A tak jsme tu v kanadském Vancouveru měli zase hosty a byli to hosté nadmíru důležití – přímo čeští senátoři. Dokonce ne jen tak senátoři, ale členové Výboru pro vzdělávání, kulturu, lidská práva a petice. Všechno jsou to opravdu důležité činnosti a člověk by řekl, že by vyslechnutí názorů těchto lidí jistě stálo za to.

Když jsem se doslechl o této návštěvě, začal jsem horečně přemýšlet, jak to zařídit časově, aby mi ten zážitek neunikl, ale než jsem se dostal k uspokojivému výsledku, byl jsem, naštěstí, taktně upozorněn, že by možná stálo za to, abych pohlédl na životopis jednoho ze členů delegace – Vlastimil Balín se prý ten člen jmenuje. Řekl jsem si, že za pohlédnutí nic nedám, a očekával jsem životopis člověka, který strávil přinejmenším půlku svého života bojem za lidská práva, napsal řadu prací na toto téma a je, tak celkově, ozdobou každé demokratické společnosti. No to jsem si dal: 1974 - 1977 - politický pracovník OV KSČ Most; 1977 - 1981 - Vysoká škola politická ÚV KSČ Praha; 1981 - 1990 - politický pracovník KV KSČ Ústí nad Labem; 1996 - květen 2004 - místopředseda a 1. místopředseda ÚV KSČM Praha; listopad 2004 - dosud - senátor PČR za KSČM, volební obvod č.4 Most.

Jinými slovy – ten pán není vůbec pán, ten pán je soudruh, a to přímo kovaný – dokonce i Vysokou školou politickou ÚV KSČ. Jsem člověk tolerantní, aspoň se o to snažím, a tak bych neměl nejmenší problém s tím, aby tento soudruh vykládal o lidských právech skupině méně kovaných soudruhů - to ovšem za podmínky, že by se to odehrávalo někde daleko, nejraději například někde v Mostě, a to třeba ve sklepě (pakliže by to nevadilo okolnímu obyvatelstvu). Ovšem myšlenka, že tento člověk dorazil do Vancouveru a nám, tedy lidem, kteří před jeho verzí lidských práv utekli, vykládal své rozumy, mi připadá absolutně nepřípustná.

Já vím, nemusel jsem tam chodit (a taky nešel), ale rád bych vás, české daňové poplatníky, ve vší slušnosti poprosil, abyste nám tento druh lidí neposílali. Když už trváte na tom, že je chcete volit a posléze posílat za vaše peníze na cesty, posílejte je někam do tepla, k vodě, prostě kamkoliv, jenom ne k nám (já bych tedy věděl o několika dalších místech, kam toho člověka poslat, ale to už nechám na vás).