25.8.2016 | Svátek má Radim






JUSTICE: Bradáčová u Moravce

21.1.2016

K Otázkám Vymývače mozků (OVM, ČT 24) ze 17.1.2016

V Otázkách Václava Moravce dne 17.ledna 2016 se velkému “vymývači mozků” podařil husarský kousek: přizval do pořadu vrchní státní zástupkyni Lenku Bradáčovou, které “nastavil nohu” vyžadováním komentářů k velkým “živým” kauzám ekonomické kriminality. Předestřenou záminkou jeho zájmu měla být snaha ověřit, zda jejich vyšetřování netrvá příliš dlouho a zda ticho po velkém počátečním mediálním humbuku neopravňuje veřejnost k obavám, že se nakonec nikomu nic nestane.

Lenku Bradáčovou vmanévroval do obtížného lavírování mezi snahou o uspokojení zvídavosti moderátora, představujícího bona fide zájem veřejnosti, a nepřípustností prozrazení citlivých informací, jež by mělo za následek ztížení dokazování nebo snížení jeho objektivity.

Nešlo o ledajaké příběhy. Jako první přišel na přetřes právě projednávaný případ korupce v nemocnici Na Homolce. Hlavním obžalovaným je bývalý ředitel Vladimír Dbalý. Moderátor neváhal zesměšnit jej zmínkou o jeho “sněžení”, čili o podezření na závislost na kokainu. Lenka Bradáčová odmítla náznak podezření, že snad obžaloba není dostatečně podložena důkazy, i když není nadstandardně silná. Jeden a půl roku od zadržení Vladimíra Dbalého do zahájení hlavního líčení je podle ní doba, přiměřená složitosti věci. Státní zastupitelství ostatně postup v případu urychlilo již tím, že celou kauzu rozdělilo na dílčí úseky: jednu část již projednává soud, dvě další jsou ve fázi přípravného řízení a není vyloučeno, že budou následovat ještě i další obvinění. U dalších částí je možné zpomalení tempa, způsobené čekáním na znalecké posudky nebo mezinárodní právní pomoc.

Následně padla zmínka o kauzách Oleo Chemicals a možné korupce na České poště, které provázejí celé třiapůlleté období působení Lenky Bradáčové na Vrchním státním zastupitelství v Praze a dosud nedospěly do stadia podání obžaloby. “Vymývač mozků” projevil starost, zda by jejich případné uzavření zprošťujícím rozsudkem nevyvolalo zklamání veřejnosti z nenaplnění očekávání, která vkládala do jejího příchodu. Lenka Bradáčová na tomto místě vysvětlila složitost postavení státních zástupců. Jejich přístup musí být nutně odlišný od způsobu myšlení soudců: shromažďují důkazy ve prospěch i v neprospěch obviněných a žalují v okamžiku, kdy jsou sice na vahách, ale přesto se domnívají, že mají dost argumentů na to, aby žalobu ustáli. Přistupují k tomu přibližně v 93-94% případů. Někdy se ale neshodnou se soudy, které mají v souladu s presumpcí neviny respektovat zásadu in dubio pro reo a následně hodnotí důkazní situaci odchylně od žalobců. Z celkového počtu podaných obžalob proto přibližně v 6% případů dochází ke zprošťujícím rozsudkům. Dosažení 100% úspěšnosti obžalob není prakticky možné.

K právě projednávané kauze podezření na korupci při nákupu obrněných vozidel Pandur vrchní žalobkyně uvedla, že pro vyváženost poměru důkazů ve prospěch a v neprospěch obžalovaného lobbisty Marka Dalíka si není jistá výsledkem. Hraje v tom roli i časový odstup od údajného protiprávního jednání.

Na řadu přišel i případ karty Pražana Opencard, jehož neuspokojivým stavem se zabývala i vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny. K zvláštnostem případu patří odsouzení úředníků, kteří se projektem zabývali až v jeho pozdějších etapách za působení primátorů Bohuslava Svobody a Tomáše Hudečka, a před soudem stojí i oba bývalí primátoři, zatímco jejich předchůdce Pavel Bém, který stál u vzniku maléru, zůstává v klidu. Kauzu provází také pochybnosti o zvládnutí úlohy dozorovou státní zástupkyní Dagmar Máchovou. V tomto případě vrchní žalobkyně připravovala veřejnost na možnost, že případné porušení práva v počátcích příběhu nepovede k potrestání viníků, protože důkazy byly nenávratně ztraceny, a to zřejmě jako následek úniku informací z vyšetřování. Kritika ze strany vyšetřovací komise se neminula účinkem: městská státní zástupkyně v Praze se z řízení vyloučila pro podjatost a dozor nad vyšetřováním převzalo Krajské státní zastupitelství v Hradci Králové. Současně Vrchní státní zastupitelství v Praze dalo pokyn Generální inspekci bezpečnostních sborů, aby prověřila postup policie v počátečních fázích kauzy zejména z pohledu podezření, že některé osoby byly možná informovány o připraveném vyšetřování. Naproti tomu státní zástupkyně Dagmar Máchová se nemusí obávat kárného řízení, protože subjektivní procesní lhůta vypršela dříve, než se Lenka Bradáčová ujala úřadu.

Mimořádnou pozornost věnoval Václav Moravec případu Key Investments, v němž jsou obžalováni tři členové představenstva společnosti. Hlavně jej zaujala - a opakovaně na ni upozorňoval - spojitost Key Investments a bývalého prezidenta Václava Klause, popř. Institutu Václava Klause, potažmo Centra pro ekonomiku a politiku (CEP), které bylo Key Investments jako věřitel upřednostněno proti jiným. Neopomněl zdůraznit, že k zakladatelům Key Investments patřil dlouholetý spolupracovník Václava Klause Jiří Weigl. Tušení vztahu Key Investments k Václavu Klausovi jej viditelně silně zaujalo. Opakovaně se k němu vracel. Připomněl také, že své peníze svěřily Key Investments právě městské části Prahy, jejichž starostové byli blízcí Václavu Klausovi a přišly o ně, zatímco CEP dostalo vše zpět. Do obrazu ovšem nezahrnul jiné uspokojené věřitele. Představa, že by se Václav Klaus nebo jeho blízcí dostali do hledáčku orgánů činných v trestním řízení, jej zřejmě příjemně vzrušuje. Od Key Investments pak hladce přešel k velmi čerstvé kauze Via Chem Group, v které se vede trestní stíhání proti 14 osobám, probíhají policejní zásahy a čtyři podezřelí se dostali do vazby. Pravděpodobně ale unikly hlavní osoby: podnikatel Petr Sisák ml. a advokát Ivana Hala, navzdory tomu, že státní zástupce vydal předběžný souhlas k jejich zadržení. Je podezření, že byli varováni “krtkem” z nitra orgánů činných v trestním řízení. Lenka Bradáčová potvrdila, že jde o velmi složitý případ, i spojitost mezi oběma kauzami. Václav Moravec v tomto případě opět rozvinul své schopnosti “vymývače mozků”: pilně se snažil přimět Lenku Bradáčovou k prozrazení informací, které sdělit nesmí. Stále znova se pokoušel vyprovokovat ji k potvrzení názoru, že uniknuvší osoby jsou právě Petr Sisák ml. a Petr Hala. Neuspěl, ale nedošlo ani k popření domněnky. Václavu Moravcovi nedala spát ani možná spoluodpovědnost Bankovní rady ČNB, která dle jeho mínění nedůsledným dohledem umožnila rozvinutí kauzy Key Investments. Lenka Bradáčová dala najevo, že nezávislé státní zastupitelství se nezastaví před majestátem Bankovní rady ČNB, bude-li zde podezření na trestnou činnosti.

Došlo i na kauzu Metropolitního spořitelního družstva, v které je obviněno 20 osob. Způsobená škoda činí vice než 10 mlrd. Kč, ale zajištěny byly jen dvě. V této věci nebyla dosud podána obžaloba. Václav Moravec s potěšením přistihl Lenku Bradáčovou při podřeknutí, po němž jí nezbylo než upřesnit, že obžaloba bude podána během několika týdnů.

Posléze moderátor dokázal, že se nebojí Andreje Babiše, a vzal na přetřes případ stíhání několika firem podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob v kauze zmanipulovaných veřejných zakázek České pošty. V ní figuruje také firma Agrotec, jež je součástí koncernu Agrofert. Tentokrát jsme se ale dověděli pouze tolik, že rozhodnutí o dalším vývoji kauzy padne během několika týdnů.

Zaznělo i jméno proslulé stavební firmy Metrostav, proti které bylo v souvislosti s kauzou Davida Ratha rovněž zahájeno řízení podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. V této souvislosti Václav Moravec upozornil na prudký nárůst počtu žalob, podávaných podle tohoto poměrně nového zákona a vyslovil obavu, že se stát nedoplatí, pokud budou soudy tyto žaloby ve větším měřítku zamítat. Podle Lenky Bradáčové nebezpečí nehrozí, neboť kauz je poměrně málo a žalobci k nim přistují obezřele.

Třešničkou na dortu je vývoj v případu Davida Ratha, jemuž se podařilo žalobou na ochranu osobnosti dostat ze hry státního zástupce Petra Jiráta, který proto nebude zastupovat žalobu v odvolacím řízení. Václav Moravec jako správný “vymývač mozků” zjevně velmi stál o to, aby Lenka Bradáčová prozradila jméno náhradníka, ale neuspěl. Vyšlo nicméně najevo, že David Rath způsobil straně žalobní citelnou nepříjemnost: došlo k porušení rovnováhy mezi žalobou a obhajobou, protože nový žalobce nebude mít výhodu seznamování s obsáhlým spisem od samého začátku procesu. Odpadla ovšem nutnost přeložit dočasně Petra Jiráta k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze, aby mohl vystupovat před Vrchním soudem v Praze. Nutnost přeložení by odpadla, kdyby již byl přijat nový zákon o státním zastupitelství. Na tomto místě se Václav Moravec opět předvedl jako “vymývač mozků”, když s viditelnou škodolibostí a neskrývanou radostí konstatoval, že nový zákon vůbec nebude přijat, což prý si státní zástupci zavinili sami. Prokázal, nebo si to aspoň myslel, že má lepší informace než ministr spravedlnosti. Lenka Bradáčová odtušila, že státní zastupitelství bude nadále fungovat dobře i bez nového zákona, i když nová úprava by zvýšila efektivitu jeho řízení. Zavinění státního zastupitelství na odporu proti zákonu vidí v tom, že se žalobci v řadě případů dotkli zájmů vlivných osob, jež tím popudili. Zapomněla na odpor zevnitř státního zastupitelství, k němuž mají důvod všichni, kdo by v případě přijetí nového zákona museli opustit zabydlená místa.

Od jednotlivých kauz se pak debata přenesla k zajišťování výnosů z trestné činnosti. Objem zajištěných prostředků rok od roku roste, ale Lenka Bradáčová nevidí možnost dalšího skokového zvýšení, pokud by nedošlo k výraznému personálnímu posílení analytických útvarů. Poukázala ale na vhodnost častějšího ukládání peněžitých trestů. V této souvislosti zmínila uložení peněžitých trestů Krajským soudem v Ústí n.L. v kauze zmanipulovaných veřejných zakázek, jež Vrchní soud v Praze v odvolacím řízení zrušil. K dovolání nejvyššího státního zástupce ale Nejvyšší soud ČR napravil pochybení odvolacího soudu, přičemž zdůraznil, že uložení peněžitého trestu je vyjádřením společenské škodlivosti trestného činu, takže je v plném souladu s rozhodnutím o vině.

Všiml jsem si, že do výčtu kauz, jež by zasluhovaly komentář, se nedostal překvapivý vývoj případu Jany Nečasové, dříve Nagyové, a vojenských zpravodajců. Možná to je tím, že se jedná o “píseček” Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, operujícího v Praze.

Vystoupení Lenky Bradáčové jako celek bylo brilantní. Projevila se v něm jako perfektní profesionálka. Kdo se chce orientovat ve složitostech úlohy státních zástupců v trestním řízení, tomu poskytla dobrou příležitost. Kličkovala houževnatě mezi pokusy “vymývače mozků” přimět ji k uvolnění informací, jež nejsou veřejnosti určeny. Formálně se jí to dařilo až na jedno výše zmíněné prořeknutí a na nezdar s utajením jmen Petra Sisáka ml. a advokáta Ivo Haly. Nicméně přes veškerou její snahu někteří obvinění mohou z jejích výroků vyvodit závěry cenné pro jejich orientaci v hrozbách nebo naopak příznivých možnostech vývoje jejich kauz. Především Petr Sisák ml. a Ivo Hala dostali důrazný podnět, aby se zamysleli, jak se mají zachovat. Nemají mnoho na výběr: buď se rychle přihlásí příslušným orgánům a možná se tak zachrání před uvalením vazby, nebo se stanou štvanci, které stejně jednou policejní “lovci lebek” dopraví do vazební věznice. Nebylo-li právě vyslání tohoto vzkazu účelem příslušné části debaty, je to nejsilnější důvod k pochybnostem o vhodnosti veřejného projednávání “živých” kauz. Méně choulostivý je “vzkaz” Václavu Klausovi a jeho blízkým, že se mají připravit na možné nepříjemnosti v nedaleké budoucnosti. Nic dobrého zřejmě nečeká státní zástupkyni Dagmar Máchovou a bývalé policisty, kteří se zabývali kauzou Opencard na začátku vyšetřování.

Zklamání mohou pocítit všichni stíhaní v kauze Opencard, kteří dostali signál, že zůstanou jedinými viníky a pokud čekali, že rameno spravedlnosti jednou dopadne i na Pavla Béma, nedočkají se. Naopak s mírným optimismem se může na svou budoucnost dívat Marek Dalík.

V úvahách o pečlivém shromažďování důkazů a jejich vyhodnocování státními zástupci ve prospěch i neprospěch obviněných paní vrchní státní zástupkyně poněkud idealizovala skutečný stav věcí. Nemohu vyloučit, že to popsaným způsobem funguje ve většině případů, ale z praxe známe jednotlivé případy jednostranné selekce důkazů nebo jejich zkreslování v neprospěch obviněných.

Jako celek měla tato část pořadu spád a byla nabita informacemi, takže jako umělecký útvar by mohla být hodnocena příznivě. Nicméně pochybuji, že její zařazení do programu bylo pro společnost skutečně naléhavě potřebné a užitečné.



Volkswagen Touran 1,4 TSI
Volkswagen Touran 1,4 TSI

r.v. 2013, naj. 195 343 km, CNG + benzín
289 900 Kč (s DPH)

Diskuse


Š. Hašek
13:33
21.1.2016

J. Šimek 066
19:42
21.1.2016

Š. Hašek
21:19
21.1.2016

počet příspěvků: 6, poslední 21.1.2016 09:19









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.