Především vyjasněme pojmy. Říkejme radši Modrý úplněk, aby bylo jasné, že jde o jeden den (okamžik), a nedošlo k záměně za časový interval, tedy kalendářní měsíc. Ona dezinterpretace je založena na skutečnosti, že měsíční fáze se vystřídají za 29,5 dne, zatímco kalendářní měsíce jsou s výjimkou února o něco delší. Tím se stane, že do některého kalendářního měsíce se vejdou dva úplňky. Protože je to přece jen vzácné, spojili si to Američané s frází „once in a Blue Moon“ a druhému úplňku v kalendářním měsíci říkají „Blue Moon“. Omylem! Sami to vědí. Vědí dokonce, že omyl se narodil roku 1946, ale s odkazem na to, že více než 60 roků je dlouhá doba („je to taková naše tradice“, abych citoval žijícího klasika) a že původní pojem Modrého úplňku byl zkonstruovaný příliš složitě, šíří tento blud do celého světa. Ačkoli jsem mnohem mladší než omyl s Modrým úplňkem, nepřipadá mi 60 let jako dlouhá doba a navíc nevěřím, že by normální gramotný člověk nemohl pochopit původní význam toho pojmu.

Frázi „once in a Blue Moon“ znal už William Shakespeare. O Měsíc na obloze tehdy pravděpodobně vůbec nešlo. Znamená to přesně to, co naše „jednou za uherský rok“, ale později se přece jen jedna astronomická interpretace objevila. V Severní Americe dodnes vycházejí farmářské ročenky, v nichž najdeme spoustu astronomie. Není divu, zemědělské práce se řídí ročními dobami a ty jsou určeny pohybem Země okolo Slunce. Proto se také v ročenkách používá tropický rok, který začíná zimním slunovratem (21. prosince). Během většiny tropických roků nastane 12 měsíčních úplňků, v každém ročním období tři a každý z nich se nějak jmenuje. Srozumitelný je třeba Harvest Moon na začátku podzimu.

Křesťanský kalendář navíc podle úplňku určuje i některé svátky. Velikonoční neděle je první nedělí po Velikonočním úplňku (Easter Moon, Egg Moon), což je první úplněk po jarní rovnodennosti, která je pro tyto účely pevně fixována na 21. březen. Předchází mu Postní úplněk, což je z tohoto pohledu první úplněk po Popeleční středě a zároveň poslední úplněk v zimě. Protože však Popeleční středa musí být 46 dní před Velikonocemi, vznikla „technická“ potíž. Mezi Popeleční středu a Velikonoce se občas vejdou dva úplňky. V tom případě Postní úplněk není posledním úplňkem v zimě. Bez výjimky platí, že je současně čtvrtým úplňkem v daném ročním období a v systému je jaksi navíc. Těmto vzácným „navícovým“ čtvrtým úplňkům na konci ročního období (nejen zimy) se ve farmářských ročenkách nejpozději od začátku 19. století říkalo „Modrý úplněk“. Jak vypátrali redaktoři amatérského astronomického časopisu Sky and Telescope, ani jeden z Modrých úplňků uvedených v Maine Farmer’s Almanac mezi lety 1819 a 1962 nebyl druhým úplňkem v kalendářním měsíci, ale všechny byly posledním úplňkem před rovnodenností či slunovratem.

Omyl se dvěma úplňky v kalendářním měsíci vznikl právě ve zmíněném časopise Sky and Telescope. V březnovém čísle z roku 1946 je článek nazvaný „Once in a Blue Moon“, který tuto „moderní tradici“ založil. Silvestrovský měsíční úplněk 31. 12. 2009 tedy nebyl Modrým úplňkem. Zajímavý přesto byl. Díky maličkému částečnému zatmění Měsíce.

Převzato z blogu JanVesely.bigbloger.lidovky.cz
Autor je pracovníkem Hvězdárny a planetária v Hradci Králové