Vleklý a pro veřejnost ne moc čitelný spor o zdanění hazardu skončil vítězstvím Miroslava Kalouska. Tomu se podařilo obstrukční cestou sabotovat projednávání loterijního zákona protlačeného mimo pořadí jednání parlamentu Babišovým pěšákem, poslancem Volným. Pro Kalouska to byla riskantní hra, protože zdanění hazardu je ve veřejnosti populární idea a Babiš nelenil osočovat Kalouska z toho, že je poplatný hazardovým bossům.

Kalouskovy obstrukce se nakonec prosadily. Koalice přemění Volného poslanecký návrh ve vládní návrh a pošle ho do sněmovny k projednávání znovu, tentokrát už ne nadivoko, jen proto, aby ministr financí získal další dvě miliardy na záplatování dluhu.

Na první pohled toho Kalousek nevybojkotoval mnoho. Od samého začátku prohlašoval, že ideu vyššího zdanění hazardu podporuje a že mu jde o fair play ve sněmovně a v podtextu dále o to, aby Andrej Babiš sněmovnou nemával jako hadrem. Nakonec se tedy bude projednávat vládní návrh, ten pravděpodobně projde, hazard zdaněn vyšší sazbou bude a potlesk veřejnosti sklidí vládní koalice. Ta navíc bude moci poukazovat na to, že schváleno bylo to, co ona od začátku chtěla, a že to mohlo být schváleno dávno nebýt Kalouska a jeho obstrukcí.

Ovšem kdo pozorně četl Puzzova Kmotra, ví, jak to v životě chodí, že vítězství je prostě vítězství, i když je to vítězství dílčí, a že je o střetnutí vůlí a v tomto případě ji měl silnější Miroslav Kalousek. Navíc to vítězství získal v době, kdy Karel Schwarzenberg definitivně politicky usnul a uvolnil prostor právě Kalouskovi. Nicméně ten prostor zaručený není. Kalousek stranu TOP 09 sice zakládal, ale má mnoho protivníků ve straně i mimo ni – v očích mnoha voličů je to zemský škůdce a pro stranu je víc přítěží než motorem. Každé vítězství se tedy hodí a v právě ukončené bitvě Kalousek opět osvědčil rétorskou brilanci a také zásadovost, tedy vlastnosti pro politika ve vedoucí pozici víc než užitečné.