Znáte to z kriminálek a hororů: náhodný kolemjdoucí se stane svědkem vraždy – a vrah si jej všimne. Nastává drama. Vrah jde po svědkovi. V lepším případě svědek uniká, vrah končí v kriminále. V horším případě vrah zabíjí i náhodného svědka.

Být náhodným svědkem zločinu je nezáviděníhodná role. Komplikace vlastního života – bez vlastního zavinění.

Může nastat ale i jiná situace – stanete se sami náhodně vybranou obětí zločinu. A poté vás pachatel vydírá, že když zločin oznámíte, zabije vás. Opět bez vlastního přičinění máte zkomplikovaný život.

Tyto a podobné situace mne napadly v souvislosti s vlastním příběhem.

Nejsem náhodným svědkem vraždy ani náhodně vybranou obětí zločinu. Jsem jen více než pět let trestně stíhaným člověkem. Člověkem, který byl do začátku roku 2013 třikrát odsouzen za spáchání trestného činu – dvakrát prvoinstančně, jednou odvolacím soudem. Všechny rozsudky byly následně zrušeny jako vadné.

Na základě toho pravomocného rozsudku odvolacího soudu jsem však – před jeho zrušením - pobyl více než osm měsíců v kriminále. Totéž absolvovali i dva moji společníci.

Stal jsem se zkrátka obětí a svědkem vadného, nezákonného jednání orgánů činných v trestním řízení. A to se neodpouští. Nejde po mně vrah. Jdou po mně "jenom" liberečtí soudci, kteří "pokryli" svými vadnými, nezákonnými rozhodnutími předchozí vadné a nezákonné jednání policie a státního zástupce.

Zde se soustředím jen na jednání soudců. Oni dílo dokonali, jejich jsem se stal černým svědomím – poté, co byly jejich rozsudky zrušeny Nejvyšším soudem České republiky jako nezákonné.

Po zrušení rozsudků libereckých soudů Nejvyšším soudem ČR a vrácení věci k dalšímu řízení a rozhodnutí, začala v Liberci kličkovaná.

Abych nekličkoval já sám, budu konkrétní. Nebudu popisovat samu podstatu trestního řízení. Vlastně už ani není důležitá. Budu se věnovat jen procesu. A jeho vadám.

V říjnu 2008 mne samosoudce Okresního soudu v Liberci Mgr. Richard Skýba odsoudil. Na dva a půl roku kriminálu nepodmíněně a k peněžitému trestu 150 000 Kč.

Odvolací Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, senát předsedkyně JUDr. Dagmar Šídové se členy-soudci JUDr. Danou Stránskou a Mgr. Milanem Venclem (stážistou z OS v České Lípě), Skýbův rozsudek ve výroku o vině potvrdil. Snížil kriminál na jeden a půl roku a přidal zákaz činnosti na tři roky.

V dubnu 2009 jsem nastoupil do kriminálu.

V prosinci 2009, na základě dovolání, však Nejvyšší soud ČR rozhodl, že rozsudky obou libereckých soudů byly vadné. A proto je oba zrušil. Trestného činu, za který jsem byl odsouzen, jsem se dle rozhodnutí NS ČR nemohl dopustit ani teoreticky. NS ČR vrátil věc prvoinstančnímu Okresnímu soudu v Liberci k novému projednání. Současně mne NS ČR - po více než osmi měsících "výkonu trestu" - propustil z kriminálu.

Následovalo moje opětovné odsouzení Skýbou v květnu 2011. V té samé věci – ale za jiný trestný čin. Odsouzen jsem byl (i moji společníci) k jednomu roku kriminálu nepodmíněně, peněžitému trestu 100 000 Kč a zákazu činnosti na tři roky.

Tento druhý vadný Skýbův rozsudek byl zrušen odvolacím soudem (Šídovou a spol.). Který sám v prvním kole tak fatálně chyboval potvrzením prvního Skýbova vadného rozsudku. Protože teprve on, svým pravomocným rozsudkem, mne definitivně poslal do kriminálu.

Druhý Skýbův vadný rozsudek odvolací soud zrušil bez nařízení veřejného jednání a věc mu vrátil k novému projednání. Současně odvolací soud Skýbovi nařídil přizvat odborníka. Se závazným pokynem, že pouze v případě, že odborník zjistí, že jsem teoreticky mohl způsobit škodu (faktická škoda nepochybně nikomu nevznikla), může Skýba zvažovat odsouzení - ovšem pouze za pokus o trestný čin.

Vypracovaným znaleckým posudkem (Skýbou organizovaná komedie kolem zadání a vypracování posudku trvala 13 měsíců!) byla zcela nepochybně a jednoznačně vyloučena i teoretická možnost vzniku škody. Dle posudku jsme my obžalovaní museli vědět, že škoda nemůže vzniknout. Mělo tedy logicky následovat zproštění nás obžalovaných.

Skýba svým originálním, bizarním způsobem našel třetí cestu: ani odsouzení za pokus, ani zproštění. Dne 10.1.2013 mne Skýba odsoudil znovu - za dokonaný trestný čin! Při kterém jsem, dle Skýby, způsobil skutečnou škodu (sic!). Skýba tak rozhodl v rozporu s výrokem znaleckého posudku, který měl být rozhodujícím prvkem pro zjištění viny. A který ani Skýba, ani žádná ze stran nezpochybnila. A také v rozporu s pokynem odvolacího soudu, že by mne mohl odsoudit pouze za "pokus". Samozřejmě jen pokud by podle "odborníka" mohla vzniknout alespoň "teoreticky" škoda.

Zajímavý je trest, který mně a mým společníkům Skýba nadělil: už žádný kriminál. Každému jen peněžitý trest ve výši 150 000 Kč a zákaz činnosti na tři roky.

Třetí Skýbův vadný rozsudek odvolací soud logicky znovu zrušil.

Bezprostředně nato ovšem odvolací soud udělal nečekanou, šílenou věc: vynesl vlastní odsuzující rozsudek. Vinu totiž našel – stejně jako Skýba – ve vzniku škody (se zoufale nepochopitelným odůvodněním)! Změna oproti Skýbovi spočívala pouze v tom, že jsem nespáchal dokonaný trestný čin – ale pokus!

Nedává to smysl. Odvolací soud přece zadal Skýbovi, aby "přibral odborníka", který by škodu "teoreticky vypočetl", "objasnil", … Protože, dle rozhodnutí odvolacího soudu, "v první řadě je nutné doplnit dokazování v rozsahu shora naznačeném, neboť řádná a konkrétními důkazy podepřená skutková zjištění v dané trestní věci mají zásadní význam pro právní závěry, a to v tom směru, zda obžalovaní … mohli způsobit škodu …". A dále odvolací soud Skýbovi sdělil, že "po upřesnění skutkových zjištění v daném směru by bylo možné zvažovat právní posouzení jako pokus trestného činu".

Pokud tedy odvolací soud zrušil Skýbův rozsudek, protože čin nebyl dokonán, neměl mne pak sám odsoudit za pokus o trestný čin. Dle pokynu odvolacího soudu měly být přece odborníkem určeny řádné a konkrétní důkazy podepřené skutkovými zjištěními zásadního významu pro právní závěry. A doplněno tak (a jenom tak) dokazování.

Odborník – soudní znalec - ve stostránkovém, kvalitně zpracovaném znaleckém posudku, proti kterému neměl nikdo ani náznak výhrad či pochybností, vypočetl a sdělil ve výroku, že jakákoli – tedy i teoretická – možnost vzniku škody je vyloučena. Navíc bylo nezpochybnitelně prokázáno, že jsme já a moji společníci dávno předem věděli, že škodu nemůžeme způsobit, ani kdybychom ji způsobit chtěli.

Přesto jsme byli já a moji spoluobžalovaní dne 15.5.2013 odvolacím senátem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, senát předsedkyně JUDr. Dany Stránské s členy-soudci JUDr. Dagmar Šídovou a Mgr. Dagmar Dziakovou, odsouzeni za úmyslný trestný čin. A vyměřil nám stejný trest jako Skýba - peněžitý trest ve výši 150 000 Kč a zákaz činnosti na tři roky.

Vše výše popsané samozřejmě nemá logiku. Smysl v tom hledejte jeden jediný: v minulosti chybující soudci Okresního soudu v Liberci Skýba a Krajského soudu v Liberci Stránská, Šídová (nikoli Dziaková – ta se v minulosti neúčastnila) potřebují zakrýt svou minulou vadnou činnost v naší trestní věci.

Rozhodovali v mém případu vadně, nezákonně. Byl jsem proto v kriminále, zkazili mně život.

No ale proč by teď měli kazit život sobě mým zproštěním? Kdybych se já následně domáhal odškodnění a jejich potrestání.

Není pro Skýbu, Stránskou, Šídovou lepší pokračovat v ničení života mého, mých společníků, mých nejbližších apod.? Trochu toho černého svědomí zjevně snadno snesou. Kdovíjak to své svědomí už mají zaneřáděné.

A vždyť nakonec – co bych chtěl. Přece za ten kriminál, ve kterém jsem z jejich rozhodnutí byl a který už nemá žádný právní podklad, nějaké odškodnění dostanu. A třeba i za ušlý výdělek.

Takže je to vlastně taková remíza.

Jenže já jim o takovou, jen pro ně výhodnou, remízu nestojím. Oni brali a dál berou své plné platy. Já jsem byl v kriminále, jsem bez výdělku. Atd. Remíza?

Dovolám se. A uvidíme, jestli mimo ten zasmrádlý liberecký kotlík nebude nahlíženo na věc jinak. Tak nějak normálně. Podle práva. Již jednou se tak stalo.

Závěrem drobná obecná poznámka.

Až budete mít někdy chuť, bez vlastních zkušeností, planě teoretizovat o trestních věcech, souzených "zločincích", chudácích "poškozených" – jako například v souvislosti s amnestií k 1.1.2013 – pamatujte, že trestní řízení skrývají mnohá temná zákoutí.

Pamatujte, že orgány činné v trestním řízení, to nejsou jen samí kvalifikovaní policisté, státní zástupci a soudci. Dbající v první řadě na dodržování zákona.

Mnohdy dbají především na zakrytí svých vlastních leváren a dokonce zločinů. To je pro ně často úkol číslo jedna. Či dokonce úkol jediný.

Bojte se černého svědomí chybujících soudců! Mají razítko, talár, moc. Pravomoc zničit vám život. Minimálně na hodně dlouho. Když ne úplně.

V Liberci dne 16.5.2013