To je taky debata z konce roku 2014 - kapitalismus se přežil a je třeba ho nahradit. Jenže se nějak neví, čím vlastně.

Zdroj debaty je celkem snadno vystopovatelný. U nás je to nespokojenost s veřejným životem, podle výzkumů je nespokojena skoro polovina tázaných a spokojenost vykazuje jen patnáct procent. Musíme si uvědomit, že čemu nadáváme, tak je nějakým způsobem spojené se státní správou. Tam je zdroj napětí, nikoliv v kapitalismu. Vadí někomu, že kapitalistická škodovka vyrábí krásná auta a lidi mají na ně i peníze a mohou si je koupit? Ne! Lidem vadí, že se krade na úrovni státní správy, že se postaví tunel Blanka a protože je napůl rozkradený, magistrát se bojí ho dát do provozu, protože by tam prostě přišla policie a všechny by zavřela... To lidi štve, ale to nemá s kapitalismem nic společného.

Co to vlastně je, ten kapitalismus?

Wikipedie nabízí tuto definici:

Kapitalismus je ekonomický systém, v němž jsou výrobní prostředky v soukromém vlastnictví a jsou provozovány za účelem dosažení zisku. Ekonomické parametry (např. ceny) jsou určovány prostřednictvím volného trhu (nabídkou a poptávkou), a to i ceny práce, nikoli řízeny pouze zásahy státu (jako v řízených či plánovaných ekonomikách).

Zdá se mi rozumná, jakkoli je možno ji rozšiřovat. Tak například v komunistické Číně jsou výrobní prostředky v soukromém vlastnictví a jsou provozovány za účelem dosažení zisku. Přitom jde o totalitní stát, kde se popravuje a zavírá i za politické přesvědčení a jsou tam potlačována lidská práva. Je to kapitalistický stát, nebo není?

Kdybych měl psát dál, byl bych nucen stále častěji používat otazníky, a tudíž se snažím spíš upozornit na nejasnosti a výzvy ukryté v problému. Zdá se mi totiž, že v krizi není princip soukromého držení výrobních prostředků a princip volného trhu, jako spíš princip řízení státu, alokace veřejných prostředků a kolekce daní. A zdá se mi, že racionální změny v této oblasti mohou být dosaženy pozitivním počínáním zákonodárné i výkonné moci.

Zato z hesel o konci kapitalismu a nastolování nových pořádků mám strach. Bojím se otevírání pytlů s čerty, kteří vyletí a nikdy člověk dopředu neví, co vyvedou. Jen tím si můžeme být jisti, že to nebude nic dobrého.