Korejský parlament schválil dohodu o volném obchodu se Spojenými státy (KORUS FTA) za poměrně dramatických okolností. Slzný plyn tak završil více než pětiletý proces vyjednávání a ratifikací smlouvy, která měla na obou stranách Pacifiku své velké zastánce i odpůrce.

Historie smlouvy

Záměr uzavřít smlouvu o volném obchodu oznámily obě strany v únoru 2006 a podepsána v červnu 2007. Následnou ratifikaci ale zkomplikovaly zejména potíže amerických automobilek a pak prezidentské volby v obou zemích. Republikána G. W. Bushe vystřídal v Bílém Domě Barack Obama, Ro Mu Hjona z Demokratické strany nahradil Lee Mjung Bak (Velká národní strana). I když nové vlády obou zemí uzavření této smlouvy podporovaly, chtěly ji upravit. Již podepsaná smlouva tedy byla přepracována a její nové znění bylo podepsáno v prosinci 2010. Spojené státy smlouvu ratifikovaly v říjnu 2011, Korejská republika pak 22. listopadu.

Shrnutí smlouvy

Ve smlouvě se obě strany zavázaly především snížit svá cla na dovozy z druhé země o 95 % během následujících pěti let. Smlouva také řeší některé netarifní bariéry (např. zdanění automobilů podle objemu motoru). Pro Spojené státy se jedná o první takovou dohodu s významnou asijskou ekonomikou, pro Koreu se jedná o druhou obdobnou smlouvu (po smlouvě s EU). Ratifikační procesy v obou zemích ale ukázaly problematické body této smlouvy – auta, hovězí a rýže.

Smlouva otevírala korejským výrobcům automobilů velký americký trh, a to v době, kdy americké automobilky žádaly o ochranu před věřiteli a Hyundai Genesis se stal severoamerickým autem roku. Korejci se zase obávali, že levnější potraviny z USA ohrozí korejské zemědělství. (Je nutné mít přitom na paměti, že jižní část Korejského poloostrova byla ještě před 60 lety takřka výhradně zemědělská a ještě v 60. letech byla Korejská republika závislá na humanitární pomoci. A i když zemědělství živí slále méně lidí, je v Koreji stále vnímáno jako velmi) Je tedy jasné, že jednání o úpravě smlouvy se týkala především automobilů a potravin.

Američané v novém znění smlouvy dosáhli pětiletého odkladu snižování cel na dovoz korejských automobilů, zároveň vyjednali jednodušší přístup na korejský trh pro americké výrobce. Dále se podařilo do smlouvy zařadit i hovězí, na jehož dovoz do Koreje je uvaleno 40% clo. Korejci naopak prosadili, aby se smlouva nevztahovala na dovoz rýže z USA. Korejci si prostě chtějí udržet co možná největší domácí produkci rýže, která je v hornaté zemi pochopitelně dražší než v USA (byť valnou část své domácí spotřeby musejí dovážet). Korea také otevře některé obory sektoru služeb a zejména korejské právnické firmy se americké konkurence obávají.

Průběh schvalování

Jednání korejského parlamentu bývají někdy bouřlivá, a to (podle mě) ze dvou důvodů. Prvním je poměrně krátká zkušenost Korejců s demokracií (od konce 80. let 20. století). Česká republika přitom může navázat nejen na tradice první republiky, ale také na zkušenosti z Říšského sněmu Rakouska-Uherska (nic z toho v historii Koreje prostě nenajdeme). Druhý důvod lze vyjádřit lapidárně "jiný kraj, jiný mrav". Obdobné scény můžeme pozorovat v Japonsku nebo Tchaj-wanu.

Násilné jednání zastupitelů ale nemá nic společného s politickou orientací – slzný plyn použil poslanec za Demokratickou stranu, při prvním projednávání se pro změnu zabarikádoval poslnec za Velkou národní stranu. A vzhledem k blížícím se volbám v Jižní Koreji můžeme čekat další bitky od řeky Han.

Převzato z blogu autora