Médii teď bouří aféra s mučením osob podezřelých z terorismu. Západní společnost se buší do prsou a podřezává si větev, na které sedí. Je v existenciálním ohrožení a brání se tím, že se zavírá do svěrací kazajky. Na pořadu dne je mučení osob podezřelých z terorismu.

Můžeme se o věc přít bezmezně, protože chybí základní právní rámec celé pře. Civilizovaný stát, tím myslíme západní, si dovede poradit s kriminalitou. Osoba X.Y. se dopustí takového či onakého činu. Pokud jde proti dikci zákona a je tu nějaké definované podání, věcí se zabývají zákonem pověřené orgány a jde to k soudu. Ten to posoudí a vynese verdikt.

Problém je se zločiny politické povahy a absolutní problém je s terorismem.

Jádro právního stavu západního typu je v individuální vině. Ta musí být ustanovena a prokázána bez nejmenší pochyby a pak lze soudit a posoudit a eventuálně trestat.

Terorismus je činnost tomuto pojetí se vymykající. Je to válka bez právního ukotvení. Klasickou válku vede stát a vykonavatelem násilí je voják, který je vůči státu v právním vztahu.

Terorista není v žádném definovatelném vztahu. Akt teroru ve většině případů nelze jednoznačně určit a definovat. Z hlediska práva stojíme proti smrtícímu příval stínů. Toto je třeba si jasně říci a toto je třeba vzít v úvahu při debatě o takzvaném mučení osob takzvaně podezřelých z terorismu.

Domnívám se, že osoby nikoli takzvaně, ale doslova řídící a produkující terorismus a doslova a ne takzvaně provádějící torturu a nikoli takzvaně a údajně řežou hlavy humanitárním pracovníkům se válejí smíchy, když čtou naše západní úvahy o hnusné metodě někomu hrozit vrtačkou.

Oni by vám vrtačkou provrtali oko rychleji, než byste řekli Alláh.