29.3.2024 | Svátek má Taťána


JUSTICE: Rychetský u Moravce

29.10.2014

K Otázkám Vymývače mozků (OVM, ČT 24) z 26.10.2014

Chce-li si někdo přečíst na internetu informaci o obsahu padesátiminutového rozhovoru s předsedou Ústavního soudu ČR Pavlem Rychetským v Otázkách Vymývače mozků ze dne 26. října 2014, dostane se k objektivním informacím bez potíží. Jejich základ pochází převážně z dílny ČTK.

Na všech dohromady je zajímavé, že nekomentují další podlost Vymývače mozků, kterou „zpestřil“ výklad Pavla Rychetského o neutěšeném stavu insolvenčního řízení. Netuším, zda jen splnil nějaké zadání nebo zda dal průchod vlastní nenávisti, v každém případě nechal odvysílat neúplný a z kontextu vytržený výsek z velmi starého televizního vystoupení Jana Sváčka, v němž se tehdejší předseda Městského soudu v Praze ohradil proti tvrzení Bezpečnostní informační služby o zkorumpovanosti justice. Smysl tohoto kousku je jasný: měl ukázat na Jana Sváčka jako na ochránce insolvenční mafie, který je spoluodpovědný za problémy, jež se nyní chystá rozplétat ministerstvo spravedlnosti. Komentátor nepočítal s tím, že by si někdo mohl na Sváčkovo vystoupení pamatovat a znát okolnosti, za nichž k němu došlo, či dokonce že by se jím před lety zabýval. Tehdy totiž Jan Sváček sklidil za své statečné vystoupení obecné uznání soudcovské komunity a všech, kteří věděli, o čem je řeč. Situace byla podobná jako bohužel stále i dnes: BIS „věděla“ o zločinném propojení politiky, byznysu a justice, ale policie odpovídající informace neměla a nevedla v této věci rozsáhlá trestní řízení, jak by asi podle laického úsudku měla. Připomeňme si, co Jan Sváček tehdy řekl: „Trvám na tom, že zaměstnanci BIS mají stejně jako ostatní subjekty v ČR povinnost předávat podezření z trestné činnosti policii a státnímu zastupitelství… pokud takové důkazy mají a nepředají je policii k trestnímu stíhání, pak je otázka, zda se sami nedopouštějí trestné činnosti ve formě neoznámení a nepřekažení trestného činu. Pokud takové důkazy nemají, tak tím řadím jejich zprávu do kategorie bulvárních sdělení… Takže to pokládám za cílený a neadekvátní mediální útok ze strany tajných služeb na soudní moc. Mluvil jsem o tom se spoustou kolegů a jsem přesvědčen, že v normálně fungujícím demokratickém státě by to prostě nebylo možné a vedlo by to k vyvození osobní odpovědnosti představitelů této instituce...“ Zde zřejmě nešlo o ochranu insolvenční mafie, ale o kritiku špatně nastavených vztahů mezi BIS a policií zastíraných důkazně nepodloženými verbálními útoky na justici, čili o vystoupení, které je kladnou výpovědí o osobnosti vypovídajícího.

Podobné to je i se zprávami BIS o tlaku cizích zpravodajských služeb na Českou republiku: podle ní se to zde hemží špiony, ale žádní nebyli zadrženi, natož vyhoštěni.

Pavel Rychetský, který Jana Sváčka dobře zná a kdysi mu nabízel místo ministra spravedlnosti a jistě ví, o co šlo v jeho televizním vystoupení, mohl samozřejmě na zavádějící smysl jeho uvedení v tomto pořadu upozornit. Starý lišák (to je vážně míněné kladné hodnocení osobnosti!) se ale přímému vyjádření vyhnul a pouze uvedl: „Ty insolvenční řízení trvají léta a skutečně působí jako samostatný způsob likvidace. Ale že tam je vědomá protizákonná činnost ze strany soudců, to si vůbec netroufám říct.“ Jeho výrok má k „pohoršlivému“ vyjádření Jana Sváčka hodně blízko. Neměli by být oba soudci ukamenováni společně?

Setkání Pavla Rychetského s Janem Sváčkem na jedné obrazovce má stejně kouzlo nechtěného i z jiného důvodu. Jedním z vedlejších účinků štvanice na Jana Sváčka je rozvíření otázky, zda je přípustné, aby soudce radil prezidentovi republiky. Jeho účast v poradním sboru prezidenta Václava Klause se používá jako jeden z důkazů jeho nezpůsobilosti zastávat celkem nevýznamnou funkci místopředsedy Vrchního soudu v Praze a ani podpora ze strany současného prezidenta mu v očích jeho odpůrců neprospívá. Vztah Pavla Rychetského k Miloši Zemanovi je ale mnohem těsnější než Sváčkův k Václavu Klausovi. Ale o tom se jen šušká v zákulisí. Pro kus bahna se dosud nikdo nesehnul. Inu, quod licet Iovi non licet bovi.

Do jisté míry struktura rozhovoru s Pavlem Rychetským naznačuje, že Česká televize jako správný bulvár nasála pach senzačnosti vydávaný novou mediální hračkou – chaosem v insolvenčním řízení - a nechala se jím opojit. Není patrně náhodou, že editor OVM podlehl stejnému opojení jako redakce zpravodajství, která ve zpravodajských relacích ze dne 25. října 2014 předvedla jako oběť „insolvenční mafie“ plynnou češtinou mluvícího Nora Edvarda Stolbu, který oficiálně znalost jazyka popírá, a od 4. října 2012 jej hledá policie. Podléhání mediálních činitelů povrchním dojmům a posluhování soukromým zájmům při ostrakizaci vybraných osob jsou znaky bulvární neprofesionality.