. Poprvé jsem ji využil minulou sobotu (3/1) brzy ráno.

Byl to slavnostní okamžik.

V propozicích na webových stránkách Dopravního podniku KV jsem se dočetl toto:

Tedy, že po vstupu do vozidla mám kartu přiložit k označenému zařízení. To jsem se snažil udělat, ale nastal problém. V přední části autobusu byl pouze strojek nápadně podobný tomu na označování papírových jízdenek. Že by to bylo ono? Instinktivně jsem (jako idiot) kartu přiložil – a nic.

Zeptal jsem se řidiče, jestli ji mám někam zastrčit. Rezignovaně mávl rukou a zakroutil hlavou v horizontálním směru. V tu chvíli jsem si uvědomil, že zase budu mít pravdu (a jak rád bych ji neměl!). Když se někdy na podzim začala celá ta akce kolem karet rozjíždět, podvědomě jsem nevěřil, že všechny autobusy MHD v Karlových Varech budou včas vybaveny čtečkami. Mé obavy ještě zesílily, když v posledních dnech prosince žádný autobus, v němž jsem jel, nic, co by čtečku připomínalo, neměl. Pak už jsem přestal věřit, že se „přes noc“ podaří tento nedostatek napravit.

Podvědomě jsem se ale jako loajální občan zachoval tak, jak se od loajálního občana očekává – v souladu se stanovenými pravidly. Za sebe jsem tedy udělal vše, co jsem byl povinen udělat, abych dodržel staniovená pravidla hry. Tím, kdo nesplnil svoji část závazku tedy nejsem já, ale „protistrana“. Lidově řečeno „erár“.

První mezizávěr: projekt Karlovarská karta nefunguje tak, jak má. Z něj ovšem vyplývá druhý mezizávěr, jakkoli to, co uvedu níže, může někomu připadat jako přitažené za vlasy.

Dnes je situace taková, že řidič MHD v K. Varech nepozná, jestli mu před očima zamávate kartou nabitou či nenabitou. A poznají to revizoři, kteří údajně čtečky mají. A jsou jejich čtečky stoprocentně spolehlivé? Nevím.

Protože ale žijeme ve státě, kde se nevinný člověk až příliš snadno může stát obětí arogance mocných, a těmi mocnými teď myslím exekutorskou mašinerii, vymodeloval jsem následující situaci. Na serveru iDnes jsem se dozvěděl, že čtečky nemají ani v přepravní kanceláři. Protože nejsou ani v autobusech, nemám jak si ověřit, jestli moje karta je opravdu nabitá. Jistě, zaplatil jsem v přepravní kanceláři příslušný obnos a obdržel účtenku. (Ta může mít nyní cenu zlata – viz dále.) Ale mohu dát ruku do ohně za to, že je karta skutečně nabitá? Co když při kontrole revizor zjistí, že nikoli, označí mě za černého pasažera, vyzve k zaplacení pokuty a já ji budu ignorovat s tím, že jsem za nabití karty zaplatil? Jak to ještě v autobuse dokážu, když revizorova čtečka bude hlásit, že karta je bez kreditu?

Jediný způsob, který mě napadl je, že si okopíruji příslušnou účtenku a budu ji nosit spolu s Karlovarskou kartou.

Jedině tak udělám ne sice stoprocentně vše, nicméně z mé strany maximum pro to, aby se mi za pár let nestalo, že do našeho domu vtrhne exekutor a začne oblepovat můj a manželčin majetek – a to jenom proto, že v době, kdy v Karlových Varech začínala platit Karlovarská karta, revizor na základě údajů své čtečky zjistil, že mám kartu prázdnou, ačkoli jsem za její nabití řádně zaplatil.

Že je to přehnané? Odpovím otázkou: Ono se v této republice nikdy nikomu nic v principu podobného nestalo? Je tak nepochopitelné, že obyčejní lidé, po všech těch exekutorských excesech a hororech vůči nevinným, „eráru“ prostě nevěří?

Stejskal.estranky.cz