29.7.2016 | Svátek má Marta






JUSTICE: Lenka Bradáčová a nespravedlnost s lidskou tváří

3.2.2016

Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová patří bezesporu mezi nejobratnější mediální osobnosti české scény. Už více než tři roky se snaží u veřejnosti vzbudit dojem nekompromisního a rázného boje s korupcí a snahy očistit od korupčních vazeb celou soustavu státního zastupitelství. Potom, co se z veřejného prostoru vytratil kdysi tak pozitivně vnímaný Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, zůstává paní Bradáčová posledním hlasem optimismu v tomto problematickém prostoru údajné právnosti. Předkládá však k veřejnému posouzení skutečný obraz stavu orgánů činných v trestním řízení? Nebo k vystavění optimistického mediálního obrazu opravdu stačí ochočit pár novinářů, kteří se jenom vyhnou každé nepříjemné otázce?

Když v minulých dnech konečně ohlásila rezignaci na funkci vedoucí městské státní zástupkyně Jana Hercegová a její dvě dlouholeté náměstkyně, zmohla se Lenka Bradáčová, stejně jako nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a ministr spravedlnosti Robert Pelikán, pouze na poděkování za vykonanou práci a projevenou zodpovědnost. Veřejnost se znovu, jako už mnohokrát předtím, nemá a nesmí dozvědět skutečné důvody posunů uvnitř orgánů činných v trestním řízení i v justici.

Devět let ve funkci městské státní zástupkyně v podání týmu paní Herzegové bylo přitom z pohledu veřejnosti i skutečného práva sérií skandálních kroků a podezření ze systematického zneužívání pravomocí veřejné osoby, nadlouho poškozující alespoň minimální důvěryhodnost státní žaloby. Notoricky známé případy průtahů vyšetřování privatizace Mostecké uhelné společnosti, sabotáže vyšetřování trestní zodpovědnosti Stanislava Grosse za vytvoření privátního tajného policejního týmu Mlýn, nákupů obrněných transportérů Pandur, blokování vyšetřování korupce na ministerstvu pro životní prostředí v kauze Drobil či dokonce parlamentní vyšetřovací komisí prokázané manipulace vyšetřování kauzy Opencard byly přitom jen špičkou ledovce.

Proti ovlivňování kauz z dílny týmu paní Hercegové protestoval přitom Spolek Šalamoun už v roce 2009. V roce 2014 pronikla na veřejnost informace o tom, že policie dokonce zahájila vyšetřování Hercegové a některých jejích podřízených pro ovlivňování korupčních kauz v Praze. Podle nevyvrácených informací, uniklých z policejního vyšetřování, se městská státní zástupkyně konspirativně scházela s tehdy také vyšetřovaným vedením Vrchního státního zastupitelství (Rampula/Grygárek) a používala při tom dokonce šifrovanou komunikaci.

Je nenormální, že veřejnosti je po celá léta organizovaná nezákonnost předkládána jako normální a zákonná praxe, se kterou nikdo nic nemůže dělat. Je nevkusné, když vedení soustavy státního zastupitelství i ministr spravedlnosti předstírají, že vynucená rezignace osob trvale poškozujících činnost, důvěryhodnost a pověst oboru, je krokem zodpovědných, obětavých a bezchybných obránců práva, kterým se sluší děkovat. Všechny tři dámy přitom zůstávají na pražském městském státním zastupitelství. Omluví se někdo za bezprávné postupy jejich éry?

Vedení soustavy státního zastupitelství i ministerstva tak dávají veřejnosti jasně najevo, že má být vděčná, zapomenout a dále se nezajímat. Jenomže demokracie a spravedlnost si žádají pravdu a bez pravdy nemohou existovat.

V pondělí 26. října 2015 nastoupil výkon čtyřletého trestu odnětí svobody RNDr. Radim Špaček, jehož jedinou vinou bylo, že před více než deseti lety pomohl rozkrýt korupci na ministerstvu pro místní rozvoj.

Rozkrádání stovek milionů z přístupových fondů PHARE na ministerstvu pro místní rozvoj v letech 1994 až 2002 potvrdilo Nejvyšší státní zastupitelství v dokumentu z roku 2004, nezávislé audity a v roce 2007 ve svých usneseních i vláda České republiky. Podezření na řadu trestných činů, které přitom „někdo“ na ministerstvu musel spáchat, však nikdy nebylo vyšetřováno a nikdo nebyl potrestán. Proč? A kdo za to nese zodpovědnost?

Ministerstvo pro místní rozvoj v následujících letech opakovaně předkládalo vládě nepravdivé informace a tvrdilo, že dokumenty, které by mohly prokázat protiprávní jednání, se ztratily, byly skartovány nebo zničeny při povodních. Nic z toho nebyla pravda. Ministerstvo vědomě uvedlo vládu České republiky v omyl a způsobilo škodu velkého rozsahu. Česká republika raději vrátila do Bruselu několik set milionů korun, jenom aby zabránila vyšetřování. Nikdo však nebyl za tyto trestné činy nikdy vyšetřován a nikdo nebyl potrestán.

Jiří Paroubek jako ministr pro místní rozvoj se okamžitě po svém nástupu do funkce v srpnu 2004 sešel se zástupci holandské poradenské společnosti, které jeho předchůdci zrušili lukrativní poradenskou smlouvu. Tato firma dlouhodobě spolupracovala s jeho vlastními poradci a Jiří Paroubek slíbil vyhovět jejím protiprávním požadavkům vůči České republice. Vědomě tak zavrhl audity potvrzené stanovisko svých předchůdců i varování Nejvyššího státního zastupitelství, které označilo konání těchto poradců za „naplňující podezření ze závažné trestné činnosti“. Umožnil tak této společnosti zahájit arbitráž proti České republice a způsobil škodu velkého rozsahu. Vrchní státní zastupitelství a protikorupční policie se tím odmítly zabývat.

Jeho poradce Ing. Jiří Kupka, placený ministerstvem pro místní rozvoj, vystoupil v této arbitráži dokonce jako dobrovolný svědek proti České republice - a v arbitráži uváděl nepravdivé údaje. Nikdy nebyl vyšetřován ani potrestán.

Jiří Paroubek osobně inicioval trestní oznámení proti RNDr. Radimu Špačkovi a Ing. Petru Formanovi, kteří v letech 2003-4 zmapovali na ministerstvu pro místní rozvoj rozkrádání fondů PHARE a vypověděli smlouvu s podezřelou poradenskou firmou. Toto trestní oznámení bylo odloženo jako nesmyslné. Poté, co se v dubnu 2005 Jiří Paroubek stal premiérem, jeho nástupce na MMR Radko Martínek opakovaně osobně intervenoval na Nejvyšším státním zastupitelství a tímto nezákonným jednáním se dokonce chlubil v tisku. Toto ovlivňování orgánů činných v trestním řízení nebylo nikdy vyšetřováno a nikdo nebyl potrestán.

Tehdejší Nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová po intervencích politiků postoupila případ na s politiky „spolupracující“ rampulovské Vrchní státní zastupitelství v Praze. Vyšetřovatel pplk. Gejza Rakaš z protikorupční policie i ustanovený státní zástupce Vrchního státního zastupitelství Boris Havel se výslovně odmítli zabývat vývojem celého případu i předchozím stanoviskem Nejvyššího státního zastupitelství, přestože jim to zákon ukládá. Boris Havel je podřízeným Lenky Bradáčové dodnes, pan Rakaš je dnes klíčovým vyšetřovatelem protikorupční policie v kauzách Opencard....

RNDr. Radim Špaček je nevinen, ale přesto byl po deset let trvajícím procesu na třetí pokus odsouzen pražským Vrchním soudem, aby se zakryla tehdejší systémová korupce. Na jaře bude už potřetí stát před Městským soudem Ing. Per Forman, dvakrát tímto soudem osvobozený. Vrchní soud však třikrát kauzu vrátil s tím, že trvá na trestu...

Zatím tedy není co oslavovat. Zákon bez spravedlnosti je stále jenom nejohavnějším nástrojem ochrany mocných. Nedotknutelnost bezpráví, páchaného jednotlivci uvnitř orgánů činných v trestním řízení, pokračuje. Bez ohledu na odchody některých „zasloužilých“ systém běží dál, jak si zvykl. Jen nám nastavuje v novinách „ne-spravedlnost s lidskou tváří“.

Psáno pro www.hlidacipes.org

Autor, bývalý disident a novinář, učí na New York University v Praze

(převzato z Blog.aktualne.cz se souhlasem autora)



Diskuse


počet příspěvků: 5, poslední 3.2.2016 07:38









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.